Soud: Nesouhlas jednoho rodiče není překážkou střídavé péče

Brno – Nesouhlas jednoho z rodičů podle Ústavního soudu (ÚS) není překážkou při soudním rozhodování o střídavé péči. Hlavním kritériem musí být zájmy dítěte, mezi které patří zachování vztahu s oběma rodiči. ÚS tak odmítl stížnost, kterou proti verdiktu o střídavé péči podala matka jménem svého dítěte. Po větším rozšíření střídavé péče často volají především muži. Většina dětí v Česku totiž po rozvodu či rozchodu partnerů stále končí v péči matek.

V konkrétní kauze Obvodní soud pro Prahu 10 nejprve střídavou péči vyloučil, Městský soud v Praze ale dospěl k jinému názoru. Dítě, kterému byly tehdy dva roky, svěřil do střídavé péče rodičů v týdenních intervalech. Matka se zvoleným řešením nesouhlasila. Dítě podle ní ztratí střídavou péčí veškeré rodinné zázemí a pocit jistoty, navíc bude stále na cestách, neboť rodiče žijí každý v jiném městě.

Podle stížnosti by soudy neměly střídavou výchovu nařizovat, pokud se na ní neshodnou oba rodiče. Ústavní soud je ale názoru, že pokud to podmínky umožňují, je vhodné, aby se na výchově podíleli oba rodiče. Dítě si tak podle soudu zachová s oběma fungující vztah a zůstane součástí jejich každodenního života.

ÚS zároveň uvedl, že justice sice může mít při úpravě styku rodičů a dětí ty nejlepší úmysly, harmonické výchovné prostředí ale nelze vytvořit bez snahy rodičů. „Této své zodpovědnosti by si tedy rodiče měli být vědomi a tomu by také měli přizpůsobit své vzájemné vztahy při hledání kompromisního řešení k vytvoření ideálního výchovného prostředí pro své dítě,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Jaroslavem Fenykem.

Soudci ale také zdůraznili, že o střídavé výchově musí justice rozhodovat v konkrétních případech vždy na základě individuálních okolností a po prověření, že jsou splněny všechny podmínky.

Vydáno pod