Počasí v době letních prázdnin by v Česku mělo být srovnatelné s dlouhodobými průměry. Ukazují to výhledové modely, které však nejsou schopné předpovídat místní nebo časově omezené výkyvy. Podle meteorologů České televize se však bude země dále potýkat se suchem a zemědělská sklizeň bude letos podprůměrná.
Voda v českých rybnících je teď teplejší než ve Středomoří. O prázdninách se však extrémy počasí nečekají
90’ ČT24 - Končí nezvykle teplé jaro, jaké bude léto? (zdroj: ČT24)
Červenec by měl být průměrný s teplotami mezi 22 a 25 stupni Celsia. Meteoroložka Taťána Míková však upozorňuje, že to jsou průměry a krátkodobé odchylky od nich mohou být velké. „Na trojmezí Česka, Polska a Slovenska by mohlo být o trochu tepleji,“ doplňuje Míková.
Srpen bude pravděpodobně o maličko chladnější. Odpoledne by se teploty průměrně měly pohybovat mezi 22 a 24 stupni Celsia.
Léto by mělo být z pohledu srážek víceméně průměrné. V červenci modely ukazují, že naprší 55 až 80 litrů na metr čtvereční a v srpnu o něco méně.
Srážky v létě
Pro lidi mířící na jih pak mají modely špatnou zprávu. Na jihu Evropy včetně Španělska, Itálie nebo Řecka bude pršet pravděpodobně víc, než jsou tamní dlouhodobé průměry. V srpnu by mělo nadprůměrně pršet hlavně na jihozápadě Evropy, ve Francii, Španělsku a Portugalsku.
Odchylka dešťové vody od normálu
Sucho zničí až třetinu úrody
Srážkově průměrné léto však nebude stačit k tomu, aby doplnilo vláhu, která v Česku chybí už od začátku února. „Největší stupňování deficitu vody je zřejmé v průběhu března a dubna. Teprve v půlce května se ten dramatický pokles zastavil a teď se pohybujeme mezi 60 a 70 litry chybějící vody na každý čtvereční metr v Česku,“ upozorňuje Míková. Česku tak chybí zhruba jeden měsíční úhrn vody.
Nejhorší situace je ve východních Čechách, na Hané a ve Slezsku. „Tyto oblasti to zažívají několik let po sobě,“ upozorňuje meteorolog Michal Žák. Nejvyšší ohrožení půdy suchem hrozí na jižní a střední Moravě a ve východních Čechách.
Ohrožení půdy suchem
„Velmi závažně se se suchem potýkají zemědělské oblasti. Propočty ukazují, že by na většině území Česka měla být letošní úroda základních plodin zhruba o deset až třicet procent nižší, než je dlouhodobý průměr,“ varuje Žák. Nejdramatičtější ztráty zemědělci zaznamenají na Šumpersku, Mostecku a východně od Prahy.
Sucho nás jen tak neopustí. „Je velice pravděpodobné, že ta suchá léta nás budou provázet častěji,“ říká Míková. Nejúčinnější pomocí by mohly být nové přirozené mokřady.
Drkotání zuby v západním Středomoří
Lidé, kteří vyrážejí k moři v těchto dnech, budou možná zklamaní. „Chladné severozápadní proudění ovlivnilo teplotu mořské vody v západním Středomoří. Aktuálně je na francouzské riviéře teplota vody jenom kolem 19 stupňů Celsia,“ říká meteorolog Pavel Karas.
Teplota vody
Výhled je však celkem optimistický. „Ve Španělsku se oteplilo, takže se dá očekávat, že voda v západním Středomoří se bude velice rychle ohřívat,“ říká Karas.
Směrem na východ teplota mořské vody roste. Na jihu Turecka už nyní dosahuje 27 stupňů Celsia.
V českých přehradách a rybnících je v současnosti teplejší voda než v západním Středomoří. V Nechranicích dosahuje 25 a jinde 22 až 23 stupňů Celsia. „Je pravděpodobné, že voda se bude dál prohřívat,“ předpovídá Karas
Teplota vody v nádržích
To může být nebezpečné. „Čím je voda teplejší, tím se v ní může množit víc mikroorganismů,“ upozorňuje Karas. Nejnebezpečnější jsou sinice a kvůli nim se koupání už teď nedoporučuje v některých českých rybnících.
Kde se koupání nedoporučuje
Mezi blesky je dobré si dřepnout
Mnozí turisté vyrážejí v létě na hory. A tam je počasí zpravidla rozmarnější. „Pokud někoho zaskočí v horách daleko od chaty bouře s blesky, doporučuje se sednout si do podřepu a mít nohy těsně u sebe. Blesk se totiž šíří i pod zemí poté, co do ní udeří,“ vysvětluje meteoroložka Alena Zárybnická.
Ve skalním převisu je zase dobré sednout si doprostřed. „Jedině tak máme šanci, že nás blesk nezasáhne,“ doplňuje Zárybnická.
Blesk
Hory přináší ještě jedno riziko v podobě UV záření. „Jeho intenzita roste se stoupající nadmořskou výškou. Třeba ve 3000 metrech nad mořem ho dopadá o 50 % víc,“ vysvětluje Zárybnická. To znamená, že lidé se tam daleko rychleji opálí i spálí.