Praha – Podle předpokladů měli všichni tři kandidáti na ústavní soudce Senátem hladce projít, nakonec ale Horní komora souhlasila jen s Vojtěchem Šimíčkem a Tomášem Lichovníkem. Prezident Miloš Zeman naopak neuspěl s Jiřím Nykodýmem. Ten se jako dřívější ústavní soudce například loni podílel na zamítnutí stížnosti na církevní restituce. Získal pouze 23 z 58 odevzdaných hlasů. Šimíček dostal 56 hlasů, Lichovník 51 hlasů. Všichni tři přitom v minulých dnech úspěšně prošli „grilováním“ mezi senátorskými kluby. Zeman před plénem hovořil o tom, že si na všech třech váží praktických zkušeností, ať už z pozice soudce, či advokáta. Přimluvil se také za vyšší platy ústavních soudců.
Z kandidátů na ústavní soudce u Senátu neprošel Nykodým
GALERIE
videogallery_446816
Proti Nykodýmovu zvolení se ještě před hlasováním postavili senátoři Pavel Lebeda (za ČSSD) a bývalý zemanovec Vladimír Dryml (dříve ČSSD). Oba svůj názor zdůvodňovali právě postojem někdejšího ústavního soudce k projednávání senátorského návrhu na zrušení zákona o církevních restitucích. Podle Lebedy by Nykodýma neměl podpořit žádný senátor, který se ke stížnosti připojil. Nykodým na tyto výtky při schůzi nijak nereagoval.
Bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík označil rozhodnutí Senátu za překvapivé. „Podle toho, jak věc procházela ve výborech, zdálo se, že se ho nikdo na nic nezeptal,“ uvedl Balík. Upozornil, že jeden ze senátorů zdůvodnil odpor k Nykodýmovi tím, že by dobře nezastupoval jeho voliče. „Nepochopili, v čem je princip,“ kritizoval Balík senátory.
Za Nykodýma tak Zeman musí najít náhradníka. Převážnou část svého proslovu k senátorům ale věnoval jinému tématu: „Je poněkud bizarní, když jsou platy ústavních soudců nižší než u krajských soudců,“ prohlásil na okraj obhajoby navržených kandidátů. Peníze na vyšší platy by se podle něj daly sehnat například z rozpočtu Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Zeman poznamenal, že příslušný návrh na zvýšení platů nyní leží ve Sněmovně, jeho autorem je Marie Benešová z ČSSD. Posléze vyzval, aby senátoři zákon podpořili. „Samozřejmě, že kdokoliv navrhuje zvýšení platů, měl by říci, kde na to vezme. Existuje úřad, který se jmenuje Úřad na ochranu osobních údajů. Jeho roční rozpočet činí 140 milionů korun,“ naznačil Zeman s tím, že potřebných 7,5 milionů na přilepšenou soudcům by se dalo lehce pokrýt právě z ÚOOÚ. Senátory vyzval, aby už nyní začali společně debatovat nad příštím šéfem tohoto úřadu. Dosavadnímu předsedovi Igoru Němcovi totiž mandát vyprší příští rok.
Dnes je základní plat ústavních soudců stejný, jako mají řadoví poslanci a senátoři, tedy 55 869 korun bez náhrad. Nově by podle návrhu měli ústavní soudci brát v základu 68 851 korun. Jejich příjem by už nekopíroval odměny politiků, ale bude činit 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jak je tomu u obecných soudců.
Dnes sice Zeman na adresu úřadu volil mírnější slova, ještě před rokem ale mluvil o tom, že by se mohl zrušit celý. Tehdy to uváděl v souvislosti s možným zveřejněním platů všech pracovníků kanceláře prezidenta republiky. K tomu chtěl Hrad přistoupit, nakonec ho ale odradila pokuta, kterou právě ÚOOÚ udělil Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze kvůli stejnému kroku. Zeman kritizoval také to, že úřad v minulosti zakázal například zveřejnění registru dlužníků, tzv. blacklist.
Jiří Nykodým mluví k Senátu
Ke konkrétním kandidátům Zeman krátce vyzdvihl různorodost jejich zaměření. „V Ústavním soudu mně chyběl advokát a pan kolega Nykodým, který již má zkušenost s ústavním soudem, byl jistou dobu advokátem. Pokud jde o pana soudce Šimíčka, vstoupil do mého srdce větou, že ne každý hloupý zákon je hned protiústavním. Chtěl bych ocenit jeho odvahu, kdy kritizoval některé aspekty mé volební kampaně,“ řekl Zeman. Tomáše Lichovníka pak ocenil pro jeho soudcovskou praxi.
