Praha – Pokud bychom zrušili lustrační zákon a otevřeli cestu konfidentům minulého režimu zpět do vysokých funkcí, museli bychom si položit otázku, kdo vlastně vyhrál Sametovou revoluci. Myslí si to historik a někdejší šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, podle kterého Česko lustrační zákon až dosud váže na ideály listopadu 1989. O zrušení normy momentálně ve sněmovně usilují komunisté.
Historik Žáček: Zrušit lustrační zákon? Kdo by pak vyhrál revoluci?
„Ač se to nezdá, lustrační zákon nás velmi silně spojuje s událostmi listopadu 1989,“ upozornil ve vysílání ČT24 Pavel Žáček. „Tehdy kodifikoval to, co všichni chtěli – aby byli konkrétní služebníci minulého režimu odstaveni legální cestou od moci. Není totiž možné dostávat lidi z funkcí jen na základě revolučního nadšení a přesvědčení, že oni byli těmi, kdo konali věci neslučitelné s nově vznikajícím demokratickým systémem.“
Lustrační zákon schválilo někdejší Federální shromáždění v říjnu 1991. Norma měla ochránit nově se utvářející instituce před vlivem pracovníků výrazně spjatých s Husákovým režimem, ať už se jednalo o tajemníky KSČ, členy Lidových milicí, absolventy bezpečnostních školení v Sovětském svazu, nebo příslušníky StB a jejich evidované spolupracovníky. „Ke konstrukci lustračního zákona paradoxně přispěli příslušníci StB, protože v řadě případů vypovídali o tom, jaká byla evidence, jaké bylo řízení jejich agenturní sítě, o své vlastní činnosti,“ dodává Žáček.
Žáček se ptá: Mohou se zbavit rudého stigmatu?
Norma měla původně platit pět let, účinnost však parlament prodloužil nejprve v říjnu 1995 o čtyři roky a koncem roku 2000 bylo omezení platnosti lustračního zákona zrušeno úplně. „Během prvních pěti let k obměně státní správy nedošlo a také uvnitř policie očistné procesy trvaly mnohem déle. Personální diskontinuita zde přitom musela být,“ uvádí Žáček (Jak šel čas s lustračním zákonem? Čtěte víc).
Souběžně s prodlužováním zákona se komunisté zastoupení ve sněmovně již několikrát pokoušeli o protichůdný tah, čili o jeho zrušení. To navrhovali v roce 1997, poté i v roce 1999 a ani jednou se jim to nepodařilo. S ČSSD chtěli o lustracích jednat rovněž v roce 2003. Zrušení lustračního zákona navrhují komunisté vedení Vojtěchem Filipem i nyní a možné úvahy o jeho konci dokonce způsobily pnutí uvnitř vládní koalice. Lidovci prohlašují, že pokud vládní partneři zrušení zákona podpoří, odejdou z vlády (více zde).
Poslanci za ČSSD a ANO mají volné hlasování a navzdory výstraze z paláce Charitas nehodlají své poslance zavazovat k zamítnutí normy už v úvodním kole. „Osobně předpokládám, že lustrační zákon nebude propuštěn do dalšího čtení,“ řekl v této souvislosti šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Kromě lidovců se proti zrušení zákona staví TOP 09, ODS i členové hnutí Úsvit.
- Jaroslav Faltýnek (ANO): „Můj osobní odhad je, že větší polovina našich poslanců bude pro zamítnutí a z té menší poloviny polovina bude hlasovat pro a polovina opustí jednací sál.“
- Miroslav Kalousek (TOP 09): „My jsme zásadně proti zrušení lustračního zákona. Byť současná koalice s panem prezidentem ho na některých ministerstvech pro některé vyvolené přestala aplikovat.“
Sám Žáček se staví na stranu těch, kteří se zrušením zákona nesouhlasí. „Chápu ty politické subjekty, které stojí za zachováním normy, protože nás spojuje s rokem 1989. Kdybychom ji odmazali a ti lidé by se po pětadvaceti letech znovu vraceli do funkcí, musíme si položit otázku, kdo Listopad vlastně vyhrál,“ soudí. „Je totiž otázka, jestli se mohou zbavit stigmatu, že byli ve vysokých funkcích mocenskými oporami nedemokratického komunistického režimu. A jestli jsou dostatečně loajální k novému režimu – a to nevíme.“
Historik Žáček: Lustrační zákon nás váže na listopad 1989 (zdroj: ČT24)