Praha – Předsedové stran zastoupených ve sněmovně podepsali v rámci 15. výročí českého vstupu do NATO deklaraci, která stvrzuje, že základem obrany České republiky jsou členství v NATO a společná obranná politika států EU. Šest politických uskupení chce v otázce bezpečnosti státu postupovat jednotně – pod dokument se nepodepsali jen komunisté. Předseda KSČM Vojtěch Filip také jako jeden z mála vystoupil na konferenci s kritickým projevem.
Politické špičky se přihlásily k NATO – s výjimkou komunistů
„Zajišťovat obranu ČR a přispívat k obraně spojenců je hlavním úkolem našich ozbrojených sil. Účast v kolektivní obraně a schopnost alianční pomoc přijmout musí být nedílnou součástí budování obranných schopností ČR. Solidarita se spojenci je předpokladem fungování kolektivní obrany,“ píše se v dokumentu nazvaném Deklarace předsedů politických stran
k zajištění obrany České republiky, kterou podepsali předsedové ČSSD, ANO, lidovců, ODS, TOP 09 a hnutí Úsvit. Na základě deklarace teď vznikne skupina expertů, která vypracuje návrh politické smlouvy o zajištění obrany státu. Dokument má být hotový do zářijového summitu NATO.
Tradičně proti NATO se v projevu postavil předseda komunistů Vojtěch Filip. Zkritizoval, že rozhodnutí o vstupu do Aliance učinili v 90. letech politici, a nikoli lidé. Řada občanů přitom podle něj členství v Alianci neuznává.
Stropnický: Rozpočet na obranu navýšit na 1,5 % HDP
Častým tématem konference bylo financování obranných složek. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v této souvislosti připomněl, že se Česko zavázalo dávat na obranu dvě procenta svého HDP, teď se ale rozpočet na obranu pohybuje kolem 1,1 % HDP. „Pouhé zastavení propadu obranných výdajů nestačí. Aby české ozbrojené síly nestagnovaly, bude nutné obranný rozpočet postupně zvyšovat směrem k 1,5 % HDP,“ uvedl Stropnický. Díky náznakům hospodářského oživení a důrazu vlády na efektivní hospodaření státu je to prý
reálné.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO)
Podle Stropnického ale ještě předtím musí ministerstvo obrany provést přípravné kroky, aby se peníze navíc využily efektivně. „Kromě jiného se jedná o zefektivnění obranného plánování a akvizičního systému, o dosažení vnitřních úspor v maximálním možném rozsahu a o co největší využití potenciálu mezinárodní spolupráce v rámci NATO, EU, regionálních uskupení a bilaterálních vztahů,“ uvedl ministr obrany.
Zaorálek: Důležitá je silná Evropa
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je pro budoucnost NATO důležité, aby se posílil evropský obranný pilíř. „Důležitá by ale měla být i rozvojová a humanitární pomoc, která má zvláště v evropské politice velkou tradici. Takže když říkám silná Evropa, tak to nemyslím jen v úzce vojenském smyslu,“ dodal Zaorálek.
Podle něj je vedle prohlubování spolupráce v NATO důležité i prohlubování evropské obrany. „Já se hlásím k tomu, aby také ČR byla schopná se angažovat v akcích, které budou pořádány EU – mluví se o mírových misích OSN. A za českou vládu mohu říct, že už dnes máme shodu na tom, že chceme držet schopný kontingent vojáků, techniky a vybavení, kterým bychom tuto roli byli schopni splnit.“