Praha – Nová vyhláška, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, omezuje kácení stromů na soukromých pozemcích, a to ve smyslu "jabloň ano, břízu ne". S výjimkou ovocných dřevin bude nutné žádat před kácením o povolení. Vrací se tak tvrdší regulace kácení, nová vyhláška je podobná té, která platila do roku 2013. Poslední rok byly požadavky ministerstva mírnější, vlastníci pozemků na nich mohli kácet vše s výjimkou chráněných stromů. Podle ministerstva ale lidé svobodu danou tzv. Chalupovou vyhláškou zneužívali. Vyhláška příští týden zamíří do připomínkového řízení, platit by mohla od podzimu.
Brabcův plán: Pokácet si vlastní strom? Jedině se souhlasem úřadu
GALERIE
videogallery_449721
Ministerstvo životního prostředí loni vydalo novou vyhlášku o ochraně dřevin, kde zpřísnila například ochranu stromořadí, keřů či menších stromů, ale současně zmírnila požadavky na majitele zahrad, kteří chtějí kácet větší stromy než jabloně či ořešáky. Nyní se vyhláška mění znovu. Ministerstvo dokončilo novou verzi vyhlášky, která pro vlastníky zahrad vrací vše ke starému. Podle úřadu je zpřísnění vyhlášky nutné, protože podle dosavadní podoby padly již stovky zdravých stromů, které by ochranáři nikdy pokácet nedovolili. „Ubyly stovky stromů v rodinných vilových čtvrtích, obytných domech a vilových dvorech,“ uvedl ministr Richard Brabec (ANO).
Loňská vyhláška o ochraně dřevin, která je označována podle tehdejšího ministra životního prostředí jako Chalupova, vyvolala i řadu sousedských sporů. Například Jiří Sembol ze Staré Bělé na Ostravsku dodnes svému sousedovi neodpustil, že pokácel 150letou lípu, kterou za plotem zasadil dědeček Jiřího Sembola. Dosud platná vyhláška má ale i mnoho zastánců, kteří poukazují na to, že stromy stojí na jejich půdě, tím pádem jsou jejich a je také na majitelích rozhodnout, co s nimi udělají. „Pokud někdo na své zahradě vlastní strom, tak je to jeho majetek, není to majetek komunity, není to veřejný majetek. Je to soukromý majetek někoho a on má právo s ním nakládat,“ zdůraznil exministr Tomáš Chalupa (ODS). Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana však v Událostech, komentářích uvedl, že nová vyhláška do vlastnického práva nezasahuje. „Vlastníci mají právo kácet celou řadu dřevin dnes, měli to i před vyhláškou, která vstoupila v platnost v minulém roce. Pokud se jednalo o dřeviny, které nedosahovaly stanovených parametrů, nemuseli žádat nikoho,“ podotkl Mana s tím, že nová vyhláška napravuje „právní vady“.
image_574064
Někteří starostové, na jejichž podřízené spadne posuzování stavu stromů, však nejsou s novou vyhláškou spokojeni – právě kvůli dodatečné práci pro radnice. „Pracovníci životního prostředí, kteří mají díky evropským směrnicím dostatek práce, byli rádi, že jim trochu práce ubylo,“ podotkl teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS). Menší obavy však mají například na radnici Brna-střed, kde podle mluvčího Romana Buriána přicházelo před loňskou změnou vyhlášky zhruba dvacet žádostí o kácení stromů za rok. „Žádná zásadní zátěž to nebude,“ uvedl.
Nová vyhláška bude kromě větších povinností majitelů zahrad také přesně říkat, co zahrada vlastně je. Nedostatky v této oblasti v minulosti kritizoval ombudsman. Podle zástupce ombudmanky Stanislava Křečka jde o to, „aby se to netýkalo jen zahrad u obytných domů, ale také například chat a podobně“.
Současná vyhláška patrně přestane platit sotva rok po svém zavedení. Ministerstvo má novou verzi takřka hotovou, čeká ji proto připomínkování. Půjde-li vše podle předpokladů Brabcova úřadu, začnou nová pravidla platit již na podzim.
Kácení stromů na zahradách občas vyvolává sousedské spory, kácení na veřejných pozemcích se potom často stává velkými tématy celých měst. Radnice často kácejí na okrajích měst, aby uvolnily místo nové zástavbě, v centrech potom zdůvodňují kácení starostmi o stav stromů. Právě proti tomu ale lidé často protestují. V Liberci se vedly spory o pokácení a obnovu historické Masarykovy aleje, podobné námitky měli lidé vůči kácení na nábřeží v Českém Těšíně. Stromy však padly. Města odkazují na problémy, které nastávají, když se nemocné stromy nechají stát – třeba v centru Zlína spadl před pěti lety strom na dvě děti.