Praha – Česká záchranná služba patří mezi světovou špičku. V Praze se ale stává, že záchranáři pacienta nemají kam odvézt. Nemocnice jsou totiž plné. „Je to pražský evergreen a velmi nepříjemná situace. Sanitka stojí před domem pacienta a čeká, až vytelefonuje volné místo v nemocnici, kam by ho mohla odvézt. Ministr Heger totiž udělal tak výborný zákon, že nemocnice mají zadní vrátka a využívají možnosti pacienta odmítnout,“ řekl v pořadu Hyde Park ředitel zdravotnické záchranné služby Hl.m. Prahy a senátor Zdeněk Schwarz. Upozornil i na malý počet záchranářů a na četné přesčasy, kvůli kterým jsou lékaři nevraživí a s pacienty nekomunikují.
Ředitel pražské záchranky: Umístit pacienta do nemocnice bývá problém
Podle Schwarze se stává až pětkrát do měsíce, že záchranáři pro pacienta místo nenajdou. „Pak dochází k agresivitě, kdy se snažíme pacienta za každou cenu do nemocnice dostat. Místo v Praze hledáme i hodinu a pak prostě do nějaké nemocnice jedeme s tím, že nás přijmout musí,“ popsal Schwarz. Podle něj se jedná o typicky pražský problém, v jiných krajích není. „Personál v krajích asi pracuje lépe nebo si uvědomuje, že je nenahraditelný. V Praze spoléhají na to, že je tu více nemocnic, že se místo někde najde. Je to i chyba managementu, že nevedou nemocnici tak, aby lůžka vždy měla,“ dodal Schwarz.
Nemocnice si pacienty „vybírají“
Na vině je podle Schwarze i legislativa. „Ve Vídni to funguje tak, že akutní lůžka obhospodařuje záchranná služba a nemocnice se musí ptát, zda tato místa může obsadit. Jinde lůžka obhospodařuje urgentní příjem, neboli příjmové oddělení nemocnice, a tam musí být místa pro záchranku vždy zajištěna. U nás na to ale nemocnice nejsou zařízené. Neexistují urgentní centrální příjmy a nemocnice nejsou schopny přijímat pacienty na jednom místě. V Praze je 200 míst, kam záchranka nemocné předává. Obtelefonovat je je někdy problém,“ dodal.
Česká záchranná služba je přitom podle statistik úspěšnosti resuscitací na světové špičce. Ukazují to nejnovější čísla z Prahy, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. „Poprvé v historii přežilo v Praze klinickou smrt více než 50 procent pacientů s komorovou fibrilací. Jde o světově absolutně špičkový výsledek,“ řekla například mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová. V roce 2012 přitom dosahovala jen 36 procent. Právě úspěšnost resuscitací u pacientů s komorovou fibrilací patří mezi nejreprezentativnější údaje o kvalitě záchranného systému.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
První pomoc? Stačí masáž srdce
Záchranný řetězec a všechny články v Praze fungují, myslí si i Schwarz. „Začíná to od laiků na ulici, pokračuje záchrannou službou a končí péčí v nemocnici. Nebýt laika, který poskytne první pomoc, než přijede záchranka, nemocný by často nepřežil,“ dodal.
„Loni byl v 82 procentech případů umírající zachráněn někým, kdo byl na místě. Před deseti lety poskytlo pomoc v takových případech jen 16 procent lidí. Je to osvětou,“ uvedl Schwarz. „Změnily se i postupy. Laika nutíme dělat jen masáž srdce. Vědecké výzkumy totiž zjistily, že to je jako první pomoc dostačující. V Praze jsme pak se sanitkou u pacientů do sedmi minut,“ tvrdí Schwarz.
Zdeněk Schwarz:
„Najdete-li někoho v bezvědomí, začněte s masáží srdce. V případě, že ji nepotřebuje, dá to najevo.“
Při zdravotních potížích preferujte linku 155
Schwarz doporučuje při zdravotních problémech volat hned na linku 155. Linku integrovaného záchranného systému 112 nedoporučuje. „Ta slouží pro hromadná neštěstí a krizové stavy. Linka 112 je evropské číslo, takže je i pro zahraniční turisty, protože je stejná ve všech státech a snadno se pamatuje,“ uvedl.
Zdeněk Schwarz:
„Trvám na tom, abyste při zdravotních obtížích volali rovnou na linku 155. Získáte tím minutu času navíc, protože z linky 112 vás stejně přepojí k nám. Dovoláte se přímo zkušené zdravotní sestře, která volajícího instruuje, jak poskytnout první pomoc.“
Kdy volat linku 112
Sehnat lékaře pro záchrannou službu je problém
„Nefunguje systém vzdělávání, máme tu generační propad. Nejsou noví lékaři, kteří by přicházeli. Může za to i atomizace medicíny. Málokdo umí komplexní medicínu, k tomu akutní medicínu a navíc je ochoten pracovat ve stresujícím prostředí záchranné služby. Je tomu tak i v chirurgii. Když jsem nastupoval před 25 lety, byli na chirurgii lékaři, kteří odoperovali téměř vše, dnes máte chirurga, který operuje jenom břicho, jiný zas něco jiného,“ popsal situaci ve zdravotnictví Schwarz.
Lékaři často pracují přesčas. U záchranné služby mají lékaři podle Schwarze 30-50 hodin přesčasů měsíčně. „Ale kolik mají napracováno jinde, nevím. Jsou lékaři, kteří jdou ze špitálu k nám a pak třeba ještě někam jinam. Mají i 5 pracovních poměrů. Kdysi jsem tak taky pracoval, šel jsem z jedné služby do druhé. Pacienta to určitě ohrožuje,“ připustil Schwarz. „Přináší to problémy, na které si pacienti hojně stěžují, jako je nedostatečná komunikace či nevraživost a neochota lékařů. Lékař je jednoduše unavený,“ uvedl Schwarz.
Je záchranná služba zneužívána?
Poslední dobou sílí hlasy, že je záchranná služba zneužívána. Schwarz si to ale nemyslí. „Je složité rozpoznat hranici. Pacient je laik, a pokud má zdravotní problém, bude vyžadovat pomoc, i když mu zrušíme pohotovost, návštěvní hodiny nebo budeme mít regulační poplatky. Doktoři lidi straší. Laik si pak myslí, že když ho bolí hlava, může být do druhého dne mrtev, že krvácí do hlavy nebo mu tam roste nádor. Má o sebe strach, což je logické,“ popsal Schwarz.
Ilustrační foto
Schwarz: Čeští pacienti podstupují zbytečně moc vyšetření
Žádný systém nemá dostatek peněz na to, aby současnou medicínou s novými výzkumy léčil všechny pacienty. Medicína jde pořád dál, tvrdí Schwarz. I tak jsou ale v českém zdravotnictví velké rezervy. Podle Schwarze podstupují pacienti například zbytečně moc vyšetření. „Vyšetření je moc, často jsou zbytečná. Mnoho vyšetření není komfort pro pacienta,“ uvedl. Podle něj se jedná o alibismus ze strany doktorů. „Primární péče by měla být poskytnuta 24 hodin tak, aby nebyl zatěžován systém záchranné služby nebo nemocniční systém,“ myslí si Schwarz. Zde vidí zásadní chybu českého zdravotnictví.