Armádní penězovod na obzoru: údržba miliardového majetku

Praha – Rezort obrany dostal v pondělí od Nejvyššího kontrolního úřadu další temné vysvědčení. Za posledních pět let údajně nakoupil vybavení, které nepotřeboval, často za vyšší než nezbytně nutné ceny nebo bez oficiálního zdůvodnění. Jde o nejnovější kapitolu ságy českého vyzbrojování, kde bezkoncepční nákupy zdaleka nebyly jediným trablem. Při ztenčeném rozpočtu a kontroverzní pověsti vyzbrojovacích tendrů ale armáda v poslední době sází na méně nápadný koncept – miliardový pronájem a zakázky na servis svého majetku.

Dohled NKÚ sahal až do roku 2008, kdy vládl kabinet Mirka Topolánka. Kontroloři prověřili celkem patnáct nákupů výzbroje a techniky za 5,8 miliardy korun. Prověrka skončila letos v červenci a obraně vytýká, že resort v letech 2008 až 2012 nevypracoval ucelenou koncepci dalšího rozvoje - jinak řečeno: co, s jakým cílem, za jak dlouho a hlavně za kolik nakoupit.

Konkrétně úřad kritizoval například nákup souprav pro chemiky, u nichž se konečná cena zakázky navýšila o polovinu, nebo pořízení vozidel, která ani po dvou letech ještě nebyla nasazena do akce. Symbolickým detailem je pak zjištění, že u méně než třetiny daných zakázek ministerstvo zadalo otevřený tendr, u zbytku oslovilo z různých důvodů pouze jediného dodavatele. „Uvedeným postupem dochází k omezování hospodářské soutěže, což může v konečném důsledku navyšovat výši kupní ceny,“ uvedl Jaroslav Broža z tiskového odboru NKÚ.

Od obřích zakázek dál

Manipulace s tendry, předraženost či zprostředkovatelé s tučnými provizemi už u armádních zakázek působí jako ohraná fráze. Existují ale dva důvody, proč se v nejbližší době zřejmě nedočkáme dalšího skandálu kolem „velkých“ nákupů. Zaprvé nejsou peníze a pak dohled policie i médií u tohoto rezortu neuvadá. Místo velkého vyzbrojování si ministerstvo pro končící rok vytklo cíl šetřit. To činí hlavně prodejem rozsáhlého majetku: letos za nepotřebné budovy a pozemky získala už přes miliardu korun. Do konce roku se zbaví dalších padesáti nemovitostí, což jí vynese zhruba půl miliardy. Dalším nezanedbatelným příjmem je ale pokračující snaha pronajmout majetek specializovaným firmám, které mají armádní objekty spravovat. I v bohulibém postoji ale je podle námitek armádních znalců možné najít škraloup.

Bývalá kasárna
Zdroj: ČT24

„Mnoho zainteresovaných lidí teď vidí zajímavou obchodní možnost ne ve velkých zakázkách, ale v menších infrastrukturních dodávkách. Oblíbené jsou třeba dodávky tepla. U rozsáhlých armádních budov a kasáren si málokdo uvědomuje, o jak velké peníze jde,“ tvrdí bezpečnostní znalec a publicista Libor Stejskal. Se správou areálů má přitom armáda velké plány. V průběhu letoška vypsala tendr, ve kterém chce údržbu většiny majetku svěřit do rukou soukromníků. A ačkoliv resort neoplývá přebytky rozpočtu, podle předběžných dokumentů nabízí firmám celkovou roční taxu přes 1 miliardu korun. Letos například armáda hospodařila s 42 miliardami a podle jejích zástupců jde z hlediska provozu o šibeniční rozpočet.

Berme, z čeho je

Firemní vítězové zakázky by si tak mohli přerozdělit až 300 různých armádních areálů – včetně letišť, skladů, kasáren nebo budov samotného ministerstva a armádního štábu. O vybraných firmách by podle dřívějších náznaků mělo být jasno v průběhu prosince a armáda s každým z nich plánuje podepsat čtyřletý kontrakt. Během nich ministerstvo namátkou za údržbu, úklid, drobné opravy nebo ostrahu může během čtyř let celkem vyplatit až 4,56 miliard korun. To je mimochodem jen o zhruba 200 milionů méně, než Česká republika zaplatila za transportní letadla CASA.

