Praha - Miloš Zeman po setkání s německým prezidentem Joachimem Gauckem znovu vyzval, aby se Česko po boku Německa přesunulo do silného jádra evropské integrace a co nejrychleji přijalo euro. Jakožto někdejší bojovník za občanská práva v komunistické NDR se Gauck také dočkal státního vyznamenání - Řádu Bílého lva I. třídy. Zeman pak obratem dostal zvláštní stupeň Velkého kříže za zásluhy o SRN. Německý prezident v Česku zůstává do středy. Dnes poobědval s předsedou Senátu Milanem Štěchem a odpoledne se na Vyšehradě setkal s kardinálem Dominikem Dukou.
Zeman ke Gauckovi: Jste motorem EU, my můžeme být převodovkou
Podle Zemana by se Česko mělo definitivně zbavit předchozí pověsti potížisty a přijmout zodpovědnost za silnější federalizaci EU. „Jsem si vědom toho, že Německo je motorem Evropské unie a byl bych rád, kdyby Česká republika byla alespoň převodovkou,“ zmínil český prezident.
Při večeři na Hradě pak Gauck označil Zemana za bojovníka za svobodu a přesvědčeného Evropana. Proevropské postoje české vlády i prezidenta přivítal. Zároveň připomněl, že jeho návštěva symbolicky probíhá právě v den výročí Pražského povstání proti nacistickému režimu. „Jsem poctěn, že mě pan prezident bude doprovázet v mých krocích a že se nebudeme vyhýbat temnějším stránkám naší historie,“ předjímal úterní program, kdy se Zemanem zavítá do bývalého koncentračního tábora v Terezíně.
Oba prezidenti si předali vyznamenání
Zítra to navíc bude přesně 69 let poté, co Terezín opustil poslední nacistický voják. Největším koncentračním táborem na českém území prošlo 155 tisíc lidí, přímo v něm zemřelo na 35 tisíc z nich, velkou většinu pak transportovali do vyhlazovacích táborů. Přežil jen zlomek vězněných - a i u nich se čas na omluvu krátí. Vzhledem k tomu, že se návštěva německé hlavy státu kryje s oslavami 69. výročí konce druhé světové války, už dnes se oba prezidenti v rámci programu poklonili československým legionářům u emauzského kláštera. Právě tento objekt nacisté téměř srovnali se zemí.
Německý prezident zůstane v ČR do středy a čeká ho i několik veřejných vystoupení. Na Karlově univerzitě v úterý pronese projev o Evropě. Se studenty pak bude diskutovat na ožehavější téma, než je česko-německá přítomnost, a tím je česko-německá minulost. Svou návštěvu České republiky Gauck završí ve středu prohlídkou mladoboleslavského závodu společnosti Škoda Auto, která patří největší německé automobilce Volkswagen.
Uvítání prvního páru Německa na Pražském hradě
Gauck přiletěl do Prahy v neděli večer a na cestě ho doprovází jeho životní družka Daniela Schadtová. Pro čtyřiasedmdesátiletého bývalého bojovníka za občanská práva v někdejší Německé demokratické republice je to druhá návštěva České republiky ve funkci prezidenta. Tu první absolvoval krátce po svém nástupu do úřadu v roce 2012.
GALERIE
videogallery_440135
Joachim Gauck je prvním prezidentem Spolkové republiky Německo, jenž pochází z bývalé NDR, a je rovněž prvním nestraníkem v této funkci. Konzervativní a všeobecně respektovaný evangelický teolog a bojovník za občanská práva se narodil 24. ledna 1940 v Rostocku v námořnické rodině, jeho otec i matka byli členy NSDAP. Už jako jedenáctiletý okusil zlovůli komunistického režimu, když jeho otce odvezli a bez vědomí rodiny odsoudili k 25 letům nucených prací na Sibiři. V gulagu nakonec strávil čtyři roky. V roce 1965 dokončil Gauck studium teologie a působil pak jako evangelický pastor v Meklenbursku.
Před pádem komunismu byl Gauck spoluzakladatelem protirežimního hnutí v Meklenbursku a stal se členem a mluvčím rostocké organizace Nového fóra, jež zastřešovalo činnost opozičních skupin v tehdejší NDR. Po pádu berlínské zdi se ujal vedení úřadu Spolkového zmocněnce pro dokumenty ministerstva státní bezpečnosti (Stasi) bývalé NDR. Tato instituce, jež byla první svého druhu v bývalém sovětském bloku, se stala symbolem vůle zúčtovat s komunistickou minulostí a odkrýt zločiny tajné policiei. V čele úřadu, jemuž se běžně přezdívalo „Gauckův“, byl Gauck do října 2000. Hlavou státu je od března 2012.