Praha – Linka bezpečí, která poskytuje dětem a mladým lidem pomoc v obtížných životních situacích, přijala v minulém roce 220 tisíc telefonátů, což v průměru činí 600 hovorů denně. Nejčastěji se děti a mladiství obraceli na krizovou linku kvůli problémům ve vztazích, z toho hlavní objem představují rodinné problémy. Podle vedoucího Linky bezpečí Petera Porubského za tím stojí proměna forem rodiny v posledních letech a „krize rodinných vztahů“.
Formy rodiny se proměnily. Linku bezpečí nejvíce zaměstnávají vztahy
Šéf Linky bezpečí Peter Porubský o krizových telefonátech (zdroj: ČT24)
„Na rozdíl od let minulých děti v současnosti často žijí v rodinách, které nemají standardní uspořádání a rodinné systémy dnes vypadají jinak, než třeba před deseti lety,“ přiblížil šéf krizové linky pro děti a mladé lidi. Mezi příčinami nestandardních rodinných forem jmenoval rozvodovost kolem 50 procent nebo třeba bydlení dítěte se svobodnou matkou a babičkou a podobně.
Zdůraznil, že o uspořádání rodiny nemají mnohdy jasno ani dospělí, logicky se pak ztrácí dítě. „Vztahy rodinné se pak promítají do navazování vztahů s vrstevníky, problémy ve škole, jde o komplexní problém,“ připomíná Peter Porubský faktory krize rodinných vztahů. Linka bezpečí nabízí i službu rodičům, podle Porubského hovoří trend jasně – počet hovorů na této lince se zvyšuje. Snahu rodičů konzultovat obtížné situace vnímá pozitivně.
Zhruba vícekrát než jednou týdně řeší linka záležitost, která si vzhledem ke své závažnosti a konfliktu se zákonem žádá pozornost policie. Služba přijala ve srovnání s předešlými roky méně telefonátů, za čímž nestojí úbytek problémů dětí, ale jde o odraz ekonomicky svízelné situace. Zmenšila se kapacita operátorů. „Poslední údaj, který máme z roku 2009, říká, že jedno dítě se dovolá až na třetí pokus,“ upřesnil s tím, že tísňová linka nestíhá pokrýt zájem volajících. Peníze od státu představují pouze 30 procent rozpočtu linky, proto je služba z většiny odkázána na dary firem a drobných donátorů.