Praha - Chytré telefony navždy smazaly hranice pracovního dne. Mnohým lidem hrozí syndrom vyhoření, když jsou neustále pro svého zaměstnavatele dostupní. Novou ochranu teď získali pracovníci IT oddělení některých firem ve Francii. Jde o právo odpojit se od zařízení, která jsou jejich pracovními nástroji. Psycholog práce Michal Walter se ale domnívá, že v obecné rovině je lepší domluvit se se svým zaměstnavatelem, aby člověk mohl najít rovnováhu mezi prací a osobním životem. A především – umět se odstřihnout od práce a třeba i jednou za čas vypnout mobilní telefon.
Psycholog: Lepší než regulovat smartphony je umět je vypnout
Psycholog: Člověk by měl umět vypnout (zdroj: ČT24)
Syndrom vyhoření je popisován v souvislosti s profesemi pracujícími s lidmi, jakými jsou lékaři či učitelé. Ani u IT pracovníků ale není výjimkou. Právě u takových lidí se snadno objeví známky nezvládnutého stresu jako podrážděnost, únava či problémy se spánkem. Cesta z bludného kruhu zní jednoduše – člověk se musí naučit říct dost a případně vypínat nemilosrdně i mobilní telefon. Lidé, kteří jsou nejen kvůli práci permanentně on-line, se totiž snadno dostávají do stavu vyhoření. „Jsou neustále v kontaktu, jsou na ně kladeny různé pracovní požadavky, musí reagovat na e-maily a SMS zprávy, které se týkají jejich pracovní zátěže,“ podotkl psycholog práce.
Francie na to šla po svém. Nová dohoda se zaměstnavateli poskytuje více než 300 000 pracovníků v technologickém sektoru dodatečné záruky, že styl života ve smyslu „neustále připojen“ nebude překračovat jejich práva v souladu s 35hodinovým pracovním týdnem ve Francii. Těm zaměstnancům, kterým hrozí syndrom vyhoření, tak pakt dává právo přestat používat své pracovní nástroje, jako je elektronická pošta nebo smartphony poté, co odpracují maximální povolenou denní dobu 13 hodin.
- „Myslím, že je to spíš otázka dohody a komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, aby se domluvili, jak tyto věci nastavit. Nevím, jestli ta regulace dokáže všechno vyřešit,“ podotýká Walter.
Ani tato regulace ale některým nepomůže. Mnozí totiž jsou připojeni on-line dobrovolně, aby na sociální sítě mohli dávat informace ze svého života, které často nikoho ani nezajímají. „Pokud člověk má dostatečné vazby kolem sebe a má kvalitní vztahy, asi nemá potřebu se na Facebooku tímto způsobem dlouhodobě prezentovat,“ konstatoval psycholog. Tito lidé pak mívají nutkavou potřebu stále kontrolovat sociální sítě a neumějí se z této závislosti vymanit.
Někdy stačí pořádně se vyspat
A právě syndromu vyhoření či závislosti na sociálních sítích lze předejít včasnou prevencí. „Člověk by měl umět skutečně vypnout, najít si čas sám na sebe, relaxovat. Někdy je to o tom prostém vyspání se a dělání toho, co máme rádi,“ dodal Walter. Jedním dechem ale upozorňuje i na to, že v dnešní době jsou nároky kladené na zaměstnance často velmi velké. „Je otázka, jak se s tím lidé budou vyrovnávat, jestli přejdou do stádia workoholismu,“ podotkl. Jeho rada zní jednoduše – člověk by se měl vždycky snažit najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Záleží tedy na každém, co je pro to ochoten obětovat.