Mladší z bratrů Březinových: Lihovému gangu pomáhali celníci

Zlín – Déle než rok již je ve vazbě zlínský podnikatel Radek Březina považovaný za hlavu tzv. lihové mafie. Ve vazbě nebo sice na svobodě, ale obviněni skončili i někteří další; mezi nimi i jeho bratr Tomáš, který je též ve vazbě. Ten se nyní rozhodl promluvit. Policii potvrdil, že Radek Březina figuroval v podnicích, které zajišťovaly daňové úniky. Popsal také, jak k nim docházelo – jak se čistil denaturovaný líh, nebo naopak z čistého lihu denaturovaný vznikal – a jak při tom asistovali celníci. Jeho výpověď získali Reportéři ČT. Ale paradoxně ani tato spolupráce nemusí policii pomoci. Soud totiž kvůli dodatečným obviněním případ vrátil a bratři se mohou brzy dostat na svobodu. Podle policistů tak hrozí, že by Radek Březina mohl zmizet za hranice.

Homosexuálové pěstouny (zdroj: ČT24)

V lednu provedli policisté ve Zlínském a Olomouckém kraji rozsáhlý zátah na lidi, kteří podle nich byli spojeni s obchodem s nezdaněným lihem. Bratři Radek a Tomáš Březinovi tehdy již čelili obvinění, ovšem až po zásahu (o něm čtěte více zde), kdy v policejních rukou skončili například lidé ze současného či bývalého vedení firem Likérka Drak a Morávia-Chem, začal mladší z nich s policií spolupracovat. Rozhodl se, že policii popíše, jak dovoz lihu fungoval, a požádal o status spolupracujícího obviněného, čímž by se mu mohl snížit hrozící třináctiletý trest. Zatím Březina potvrdil některé části případu, které již policie rozkryla, ale také ji přivedl na stopu korupce v celní správě.

Radek Březina (vlevo) s mladším bratrem Tomášem
Zdroj: ČT24/ČTK

Přečerpávání, denaturace a korupce celníků

Podvody, kterými se Radek Březina vyhýbal placení daní za dovážení lihu, zaznamenali policisté již mezi lety 1998 a 2001. Lihový gang tehdy měl stát připravit zhruba o 2,5 miliardy korun tzv. čištěním lihu. Vozil denaturovaný líh do areálu Likérky Daněk, kde ho čistil, aby bylo možné vyrábět z lihu alkoholické nápoje, a potom přečerpával podzemním potrubím do skladu společnosti Morávia-Chem. „K tomuto čištění skutečně docházelo. Dvakrát týdně vozil jeden nebo dva kamiony. Bylo to kontinuální,“ potvrdil policii Tomáš Březina. Uvedl, že čištění lihu skutečně organizoval jeho bratr, což se policie dlouho pokoušela dokázat.

Léta se potom lihový gang vyhýbal placení daní za líh tím, že ho zkrátka nedenaturoval. Stavebním pilířem byla opět společnost Morávia-Chem, která se specializuje na výrobu lihových příměsí pro automobily. Povinností firmy bylo líh denaturovat – znehodnotit tak, aby nebylo možné využít ho k výrobě nápojů. Úřady povolily, aby Morávia-Chem čistý líh denaturovala ve svém areálu. Výsledkem bylo, že se tak často nedělo. „Líh se měl zdenaturovat, vyhotovil se k tomu patřičný protokol, ale ve většině případů k tomu fakticky nedošlo. Někdy to bylo i za přítomnosti správce daně, s vědomím správce daně,“ řekl Tomáš Březina. Díky tomu, že zkorumpovaní celníci falšovali potvrzení o denaturaci, vznikly miliony litrů lihu, který se prodával na výrobu alkoholu a nezaplatila se z něj ani koruna na daních.

Morávia-Chem
Zdroj: ČT24

O možné korupci celníků již vyšetřovatelé věděli, resp. v dokumentech Radka Březiny nalezli pokyny k uplácení příslušníků celní správy. „Je předmětem vyšetřování a objasňování, nakolik při páchání trestné činnosti selhal celý systém kontroly ze strany státu,“ poznamenal náměstek Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Pavel Komár. Vedení celní správy ovšem odmítlo, že by se něco takového mohlo dít pravidelně. „Nemohu říct, že by se jednalo o systémovou chybu. Může to být selhání jednotlivců,“ řekl ředitel odboru pátrání Generálního ředitelství cel Milan Poulíček.

Jméno Radka Březiny se objevovalo u případů spojených s lihem již dávno před rokem 1998. Již v roce 1991 ho policie podezírala z účasti na nedovolené výrobě alkoholu, o dva roky později se vyskytl také u případu výroby desítek tisíc litrů lihu v obci Vlachovice. Březinu policie podezírala také z účasti na únosech (více zde).

