Praha - V Česku má slovo lobbing stále velmi špatný zvuk a bývá synonymem pro úplatkářství, celosvětově jde ale o běžnou součást politiky, která nemusí mít jednoznačně negativní dopad. Podle holandské expertky na Public Affairs Carly Millarové naopak lobbing propojuje veřejný a soukromý sektor s politikou, a pomáhá tak najít společná témata pro všechny. Na druhou stranu hranice mezi lobbingem a korupcí je často velmi tenká a leckdo ji vidí pouze v tom, zda je daná činnost postižitelná podle zákona.
Lobbing: Korupce v mezích zákona, nebo prostředek občanské společnosti
Lobbing je zesilovač společnosti, říká expertka
Holandská expertka na Public Affairs Carla Millarová, která byla hostem Událostí, komentářů, si myslí, že právě lobbing propojuje veřejný a soukromý sektor s politikou. „Je to zesilovač pro občanskou společnost. I díky tomu může občanská společnost a lidé ovlivňovat, co se děje v politice. A to je pro postkomunistické země něco velice nového,“ poznamenala.
"Myslím, že dochází k velkému vývoji v mnoha zemích, co se týče lobbingu. Dnes se tomu spíše říká 'public affairs', protože někdo nemá ten termín lobbing rád. Cílem by mělo být propojit na jednu stranu občanskou společnost, na druhou stranu privátní sektor a pak ten veřejný sektor," uvedla Millarová.
Lobbing je zesilovač společnosti, říká expertka (zdroj: ČT24)
Dialog by měl být výhodný pro všechny. Lobbing tak může nastolovat témata, která jsou důležitá jak pro privátní sektor, tak pro veřejnost a sdílet je zároveň s politiky. Na základě toho mohou všechny sektory na sebe lépe reagovat.
Lobbing verzus korupce: dvě strany jedné mince?
S lobbingem jsou ale někdy spojeny poněkud negativní konotace. „Váže se k systémům, kde se objevuje úplatkářství či kde si lidé předávají dary. Otázkou zůstává, kdy je to dar a kdy už úplatek. Taková asociace skutečně v mnoha zemích existuje,“ poznamenala.
Základním rozdílem mezi lobbingem a korupcí přitom je, kromě všobecně vnímaného faktu, že korupce je na rozdíl od lobbingu nezákonná, v tom, zda má ovlivňovaná osoba ze svého rozhodnutí přímý užitek. Lobbing míří na ty, kdo zákony vytváří, zatímco korupce je zaměřená na jejich vykonavatele. Jak poznamenal odborník na korupci Francesco Giovannoni, korupce je sice levnější cestou, jak dosáhnout požadovaného výsledku, na druhou stranu je to ale cesta méně jistá.
Úplatek
Lobbing je pravděpodobnější v rozvinutých demokraciích s nezávislými médii, naopak korupce se rozvíjí v politicky nestabilních zemích. Vliv má i decentralizace politického systému, přičemž platí, že decentralizace prospívá spíše lobbingu než korupci.
Propojení lobbistických skupin a poskytování úplatků tak podle Millarové není problémem pouze České republiky, ale i ostatních zemí bývalého sovětského bloku. Právě za minulého režimu byla celá řada politických interakcí postavena na zákulisních vazbách na prominentní osoby. „Vyměňovali si informace, peníze, za odměnu člověk získal nějaká privilegia. Možná je to i jeden z důvodů, proč lidé zapomínají, že není správné toto dělat,“ dodala. Podle Millarové je podstatná výměna generací - mladí lidé již podle ní zdaleka tak náchylní ke korupci nejsou. „Současná generace, které se říká generace Y, jsou lidé velice ambiciózní, individualističtí,“ podotkla Millarová. Mezi nimi a jejich rodiči tak panuje zásadní rozdíl.
Generace Y – děti rodičů narozených v poválečných letech - chce naplno využít všech možností, které jim otevřená společnost nabízí, ale zároveň kvůli tomu odmítají obětovat osobní život. Velice se zajímá o svůj osobní život, což je v rozporu s předchozí generací X, která tyto hodnoty kladla na spodní příčky žebříčku hodnot. Požaduje flexibilní pracovní dobu i místo zaměstnání, používají rozličné prostředky moderní komunikace - přes internet vytvářejí virtuální komunity a jsou otevření novým myšlenkám.