Dětské skupiny se v Česku otevřou možná už od září

Praha - V Česku by už od září mohly začít fungovat takzvané dětské skupiny, tedy alternativa mateřských školek s nižšími požadavky na vzdělání personálu i na provoz. Počítá s tím návrh zákona, který má nyní na stole sněmovna. Zavedení nové služby prosazuje ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) i poslankyně TOP 09 či ANO. Dětské skupiny by podle nich měly být odpovědí na nedostatek míst v mateřských školkách.

Místo v mateřské školce není samozřejmostí. Jen v loňském roce musela „státní“ předškolní zařízení odmítnout bezmála 59 tisíc dětí. Chybí také jesle. V těch bylo ještě v roce 1990 asi 39 tisíc míst, nyní funguje už ale jen pár desítek těchto zařízení. A výsledek? Podle statistik má ČR jednu z nejnižších zaměstnaností matek v EU. Průzkum přitom ukázal, že by rodiče o práci stáli.

„Díky tomu, že není možné umístit děti do zařízení, ztrácíme potenciál určité části vzdělaných žen. Matky vlastně za mateřství trestáme,“ míní Marksová. Dětské skupiny jsou podle ní alternativou, kterou lze díky měkččím hygienickým či stavebním požadavkům zřídit rychleji než klasické školky. „Je možné jimi pokrýt období dvou či čtyř let, než počet dětí zas poklesne,“ doplnila ministryně. Narážela tak na doznívající porodní boom z minulých let. Zdůraznila, že „páteřními zařízeními péče“ zůstanou dál mateřské školy, které nejsou narozdíl od dětských skupin jen „hlídárnami“, ale poskytují dětem také vzdělání.

Žádná novinka

Návrh zákona o dětských skupinách schválila před rokem tehdejší Nečasova vláda. Po jejím pádu poslanci předlohu už ale nestihli projednat. Vrátil se k ní přechodný Rusnokův kabinet, který ji schválil. Převzala ji pak nynější ministryně. Sněmovna o normě mohla začít diskutovat už na své minulé schůzi, věnovat se jí bude ale až na příští. Podle Marksové je tak prostor o nové službě jednat a získat pro ni podporu. Má totiž řadu odpůrců. Vytýkají dětským skupinám třeba to, že mají nižší hygienická a stavební pravidla.

Komunistům i expertům pak dále vadí také to, že půjde jen o „hlídárny“ bez vzdělávací funkce. Děti, které z nich vyjdou, tedy nebudou připraveny na školní docházku tak jako děti z klasických mateřských školek.

„I v mém vlastním klubu ČSSD jsou názory různé. Doufám, že si to vyjasníme. Když vidím, že v loňském roce nebylo přijato do školek 60 tisíc dětí, tak by to pro nás měla být priorita. Takhle rychle my kamenné školky nedobudujeme,“ reagovala na výtky Marksová.

Návrh podporují také poslankyně TOP 09 i ANO. „Pokud se nezačne se zákonem nyní, bude s ohledem na demografický vývoj pozdě,“ uvedla poslankyně TOP 09 Věra Kovářová. Podle poslankyně Radky Maxové (ANO) by skupiny byly výhodné i pro zaměstnavatele. Klesly by jim náklady na zaškolování náhradníků za lidi na rodičovské, pracovníci by byli loajálnější a spokojenější. Firmy by navíc mohly zaměstnancům nabídnout hlídání v dětské skupině i jako benefit.

Míra zaměstnanosti žen: srovnání ČR, Francie, Británie, USA
Zdroj: ČT24/CERGE-EI

Dětské skupiny by mohly provozovat firmy, úřady, radnice, vysoké školy či spolky. Musely by mít oprávnění od ministerstva práce. Kontrolu by měly na starosti inspekce práce či hygienické stanice. Pro zaměstnavatele by náklady byly daňově uznatelné. Rodiče, kteří by děti do skupiny dali a chodili by do práce, by mohli mít slevu na dani. Za službu by platili, úhrada by ale měla být maximálně ve výši nákladů.

Stát na skupinách vydělá

Podle propočtů ministerstva by příští rok mohlo v Česku fungovat přes 1 100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by státnímu rozpočtu mohlo přinést 382 až 573 milionů korun.

Vydáno pod