Premiérské pokání. Gross se v ČT veřejně omluvil všem, které zklamal

Praha – Bývalý sociálnědemokratický premiér Stanislav Gross se v pořadu České televize 168 hodin omluvil všem, kteří mu coby předsedovi vlády důvěřovali a měli pocit, že je zklamal. Omluvu pronesl devět let od vypuknutí skandálu kolem financování svého bytu, jenž ho nakonec stál křeslo premiéra a který patří mezi největší politické aféry v polistopadové historii.

Stanislav Gross se omlouvá veřejnosti (zdroj: ČT24)

„Všem vám, kteří jste mi před X lety důvěřovali, a pak jste měli pocit, že jsem vás zklamal, se omlouvám,“ prohlásil Stanislav Gross. „Je to něco, co cítím zapotřebí, aby zaznělo a šlo ze mě ven,“ dodal v dokumentu pro připravovaný cyklus Expremiéři, jehož ukázky včera odvysílal pořad 168 hodin.

Grossova omluva přichází devět let poté, co opustil funkci předsedy vlády (25. dubna 2005), a završil tak tříměsíční aféru týkající se financování svého luxusního bytu na pražském Barrandově. Případ otevřel 17. ledna 2005 deník Mladá fronta DNES, když zveřejnil, že si premiér na barrandovské bydlení mohl ze svých příjmů jen těžko přijít. Za byt totiž o šest let dříve zaplatil zálohu 2,5 milionu korun a na zbylých 1,7 milionu si vzal hypotéku, ačkoli si jako poslanec tolik peněz nemohl vydělat.

Gross: Zamotal jsem se do polopravd a lží

Už ve funkci předsedy vlády Gross nedokázal zdroj peněz uspokojivě vysvětlit. Prvně uvedl, že si půjčil 1,2 milionu korun od svého strýce Františka Vika. Později se však ukázalo, že Vik takovými penězi nedisponoval a prý si půjčil 900 tisíc od svého známého a bývalého novináře Rostislava Roda. Případem se třikrát zabývala policie, otevřít jej nechala i tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká kvůli podezření z korupce veřejného činitele a pro podezření z krácení daně. Vyšetřování však vždy skončilo závěrem, že se (tou dobou již expremiér) žádného trestného činu nedopustil.

Dnes Gross přiznává, že během svého politického pádu neříkal pravdu. „Naprostá většina byly vymyšlené věci,“ přiznal v rozhovoru pro ČT. „V případě mého bytu jsem se dopustil věcí, kterých jsem se dopustit neměl, protože jsem nemluvil úplně otevřeně. Kdybych se nebál přiznat, že jsem byt financoval z poslaneckých náhrad, vyhnul bych se tomu, že jsem se zamotal do takových polopravd a lží. Já to beru tak, že jsem byl potrestaný, že jsem nemluvil pravdu… S odstupem se některé věci říkají trošku jednodušeji než v době, kdy je člověk pod tlakem.“

Řekli o Stanislavu Grossovi

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: "Celá ta doba (Grossovy aféry) nebyla pro sociální demokracii jednoduchá, protože jsme v relativně krátkém čase postupně vyměnili tři předsedy vlád, což se podepsalo jak na situaci v sociální demokracii, tak se to podepsalo na vnímání demokracie mezi veřejností. Od té doby jsme si ale prošli celou řadou voleb… je to prostě součást naší historie."

Komentátor Práva Alexandr Mitrofanov: „Stanislav Gross je modelový příklad průměrného Čecha, který se dostal až na vrchol bez zvláštních znalostí a dovedností, jenom praktickým umem, tím sedláckým způsobem, jak se všemi vycházet a nikoho si nerozhněvat. Symbolem češství Stanislav Gross určitým způsobem je - je symbolem úspěšné české vyčůranosti.“

Žádný politik nemůže říct: „Myslím to upřímně“

Politik, který po odchodu z funkce rychle zbohatl na transakci s akciemi společnosti Moravia Energo (vydělal 90 milionů), připouští v otevřeném rozhovoru i to, že nebyl dobrým premiérem. „Určitě nemůžu říct, že bych byl člověk, který by dělal jenom dobré věci. Jen věci, o kterých bych byl schopný s čistým svědomím říct, že to byly čisté věci. To prostě pravda není,“ říká. „Myslím si, že kdo dělá vrcholovou politiku, tak pokud chce být upřímný, tak tohle říct nemůže,“ podotkl s odkazem na svůj známý slogan Myslím to upřímně, který v čase jeho působení ve Strakově akademii zdobil sociálnědemokratické billboardy.

Více si Gross cení angažmá v čele ministerstva vnitra, které řídil v letech 2000–2004 za vlád Miloše Zemana a Vladimíra Špidly. Zároveň upozorňuje, že ve vysoké politice může každý člověk prožívat pokušení „přivydělat si bokem“. Výnosné finanční transakci, ke které Grossovi podle spekulací médií dopomohly právě kontakty z politiky, se policie věnovala stejně jako koupi bytu. Ani v tomto případě ale někdejšího předsedu vlády postih nepotkal. „Tady jsem přesvědčený, že se nemám za co stydět. Jedna věc je pohled morální a druhá věc je pohled z hlediska zákona,“ reaguje Gross. „Pravda je, že zákon je minimum etiky.“

Nejmladší předseda vlády v historii samostatného Česka na tom v současnosti podle spekulací bulváru není se zdravím nejlépe, sám ovšem o svém stavu hovořit nechce. Svou budoucnost vidí optimisticky a vystupuje smířlivě. „Po odchodu z politiky jsem zažil několik úžasných věcí. V osobním životě jsem měl možnost narovnat si doma vztahy, v duchovním životě jsem taky prošel nějakým vývojem - přijal jsem Krista,“ uvádí s tím, že dnes žije „vnitřně daleko svobodnějším životem“.

Stanislav Gross na sjezdu ČSSD
Zdroj: René Volfík/ČTK

Grossova omluva je součástí dokumentu pro cyklus Expremiéři, který v brněnském studiu ČT připravují studenti FAMU. Do vysílání by měl vstoupit letos na podzim a na deseti portrétech mapuje předsedy českých vlád od Petra Pitharta po Petra Nečase (více čtěte zde).