Praha – Zdravotní pojišťovny začnou proplácet dálkové sledování srdce. Systém, pomocí něhož kardiologové hlídají přes internet zdravotní stav pacientů se srdečními stimulátory, by se tak měl dostat k více pacientům. V současné době ho i kvůli chybějícím úhradám nabízí jen část nemocnic. Vůbec první studie dálkového sledování kardiaků ukázala, že úmrtnost se díky němu snížila o polovinu.
Pojišťovny proplatí sledování srdce na dálku
Sledování srdce na dálku proplatí nově pojišťovny (zdroj: ČT24)
Elektrický stimulátor sleduje pod kůží co nejblíž srdci nepřetržitě jeho tempo. I Ladislavu Doležalovi jednou monitory ukázaly nepravidelné srdeční křivky. Kvůli nim dostal srdeční strojek. „V případě, že dojde k tachykardii, má za úkol dát elektrickým výbojem věci do pořádku,“ podotkl pacient.
Doležalovo srdce má ale i dálkového hlídače. Během celého dne na něj nemusí myslet. Jen večer si musí zkontrolovat, že má doma zapojenou další důležitou krabičku. Přes ni totiž noc co noc bezdrátová síť posílá zprávu o kondici jeho srdce přímo lékařům. „Každý den mezi druhou a třetí ráno nám automaticky přicházejí zprávy na zabezpečené webové rozhraní,“ konstatoval přednosta Kardiologické kliniky FN Olomouc Miloš Táborský.
Pokud se objeví větší problémy, lékaři pacienty volají. Pod tímto dálkovým dozorem je v Česku přes dva a půl tisíce pacientů. I když se do něj lékaři pustili poprvé už v roce 2006, až teď mají první data o jeho efektu. Pojišťovny nyní potvrdily, že monitoring budou proplácet. Všeobecná zdravotní pojišťovna už od července. „Poprvé máme data, která ukázala, že lidé monitorovaní méně umírají a mají méně hospitalizací kvůli srdečnímu selhání,“ poznamenal Táborský.
Jediným vpichem v oblasti srdce se do těla dostane mikromonitor, který může sledovat poruchy srdečního rytmu. Unikátní technologii lékaři poprvé vyzkoušeli letos v dubnu na pacientce z Olomouce (více zde).
Pacient může mít nový mikromonitor pod kůží až tři roky. Přesně tak dlouho vydrží jeho baterie. Doma má nainstalovánu pacientskou jednotku, která denně odesílá data o činnosti jeho srdce do analytické centrály v Británii. Odtud je pak získávají olomoučtí kardiologové; přenos dat je dobře zabezpečený.
Srdečně-cévní onemocnění jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí, mají na svědomí téměř 60 procent všech úmrtí. Na nemoci srdce ročně zemře až 60 tisíc Čechů, číslo ale v posledních letech klesá.
Lékaři by s podporou pojišťoven podle odhadů mohli příští rok sledovat až dvakrát víc rizikových pacientů než doteď.