Přesto se prý dlouhodobá zakázka na správu majetku vyplatí. Ministerstvo už v minulosti hovořilo až o 20 % úspory oproti situaci, kdy na různé druhy údržby (energie, údržba trávníku, stavební práce…) v jednotlivých areálech najímalo více firem. V novém plánu zakázek tak je snaha spojit jednotlivé požadavky do jednoho balíčku a nabídnout ho jednomu poskytovateli.

Žižkova kasárna Olomouc
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Podle některých expertů se ale právě o podobné „subzakázky“ nyní zajímají firmy pohybující se kolem štědrých zakázek už řadu let. „On je to takový uzavřený svět sám pro sebe. V té armádě, to jsou pořád ti samí lidé - opravdu od stříhání trávy, přes odvoz odpadků, potravin, proviantu a dalších záležitosti. Ty velké vyzbrojovací zakázky teď samozřejmě chybí. Armáda na to nemá peníze ani vůli. Klíčem jsou momentálně služby,“ tvrdí novinář z týdeníku Respekt Jaroslav Spurný.

S problémovým pronájmem majetku se ale armáda potýkala už v minulosti. Českobudějovičtí soudci začali minulý rok rozplétat následky případu starého pět let. Trest za podvody při zakázkách na údržbu armádních budov hrozí celkem 52 lidem. V pestré skupince se ocitli bývalí ministerští úředníci, již podle obžaloby vypisovali zmanipulované soutěže, a podnikatelé, kteří je vyhrávali. Jde o případ z let 2005 až 2007. Manipulováno mělo být s armádními zakázkami na opravy a hlavně stavební práce v kasárnách a ubytovnách po celé zemi - Praze, Brně, Litoměřicích i Pardubicích. Největší zakázkou byla oprava kotelny v kasárnách v Jindřichově Hradci za 90 milionů korun.

Tendry na správu se přitom netýkají pouze vlastních areálů, ale také letecké techniky. I v tomto ohledu je zatím ministerstvo štědré. Například zakázka servisních prácí na vrtulnících Sokol směřuje – bez výběrového řízení - ke společnosti Zenit. Ta na tříletou údržbu o celkové hodnotě 195 milionů korun dohlédne jakožto zástupce výrobní firmy AgustaWestland. Právě za Zenitem stojí jedna z nejvlivnějších osob zbrojařského průmyslu – podnikatel Richard Háva. V současnosti mají ve firmě většinový podíl jeho synové.

Polský výrobce přímou spolupráci podle ministerstva odmítl a sám si vynutil jako zmocněnce právě firmu, která zajišťuje servis helikoptér už od 90. let. „Byly pouze dvě možnosti. Buď realizovat zakázku prostřednictvím společnosti Zenit, nebo servis vrtulníků neprovádět vůbec, a ztratit tak možnost jejich využití,“ vysvětlil okolnosti jednání šéf resortu Vlastimil Picek.  

Vrtulník W-3A Sokol
Zdroj: ČT24/Armáda ČR

Podobně se na scéně „náhradních“ subzakázek objevuje i letitý prostředník při nákupu vojenské techniky: firma Omnipol. S tou stát tentokrát podepsal 200milionovou smlouvu, která se týká oprav vládního letadla Challenger. „Ty firmy to mají dost rozparcelované. Na obraně se teď hlavně přemýšlí, co s rokem 2015, kdy by mělo ministerstvo rozhododovat o investicích v hodnotě 40 miliard korun. Na to se ale může taky čekat dost dlouho a ty drobnější zakázky se zkrátka udrží nad vodou bez problému,“ dodává Jaroslav Spurný.

Prodat, nebo pronajmout?

Ministerstvo řeší také odprodej celých areálů, zejména kasáren. Resort obrany v úterý oznámil, že k dispozici nabízí komplex kasáren Jana Žižky v pražském Karlíně. K mání je podle aktuálně zveřejněné nabídky za 581 milionů. Znalci jej už dříve ocenili na 600 milionů korun.

Do konce roku se armáda zbaví dalších padesáti nemovitostí, což jí vynese zhruba půl miliardy. Brzy má být na prodej i druhá největší armádní firma - Vojenský opravárenský podnik v Novém Jičíně. Ministerstvo obrany už má jeho privatizaci připravenou. Zvítězí nejvyšší cena.

O armádní privatizaci jako o výhodném postoji ale mnozí pochybují. „Je to snaha tu armádu dostat do tvrdých outsourcingů. Snaha ty služby rozprodat a zbavit se jich. Rozhodně jsou náznaky nového, i když trochu skromnějšího klondiku postavené na reálném základě,“ dodává armádní expert Jaroslav Štefec.