Morávia-Chem uprostřed všeho

„Morávia-Chem nebyla schopna fungovat jako normální společnost, kdyby nedocházelo ke vzniku tohoto nelegálního lihu. Celé to bylo značně ztrátové. Bratr ale chápal, že je to jakési nutné zlo,“ popsal Tomáš Březina roli Morávia-Chem, která se objevovala v obou způsobech, jak bez placení daní vznikal čistý líh, resp. nevznikal denaturovaný líh.

Starší z bratrů Březinových ovšem v Morávia-Chem oficiálně nefiguroval, formálním majitelem je Radek Menšík, jeden z lednových obviněných. Březina v ní přesto měl rozhodující slovo, jak přiznal i obchodní ředitel Morávia-Chem Roman Velísek: „Měl tu důležitý vliv, i rozhodovací. To se samozřejmě ví.“

Podobně měl Březina skrytě vlastnit také Likérku Drak, která z části lihu z Morávia-Chem vyráběla alkoholické nápoje, zatímco zbytek se prodával jiným firmám. „Likérka Drak nakupovala nezdaněný líh od Morávia-Chem a prodávala nezdaněné lihoviny. Já jsem měl povinnost kontrolovat finanční toky. Bratr chtěl mít firmu pod kontrolou, aby peníze, které tam vznikaly, byly jeho,“ popsal Tomáš Březina.

Nelegální sklad alkoholu
Zdroj: Celní správa Hodonín/ČTK

Metanol – začátek konce

Osudná byla pro fungování lihové mafie tzv. metanolová aféra ze sklonku léta 2012. Když kriminalisté pátrali po původu alkoholických nápojů s nebezpečnou koncentrací metanolu, nalezli tři úkryty, kam Březinova skupina ukládala tajně vyrobený líh. Objekty, kde byl líh ukrytý, zakoupil Radek Březina opět prostřednictvím tzv. bílých koňů. „Byly dříve nebo později určeny buď ke skladování, nebo nelegální výrobě,“ vysvětlil Tomáš Březina jejich využití. Poté, co policie nalezla přes 1,5 milionu litrů nezdaněného lihu v Olomouci, Valašském Meziříčí a Stojčíně, netrvalo dlouho a bratry Březinovy a další dva členy jejich skupiny policie obvinila a soud potom poslal do vazby.

Když se Radek Březina pokusil podplatit vyšetřujícího detektiva (více čtěte zde), začal se Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zabývat dalším děním kolem vlivného podnikatele. „Můžeme po roce říct, že to bylo jenom správné rozhodnutí,“ podotkl ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Policie tak zaznamenala korespondenci, ve které Březina popisoval svojí manželce, jak vyvádět majetek, uplácet svědky, státního zástupce či soudce (více o pokusu ovlivnit Březinův případ naleznete zde).

Nakonec však i Stanislavu Březinovou a další lidi, kteří úkoly zadávané z vazby prováděli, začala policie stíhat. Zajímá se i o Březinovy advokáty, kteří údajně vynášeli instrukce z vazební věznice. „Máme důkazně podloženo, že docházelo k předávání písemných pokynů pana Radka Březiny mimo vazební celu prostřednictvím jednoho nebo více advokátů, kteří jej navštěvovali,“ uvedl státní zástupce Komár. Jeden z oslovených Březinových advokátů vyloučil, že by se nějakým způsobem podílel na trestné činnosti, další právníci nechtěli podezření komentovat.

Robert Šlachta (ÚOOZ)
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Na svobodu – a za hranice?

Radek Březina se přes všechna podezření a obvinění s ním spojená může brzy dostat na svobodu. Soud, který měl začít projednávat jeho případ, ho nakonec vrátil policii k došetření. Konstatoval, že je potřeba spojit stará obvinění s novými, která padla letos v lednu.

Bratři Březinovi tak zůstávají ve vazbě, kde marně čekají na proces. Pobyt ve vazbě jim ale brzy vyprší, a tak by mohli věznici opustit. Podle Roberta Šlachty to znamená, že brzy zmizí za hranicemi. „Pokud by pan Březina byl propuštěn z vazební věznice (…), tak si myslím, že tady v České republice by ho neudržel vůbec nikdo,“ upozornil šéf ÚOOZ.

O tom, zda se Březinovi dostanou na svobodu, nebo jejich soud přece jenom začne, rozhodne Vrchní soud v Olomouci. K němu podal stížnost státní zástupce – chce, aby vrchní soud zrušil rozhodnutí, že se má policie případem hlavy lihové mafie ještě dále zabývat.

Vydáno pod