Prezident a rozpaky komentátorů nad jmenováním vlády

Praha - Představitelé ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL dnes ve 14:00 podepíší v Poslanecké sněmovně koaliční smlouvu. Oficiálně také zveřejní seznam kandidátů na ministry nové vlády. Další vývoj pak závisí na Miloši Zemanovi a právě zde by podle řady komentátorů mohly nastat problémy. Podle serveru TÝDEN.cz Zeman neschválil téměř žádného ze Sobotkou navrhnutých ministrů. „Prezident Zeman si celou tu věc bude vychutnávat. Je to pro něj velká příležitost pro satisfakci zejména vůči Bohuslavu Sobotkovi,“ myslí si také komentátor Hospodářských novin Petr Fischer. Šéf ČSSD ale komplikace neočekává.

Jakmile bude koaliční smlouva podepsána, odnese jeden originál Bohuslav Sobotka na Hrad. Očekává, že prezident Miloš Zeman nebude se jmenováním premiéra otálet. „Musí být připraven, že nastane problém,“ je přesvědčen Fischer. A to i přesto, že podle komentátora Sobotka „přípravě toho střetu s prezidentem věnoval dost času“. Zeman totiž podle něj chce na podobě vlády zanechat svou stopu: „Výrazné otisky chce totiž Miloš Zeman zanechávat na všem, co jako prezident dělá,“ myslí si Petr Fischer. Bohuslav Sobotka teď podle něj nemůže dělat nic jiného než jít tvrdě za svým.

„Pevně doufám, že se prezidentův odpor omezil na některá varování, která jmenování předcházela,“ řekl na ČT24 politolog Tomáš Lebeda. Samotný fakt, že prezident nejmenování avizuje, je podle něj tlakem na vládu. „Takový tlak v parlamentním režimu místo nemá,“ myslí si Lebeda.

Týden: Zeman hodil Sobotkovi většinu jmen na hlavu

Podle serveru TÝDEN.cz měla páteční schůzka prezidenta s budoucím premiérem velice dramatický průběh. „Zeman Sobotkovi hodil na hlavu de facto celý vládní tým kromě kandidáta na post ministra zdravotnictví, Ostraváka Svatopluka Němečka,“ citoval server důvěryhodný zdroj z Lidového domu. Sobotka ale prý o žádných výhradách prezidenta neví. „Myslím si, že ke sporu nedojde, že prezident bude respektovat ústavu a většinu na půdě parlamentu,“ řekl Sobotka. 

Po ranním jednání grémia ČSSD ale Sobotka připustil, že má na ministerské posty připravené i náhradníky. Ty by ale využil v případě, že by ministři ve svých funkcích selhali, nikoli jako pojistku proti rozhodnutí prezidenta.

Sobotka navíc dodává, že oproti zvyklostem strany předkládají kromě programu i seznam ministrů. Proto by i druhý ústavní krok po jmenování premiéra - tedy jmenování ministrů - měl přijít neprodleně, domnívá se šéf ČSSD. „Už máme seznam, pak nepotřebujeme lhůtu mezi jmenováním předsedy vlády a může se to udělat hned,“ dodává. „Myslím si, že Sobotkův optimismus je marketingový tah,“ zhodnotil vyjádření předsedy ČSSD ve studiu ČT24 politolog Petr Just.

Hrad ale slovy mluvčího prezidenta žádné termíny předjímat nechce. Zatím se hovořilo o tom, že Zeman by mohl mít problém s Lubomírem Zaorálkem (zahraničí) nebo Jiřím Dienstbierem (ministr bez portfeje pro legislativu a lidská práva). Zeman se také nechal slyšet, že by do čela obrany nejmenoval Martina Stropnického (ANO).

Prezident Zeman upozornil, že chce odborníky. Podle stran rodící se koalice tuto podmínku kandidáti splňují. Kdyby i přesto došlo ke komplikacím, je Bohuslav Sobotka připravený neobsazené ministerstvo řídit dočasně sám.

Vláda má mít 17 postů včetně premiéra a dvou ministrů bez portfeje. Sociální demokracii připadne osm míst, hnutí ANO šest a lidovcům tři. ANO i KDU-ČSL budou mít po jenom vicepremiérovi. Seznam kandidátů má Sobotka sice zveřejnit až dnes, ale jména jsou již známá. V neděli jako poslední přijal nabídku vést resort ministerstva práce a sociálních věcí Petr Krčál.

Podívejte se, kdo má zasednout v případné Sobotkově vládě

Hlavní vládní agenda: Zdravotnictví, chaos na MPSV a příprava služebního zákona

Koaliční smlouva bude ve čtyřech originálech. Strany v ní slibují například zrušení většiny zdravotnických poplatků, vyšší růst důchodů i minimální mzdy. Zatím nechtějí zvyšovat daně. Programovou část dohody schválily orgány ČSSD, ANO a lidovců už v polovině prosince. Potom jednaly o rozdělení a obsazení resortů, spor se vedl hlavně o ministerstvo zemědělství, které nakonec získala KDU-ČSL.

Zástupci budoucí koalice se už postupně seznamují s chodem ministerstev. Podle ČSSD je teď největší problém ve zdravotnictví, kde po zrušení poplatku za pobyt v nemocnici budou chybět miliardy korun, a na ministerstvu práce a sociálních věcí. Kromě řešení akutních problémů se strany shodují na tom, že prvním úkolem po jmenování vlády bude zákon o státní službě. Na jeho uvedení do praxe se čeká od roku 2002. Teď míří do sněmovny.

Podle Petra Fischera je Sobotka konsensuální politik. „Sobotka se téměř nikdy nedopustí ostrého výroku,“ myslí si Fischer. Nová vláda tak podle něj bude spíše úřednická a jejím cílem bude především udělat pořádek na ministerstvech, žádné zásadní změny ve společnosti od nově vznikající koalice očekávat nelze. „Vláda nepřišla s žádným výraznějším heslem nebo reformním plánem,“ upozornil Fischer.

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek ale tvrdí, že připravený služební zákon je ještě potřeba podrobit důkladné revizi. „Norma tady bude mít platnost nebo účinnost třeba na desítky let, tak musí být skutečně dobře připravená,“ dodal Bělobrádek pro ČT. Konkrétní pozměňující návrhy připouští i šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Do měsíce po jmenování musí kabinet předstoupit před sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Mohlo by to být někdy v únoru. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL má nyní ve dvousetčlenné dolní komoře většinu 111 hlasů. 

Může Zemanův odpor dojít až k Ústavnímu soudu

„Prezident Zeman se toho, myslím, neobává,“ řekl Fischer k možnosti kompetenční žaloby u Ústavního soudu. „Došlo by k vyjasnění situace,“ dodává Lebeda, který ale upozorňuje, že je třeba si uvědomit, že Ústavní soud je celý jmenován prezidentem. „Řada těch soudců bude chtít být jmenována podruhé, takže to nemusí být tak úplně nestranná procedura,“ dodal Lebeda.
„Miloš Zeman si ústavu vykládá poměrně extenzivně,“ poukázal Fischer. Prezidentská role je podle něj míněna jinak. „Je to pojistka proti tomu, aby se tam nedostal někdo, kdo konal něco nekalého,“ myslí si komentátor, podle něhož by prezident neměl posuzovat odborné znalosti ministerských kandidátů.