Nejvyšší správní soud loni rozhodoval o volebních stížnostech na prezidentské volby a žádné ze 119 stížností nevyhověl. Soud tak potvrdil vítězství Miloše Zemana, přestože v kampani našel přinejmenším tři protizákonnosti. „Volební výsledek byl takový, že jsme nedospěli k přesvědčení, že kdyby k těmto protizákonnostem nedošlo, že by volby mohly dopadnout jinak,“ řekl poté Šimíček. Podle časopisu Týden o volební kampani Miloše Zemana řekl: „Označili jsme tři skutečně lživá tvrzení… Nepoužili jsme slovo nepravda, ale lež. Protože to lži byly.“
Balík: Soudce by měl být schopen vzepřít se
„Všechna tři jména jsou odborné veřejnosti známá a nemám k nim v tuto chvíli žádné výhrady,“ uvedl k nominacím už před měsícem Štěch. Nynější kandidáti by podle prezidenta měli v týmu ústavních soudců nahradit Stanislava Balíka, Michaelu Židlickou a Ivanu Janů, jejichž funkční období končí během května až září.
Právě Balík, který po deseti letech opustil justiční palác v minulém týdnu, ale varuje před současnou praxí výběru soudců. Senát by si podle něj měl dávat pozor na nebezpečí příliš benevolentního postoje k Zemanovým návrhům. Senát, zejména v současné dominanci jedné strany, má mít prý stále na paměti, že hledá hlavně nezávislé soudce.
GALERIE
videogallery_446779
To prý nemusí být předem zcela jasné v případě, že prezident, předseda Senátu i šéf Ústavního soudu jsou názorově a politicky spříznění. „Senát by měl vzít v úvahu, jestli má daný kandidát takovou osobní integritu, že si dokáže uchovat nezávislost, že se svým způsobem dokáže třeba vzepřít tomu, komu by měl být vděčný za to jmenování,“ tvrdí někdejší člen ústavního soudu Balík.
Sám prý před deseti lety byl s nabídkou ústavního křesla osloven prezidentskou kanceláří, nakonec pro něj prý hlasovali zástupci všech senátorských klubů. „Já jsem víceméně přišel jako ničí kandidát. Nakonec si myslím, že jsem byl soudce, který dostal nejvíce senátorských hlasů – právě protože mi dali hlas zástupci všech klubů,“ odpovídá na okolnosti svého zvolení za prezidenta Václava Klause.
Šéf senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera ale hodnotí návrhy kandidátů jako kompetentní. Všichni tři se už představili také před klubem občanských demokratů a jejich výstup byl prý přesvědčivý. „Tentokrát si myslím, že ten výsledek bude jednoznačný. Řekl bych, že prezident měl nyní velmi šťastnou ruku. Je také dobře, že volí kandidáty z různých okruhů, například i praktické soudce. Řada těch případů bude nyní i kvůli novému občanskému zákoníku velmi konkrétních a odborníků z praxe bude v Ústavním soudu potřeba,“ zmiňuje Kubera. Výsledek po několika hodinách ale ukázal něco jiného…
KOHO ZEMAN NAVRHNUL?
Tomáš Lichovník je místopředsedou Krajského soudu v Brně, specializuje se na občanské právo. Prezidentem Soudcovské unie je od roku 2008 a této funkce se vzdá v případě souhlasu senátorů s jeho převedením k Ústavnímu soudu. Antl poznamenal, že Lichovník má spolu s Nykodýmem velké zkušenosti s trestním právem. Právě experta na trestní právo někteří senátoři v týmu ústavních soudců postrádali.
Vojtěch Šimíček v rámci Nejvyššího správního soudu předsedá senátu, který rozhoduje ve věcech volebních a ve věcech politických stran. Rozhodoval například o rozpuštění extremistické Dělnické strany nebo o odvoláních kandidátů na prezidenta republiky. Býval asistentem ústavního soudce Vojena Güttlera.
Největší zkušenosti s agendou Ústavního soudu má paradoxně neúspěšný uchazeč Jiří Nykodým - advokát, který je odborníkem na správní, majetkové a rodinné právo. Ústavním soudcem byl do prosince loňského roku. Mimo jiné připravoval nálezy v případu rehabilitace někdejšího disidenta a pozdějšího důstojníka BIS Vladimíra Hučína nebo k loňskému rozhodnutí o protiústavnosti úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví.