Rusko na Krymu porušuje mezinárodní právo, míní sněmovna

Praha – Poslanci odmítli anexi ukrajinského Krymu Ruskem. Jedná se podle nich o jasné porušení mezinárodního práva. V tom, jak na kroky Ruska reagovat, už ale zákonodárci jednotní nejsou. Odmítli například návrh, aby vláda prosazovala na půdě EU uvalení ekonomických sankcí na Rusko. Rozpory panují také v tom, zda by v reakci na dění na Ukrajině mělo Česko navýšit rozpočet ministerstva obrany.

Usnesení, kterým sněmovna odmítla připojení Krymu k Rusku, dosáhlo ve sněmovně ústavní – třípětinové – většiny. Pro hlasovalo 121 poslanců z koaličních ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL i z opozičních TOP 09 a ODS. Z přítomných 179 poslanců bylo proti jen 16 komunistů a jeden člen klubu Úsvit.

Nezodpovězená nicméně stále zůstává otázka, jak by mělo Česko na chování Ruska reagovat. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) spoléhá ne jednotný postup Unie, jak by ale měl vypadat, zatím není zcela jasné. Razantnější postup by volili lidovci. Volají zejména po tom, aby Česko v reakci na anexi Krymu přililo peníze do rozpočtu své armády. V příštím roce by podle jejich představ měl rozpočet resortu vystoupat na 1,3 procenta HDP, což představuje zvýšení zhruba o 8 miliard korun. A růst by měl i nadále – v roce 2017 by měl dosáhnout 2 % HDP.

„Když jsme si připomínali 15. výročí vstupu do NATO, předsedové parlamentních stran s výjimkou KSČM podepsali závazek hledat cestu ke zvýšení výdajů na obranu. Násilná anexe Krymu aktualizuje potřebu tento závazek předsedů politických stran splnit,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL). Zároveň také připomněl, že Česko dlouhodobě neplní své závazky vůči Severoatlantické alianci, a to zejména v oblasti protivzdušné obrany.

Sobotka ovšem považuje plán lidovců za zbrklý. „Nemyslím si, že adekvátní reakcí je vyvolání nového plošného kola zbrojení. Naše armáda by měla být budována na základě dlouhodobých koncepčních přístupů a neměli bychom podléhat tlaku událostí typu Ukrajina,“ zdůraznil. Peníze, které by se do armádního rozpočtu nalily narychlo bez koncepce, by podle premiéra nemusely být efektivně využity. Česko by proto mělo raději sledovat jiné priority, jako je například podpora hospodářského růstu a snižování nezaměstnanosti.

Sociální demokracie by nicméně chtěla věnovat zvýšenou pozornost situaci volyňských Čechů na Ukrajině. „Budeme s našimi krajany na Ukrajině nadále v kontaktu, a kdyby došlo k jakémukoliv zhoršení jejich situace, tak je česká vláda připravena pomoci,“ slíbil dnes premiér. Připomněl také, že každý krajan má šanci požádat o trvalý pobyt ve zrychleném režimu. Volyňští Češi však přístup českého kabinetu kritizují. Vadí jim, že vláda nechystá žádnou speciální pomoc a situaci údajně monitoruje jen povrchně.