Praha – Jmenování profesorů bude zatím probíhat tak, že ministr školství pošle návrhy k podpisu prezidentovi, ale dekrety předá sám. Rektoři se na tom shodli se šéfem resortu Marcelem Chládkem. Případnou změnu bude obsahovat až velká novela vysokoškolského zákona, která má být hotová do konce roku. Miloš Zeman se chce pravomoci vzdát po loňských sporech kolem jmenování akademika Putny.
Rektoři: Důležitý je prezidentův podpis, dekrety ať předá klidně ministr
Na profesorský titul v současnosti čeká již 85 lidí. Chemik Michal Hocek čeká už přes deset měsíců. Pracovat na vývoji nových léků nepřestal, přišel ale o pár tisíc korun. To ho ale trápí nejméně. „Problém je nepostup v kariéře, který se pak projevuje při žádostech o granty,“ uvedl. Irena Šestáková je na tom stejně, na profesuru ale čeká podstatně kratší dobu, jen dva měsíce. I ona se cítí jako rukojmí a nechápe, proč je problém jen u profesorů. „I generálové, ústavní soudci jsou jmenováni, tady zatím nebyl problém, že by se to panu prezidentovi nelíbilo,“ upozornila.
85 návrhů leží na Pražském hradě v kanceláři prezidenta. Miloš Zeman je ale zatím podepisovat nezačal, podle jeho mluvčího to nicméně chce stihnout nejpozději do konce března. „Jak pan prezident avizoval, pokud nebude schválena novela vysokoškolského zákona, jmenovací dekrety podepíše a následně je předá ministr školství,“ ujistil mluvčí Jiří Ovčánek. Novelu, podle které měl vysokoškolské profesory místo prezidenta jmenovat předseda Senátu, sněmovna zamítla hned v prvním čtení. Proti hlasovalo 91 ze 149 přítomných poslanců (více čtěte ZDE).
GALERIE
videogallery_418854
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek nepřijetí novely přivítal. „Já bych přijetí novely vnímal jako poškození akademické obce. Novela byla špatná. Byla by to kapitulace akademické obce, kdyby se novele nebránila. Novela byla připravena překotně a nebyla řádně projednána se zástupci vysokých škol. Jmenování profesorů přenesla na předsedu Senátu, ale zároveň zavedla věcné posuzování profesur mimo vysoké školy,“ uvedl.
Helena Langšádlová (TOP 09), místopředsedkyně strany:
„Není potřeba v tomto chvatu přijímat novelu. Je pro mě nepřijatelné ji přijímat proto, že několik desítek profesorů čeká na jmenování. Je potřeba trvat na tom, že prezident musí plnit své povinnosti a k nim patří jmenovat profesory.“
To, že dekrety nepředá nový profesorům přímo prezident, rektorům nevadí.
Mikuláš Bek, místopředseda České konference rektorů:
„To není nijak konfliktní návrh. Pro nás to není nic neobvyklého, naopak za pana prezidenta Havla toto takto standardně fungovalo. Důležitý je ten podpis.“
Proceduru jmenování profesorů by mohla změnit jen komplexní novela vysokoškolského zákona. Podle ministra Chládka by v budoucnu profesory mohl jmenovat buď předseda Senátu, ministr školství, nebo samy vysoké školy. Tuto debatu by podle něj neměli vést politici, ale akademická obec.
Se změnou podmínek ale nesouhlasí například profesorský kandidát Michal Hocek. „V našich podmínkách, kdy existuje celá řada opravdu špatných vysokých škol, je asi lepší zachovat stávající systém, kde je garance kvality, když to kontroluje ministr školství a podepisuje prezident,“ uvedl. Podle rektora Beka ale kolem jmenování profesorů kolují fámy. „Ministr ani prezident obsahově profesury neposuzovali, tedy až do případu Putna. To dělaly vědecké rady, které se stejně liší. Nový návrh by nepřispěl k rozvolnění systému, ten už rozvolněný je,“ upozornil.
Ilustrační foto
Nová novela má zajistit stabilnější financovaní vysokých škol
Rektoři navrhli Chládkovi i adepty na funkci náměstka pro vysoké školy. Jejich jména ale ministr neprozradil, řekl jen, že nyní se rozhoduje mezi třemi až čtyřmi kandidáty. S novým náměstkem pak začne pracovat na novele vysokoškolského zákona. Naváže přitom na materiál připravený exministrem Petrem Fialou (ODS). Bek upozornil, že v chystané novele se chtějí zaměřit hlavně na změny v akreditačním procesu a takzvané kontraktové financování, při němž by stát školám garantoval určitou výši peněz na několik let dopředu. Návrh novely chce dokončit do konce roku.
Chládek s rektory řešil i financování z Evropských fondů, ze kterých chce ministerstvo školství na vědu vyčerpat ještě 4,5 miliardy korun. Původně se počítalo se ztrátou 7,5 miliardy korun, uvedl Chládek, který připravil takzvaný havarijní plán řešení. „Čtyři a půl miliardy jsme schopni ještě dovyčerpat,“ řekl Chládek. Klíčové je ale podle něj hlavně to, aby byly projekty dobře připravené a nehrozilo, že je EU odmítne proplatit úplně. Česká republika by pak vše musela hradit z vlastních zdrojů.
GALERIE
Laboratoř zdroj: Masarykova univerzita
Problémy s čerpáním dotací má program Výzkum a vývoj pro inovace. Z těchto peněz vzniká po republice šestice obřích vědeckých center, mimo jiné superlaser ELI. Chládek už dříve uvedl, že problémy s čerpáním jsou zapříčiněny chybami minulého vedení. Dodal ale, že čerpání peněz brzdí třeba i zákon o veřejných zakázkách. Pokud vědecká centra chtějí nakoupit unikátní vybavení a přijde jen jedna nabídka, musejí tendr zrušit, ačkoliv nikdo jiný zařízení nevyrábí.
Pro příští období chce Chládek lépe nastavit podmínky a domluvit i možnosti čerpání pro pražské vysoké školy, které dosud na dotace dosáhly jen velmi omezeně.