Projektant zříceného mostu: Dráhy nechtěly o snížení rychlosti ani slyšet

Praha - České Dráhy dál tvrdí, že bezpečnost zříceného mostu u Studénky byla zajištěná. Do stavebního povolení totiž prosadily podmínku, podle které dělníci nikdy a nijak nezasáhnou do prostoru mezi kolejemi a trakčním vedením. Podle vyjádření projektanta stavby ale samy dráhy odmítaly jakékoli snížení rychlosti či výluku.

Česká televize dnes jako vůbec první médium mluvila s projektantem zříceného mostu, který sice nechce před kamerou zveřejnit svoji identitu, souhlasil se zveřejněním své výpovědi v textové podobě. Podle jeho tvrzení České dráhy nesouhlasily s možností výluky nebo jiným rychlostním omezením.

Projektant stavby:

  • „Při povolování stavby to bylo velice náročné s dráhou. Pro dráhu v té době jakékoliv ústupky, výluky, zpomalení byly v podstatě nepřijatelná záležitost.“ 

  • „My bychom byli radši, kdybychom tu bezpečnost zajistili nějakým zpomalením a nějakými výlukami, ale na tohle nechtěly dráhy přistupovat.“

Naopak ještě v pátek to byly České dráhy, které si stěžovaly, že nemohly a trati snížit rychlost. „České dráhy vůbec netušily, že tady má být snížená rychlost. Nám o tom nikdo neřekl,“ uvedl tehdy mluvčí ČD Ondřej Kubala. Proti tomu ale hovoří výpověď projektanta.

Za každé zpomalení nebo výluku se draze platí

„Pokud by tyto věci byly zapracovány, tak by to samozřejmě znamenalo zvýšení nákladů na stavbu, protože jakákoliv výluka se pro ČD platí,“ upozornil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Například omezení rychlosti ze 140 km na 50 km v hodině by investora vyšlo každou hodinu na 31 tisíc korun. Celkově by se tak cena mostu zvýšila o miliony. Stavba ale podle ČD nesměla ohrozit cestující, nesměla zasáhnout profil dráhy a vedení.

K zastavení vlaků nedocházelo, pouze se při průjezdech vlaků zastavovaly práce nad tratí. Projekt tedy nepožadoval výluku ani zpomalení pro manipulaci s mostem, naopak paradoxně na upevnění zábradlí to předepisoval. Stavební povolení také vůbec neřešilo, co mají stavbaři o své činnosti na mostě sdělovat železničářům. Kdyby se tak povolením dělníci řídili doslova, tak vlastník dráhy vůbec neví, co se který den nad kolejemi chystá.

Přitom i strojvůdce přiznává, že kdyby měl jet pomaleji, zabrzdil by. „Musel bych jet asi 70 až 80 km/h. To už by se dalo zastavit,“ uvedl Jiří Šindelář. Takto ale museli umírat lidé. Po havárii zatím s žádostí o odškodnění  kontaktovalo České dráhy 74 příbuzných obětí a zraněných.

Vydáno pod