Praha – Novela služebního zákona z dílny ČSSD, která se vypořádává s již přijatým zákonem z roku 2002, jehož účinnost ale od té doby poslanci několikrát odložili, prošel dnes sněmovnou do druhého čtení. I přes kritiku opozice sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci splnili podmínku prezidenta Miloše Zemana pro jmenování nové vlády. Poslanci už avizovali, že novelu přepracují.
Zemanova podmínka splněna. Poslanci pustili staronový služební zákon dál
Bude chtít prezident od koaličních politiků zatančit častušku?
„Potřebujete vyrobit výjimku pro vašeho šéfa,“ komentoval během projednávání postup budoucí koalice předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Podle Františka Laudáta (TOP 09 a Starostové) jde o nepřímou novelu a paralyzaci lustračního zákona. „Trváme na tom, že tento stát by neměli řídit estébáci,“ zdůraznil. Laudátův stranický kolega Jiří Koubek varoval dalšími možnými podmínkami, které si může prezident klást - třeba aby mu koalice přinesla čerstvé jahody nebo zatančila častušku.
Poslanecká sněmovna
S obhajobou novely služebního zákona naopak přišla mezi jinými zástupci koaličních stran místopředsedkyně ANO Věra Jourová, podle které pozměňovací návrh splňuje kritéria dobrého zákona. „Pokud to neuděláme brzo, neřkuli hned, tak už to půjde velmi těžko,“ řekla k tomu, že se novelou politici sami omezí.
Jeroným Tejc (ČSSD) za předkladatele pravici vytkl vytváření pseudotémat. Vidí za tím její strach ze schválení normy. Zpravodaj a Tejcův stranický kolega Jan Chvojka podotkl, že od pravicových poslanců neslyšel jediný konkrétní návrh, jak by měla státní správa vypadat.
Zemanova podmínka splněna
Schválením normy v prvním čtení podmínil prezident jmenování nové koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pravicová opozice zákon kritizuje jako „lex Babiš“, který se projednává účelově a ve spěchu jen proto, aby zajistil šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi hladký nástup na post ministra financí i bez lustračního osvědčení. Babiš je totiž na Slovensku podezřelý ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností.
„Jednáme tady proto, aby mohl být jeden konkrétní člověk jmenován do vlády. Vy jste jako koalice na tuto podmínku přistoupili, my si myslíme, že takové věci se dělat nemají. (…) Je zajímavé, že pan poslanec Babiš se tohoto jednání neúčastní, nevystupuje k tomu, nekomentuje to, přitom jsme se včera i dnes sešli jenom kvůli jeho osobě,“ prohlásil na úvod dnešní schůze předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Andrej Babiš
TOP 09 a ODS chtějí usilovat o zamítnutí novely. Kritizovali ji ale i komunisté. „Údajné odpolitizování státní správy by mělo začít politickým obchodem,“ uvedl s poukazem na Zemanovu podmínku Miroslav Grebeníček (KSČM). Volal přitom po úplném zrušení lustračního zákona, což ostatně komunisté navrhli.
Od přijetí zákona o státní službě si koalice slibuje, že nejasnosti v požadavcích kladených na výkon jednotlivých funkcí ve státní správě odstraní. Spory se v současné době točí právě kolem pravděpodobného ministra financí Babiše.
Lustrační zákon se v českém právním řádu objevil dva roky po sametové revoluci. Jeho přijetím chtěli zákonodárci chránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB) a lidí s ní spjatých. Původně měl mít jen omezenou platnost pěti let. A zatímco na Slovensku přestal platit koncem roku 1996, v Česku existují lustrace dodnes.
Zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v justici, armádě a veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance.
Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB. Lustrační osvědčení vydává resort vnitra.
Zda ministr potřebuje k výkonu funkce negativní lustrační osvědčení, ale lustrační zákon jednoznačně neuvádí. „Existuje jeden právní výklad, že s ohledem na to, že ministr stojí v čele úřadu, tak by takové osvědčení mít měl,“ soudí poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). Podle kandidátky na post ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové (ANO) ale ministr negativní lustrační osvědčení mít nemusí. Nový služební zákon by měl od 1. ledna 2015 spor rozetnout a jednoznačně stanovit, že ministr negativní lustrační osvědčení nepotřebuje (čtěte víc).
Předseda lidovců Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro iDNES.cz již avizoval, že jeho strana nebude po Babišovi požadovat odchod z kabinetu ani v případě, že u soudu nevyvrátí podezření ze spolupráce s StB.
GALERIE
videogallery_410984
Kdo bude jmenovat superúředníka?
Česká republika je jediným členským státem Evropské unie, který normu o státní službě ještě nepřijal. Koalice proto jakoukoli účelovost odmítá a argumentuje tím, že zákon má hlavně stabilizovat státní správu a zajistit stabilní fungování ministerstev bez ohledu na střídání politické reprezentace. Úředníky by nově měl podle zákona řídit státní tajemník. „Například ředitelé sekcí by podléhali ministrovi, to znamená, že ministr by jim zadával úkoly, ale neměl by je odvolávat,“ upřesnil Tejc.
Novela počítá s pozicí superúředníka, který by měl na starosti řízení celé státní správy. K tomu má výhrady hnutí Úsvit. „Když se tady navrhuje, že generálního ředitele státní služby jmenuje vláda, znamená to, že je to zpolitizované hned zkraje,“ myslí si jeho předseda Tomio Okamura. Kdo by tedy měl nejvyššího úředníka jmenovat? „Ve vládním návrhu je, že by to měl být prezident, což je určitě lepší návrh, protože je oddělený, volený,“ dodal Okamura.
Služební zákon by rovněž ministrům znemožnil rozhodovat o reorganizaci úřadu bez souhlasu vlády či generálního ředitele státní správy. Norma dále navrhuje povinné konkursy a oddělení politických a nepolitických náměstků. Podoba zákona se však nejspíš změní – na prostudování ve výborech si poslanci schválili lhůtu 90 dnů místo obvyklých dvou měsíců. Během této doby chtějí text přepracovat.
Svou novelu služebního zákona poslala do dolní komory taky končící vláda Jiřího Rusnoka. Liší se například ve způsobu jmenování generálního ředitele státní služby (bylo by v pravomoci hlavy státu) a přidala by úředníkům některé benefity jako ošatné a dopravné. Tuto předlohu poslanci možná projednají příští měsíc.