Šabatová: Péči o seniory s demencí často chybí odbornost i respekt

Brno - Péči o seniory s demencí v Česku mnohdy schází odbornost i respekt. Špatné zacházení zaznamenala Kancelář veřejného ochránce práv v polovině ze 14 zařízení, která kontrolovala. Problémy spočívaly například v nadužívání tlumících léků, nedostatečné prevenci podvýživy, ale také v omezujícím používání postranic u postele, nebo naopak v nulové prevenci pádů. Předběžné výsledky dnes kancelář zveřejnila u příležitosti odborné konference. V ČR žije více než 100 000 lidí trpících demencí a se stárnutím populace pacientů přibývá.

Konkrétní problémy podle ombudsmanky Anny Šabatové většinou nejsou důsledkem zlé vůle a úmyslu, ale spíše stereotypů, přetížení personálu a materiálních či systémových nedostatků. „Jsou to většinou systémové věci, které vyplývají například z nedostatku peněz v rozpočtu. Jsem však přesvědčená, že ve společnosti je dostatek zdrojů, a je otázkou humánnosti naší společnosti, jak tyto prostředky distribuuje,“ uvedla.

Ve čtyřech případech se Kancelář veřejného ochránce práv obrátila na orgány, které mohou zahájit řízení o správním deliktu. Všechna kontrolovaná zařízení ale prý reagují na výtky pozitivně a mají snahu chyby napravit. Pracovníci kanceláře také opakovaně navštívili jedno neregistrované zařízení, u něhož existuje podezření, že neoprávněně poskytuje sociální služby pro klienty trpící demencí.

Nejčastější problémy: Málo sester a pečovatelů a nedostatečná odbornost

Častým problémem i v registrovaných zařízeních je nedostatečná odbornost personálu. Senioři s demencí přitom mají specifické potřeby, počínaje přehledným uspořádáním prostoru přes kvalitní stravu až k přiměřené medikaci. Souvisejícím problémem je nízký počet zdravotních sester a pečovatelů. V jednom z kontrolovaných zařízení měl pracovník v přímé péči na starosti 20 klientů.

V mnoha zařízeních personál nesleduje příjem jídla a tekutin, případně klientům podává stravu, která není uzpůsobena jejich stavu. Opomíjet nelze ani společenskou nebo estetickou rovinu stolování. Přesto je v praxi běžná rezignace na používání příborů, někdy se také mixují všechny složky jídla do jediné směsi.

Podle Jiřího Horeckého z Asociace poskytovatelů sociálních služeb přispívají návštěvy z kanceláře ombudsmana ke zkvalitnění péče. Situace se za poslední léta zlepšila, klient se ocitá v popředí zájmu. Na péči se však zároveň odráží snižování stavu zdravotního a sociálního personálu, uvedl.

Vydáno pod