Praha - Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka se v pondělí ráno chystá obrátit se na kancelář prezidenta republiky a požádat o schůzku. Chce znát názor prezidenta na další postup ve vyjednávání o nové vládě. Paralelně hodlá vyjednávací tým jednat s politickými stranami. Setkání vnímá jako konzultativní a informativní, neočekává, že by jej prezident Miloš Zeman již na první schůzce pověřil jednáním o nové vládě. Ambicí sociální demokracie je podle Sobotky přijít s návrhem na novou vládu ještě před koncem roku. Do té doby chce také dokončit klíčová jednání o postech ve sněmovně.
Sobotka hodlá hned zítra požádat o schůzku s prezidentem
Sociální demokracie zahájí jednání o programu, a pokud se na programových prioritách s hnutím ANO a s KDU-ČSL neshodne, nemá podle Sobotky cenu řešit, kdo by případně mohl vést to které ministerstvo. Za rizikové body nadcházejícího jednání označil církevní restituce, protože KDU-ČSL a ANO mají na toto téma odlišný názor: sociální demokraté restituce dlouhodobě kritizují a chtějí snížení plateb státu, ANO ani lidovci nechtějí restituce znovu otevírat, více čtěte zde. Druhé problematické téma jsou daně: ANO sice chce přidat na penze, ale nesouhlasí s návrhem sociální demokracie zvýšit daňové příjmy státu.
Bitvu Sobotka vyhrál, ale ještě nejde o vyhranou válku
Sociální demokracie získala „hubené“ vítězství ve volbách, ale zásadní bitvu má strana ještě před sebou, řekl v Otázkách Václava Moravce (OVM) šéf strany Bohuslav Sobotka, který v posledních dnech ustál spor s lidmi kolem Michala Haška, kteří nakonec odešli ze svých funkcí. „Vyhraná bitva bude v případě, že sociální demokracie sestaví fungující vládu, kam prosadí co nejvíce ze svého programu,“ vysvětlil Sobotka.
Sobotka předpokládá, že dohoda o programových prioritách vlády by měla být schvalována na úrovni vnitrostranického referenda, které by se mohlo vyjádřit během jediného víkendu. Ale nemá nic proti tomu zorganizovat i referendum na úrovni všech členů strany, aby se k případné dohodě mohl vyjádřit každý člen strany. (více o jednání názorech KDU-ČSL a hnutí ANO čtěte zde)
Rozhovor s Bohuslavem Sobotkou pro OVM (zdroj: ČT24)
Národem vládne skepse, optimismus mají jen voliči ANO a částečně i ČSSD
Ti, kteří šli k volbám, nevnímají zásadně současnou situaci tak, že by v republice byla ohrožena demokracie, tvrdí sociolog Jaromír Volek. Česká populace je ale podle něj jako celek velmi skeptická, ten první nástup této skepse se objevil již v době, kdy Havel použil termín „blbá nálada“. Nicméně Volek připomíná, že podle sociologických dat nejsou všichni voliči skeptičtí: „Nejoptimističtější jsou voliči ANO, na druhém místě pak voliči sociální demokracie,“ konstatoval Volek. Vnitrostranické referendum, které zamýšlí Sobotka, by tak mohlo posílit podle Volka stranickou demokracii a tím i skupinu těch, kteří věří, že je možné s tím něco udělat.
Politolog Rupnik vnímá situaci tak, že Česká republika je na pomezí. Problém by nastal v případě, že by se nepodařilo sestavit vládu. „Příště by už to nebylo hnutí ANO ale hnutí NE s nepředvídatelným lídrem, který by chtěl jen bourat. Pak by se otevřel prostor k národovectví a k silné exekutivě, která by pak mohla ohrožovat demokracii,“ varoval Rupnik v OVM.
Sám lídr hnutí ANO Andrej Babiš se zatím nikam nehrne, uvědomuje si, že přílišný nástup do politiky by vyvolal rozpaky, tvrdí Rupnik. Nicméně nebezpečí politolog vidí v tom, že si lze vstup do politiky „ koupit“: „Minule si Vít Bárta, majitel bezpečnostní agentury, v rámci koaličních jednání řekl o ministerstvo vnitra a on je dostal. Babiš si říká o ministerstvo financí a je klidně možné, že je dostane,“ dodává politolog.
Ilustrační foto
Rupnik: Strany jsou vnímány je jako zájmové aparáty
Politolog Jacques Rupnik v OVM upozornil, že politické strany nejsou schopny reprezentovat nějakou politickou koncepci. „Už tu není žádná myšlenka a ty strany jsou vnímány jenom jako zájmové aparáty, které hájí partikulární zájmy, ale nejsou už schopny mít nějaké silné téma, myšlenku,“ komentoval politické klima v Česku. Boj se podle něj v takové situaci soustředí na mocenské zájmy, na osobní záležitosti, na reklamu, a tudíž i na finanční prostředky, které je schopen ten či onen do toho vložit. „Můžeme to vzít jako oživení, vzpruhu. Pokud klasické politické strany selhaly, jsou tu nová hnutí založená na osobnostech, které mají určité jméno, určitou věrohodnost,“ dodává Rupnik s tím, že v případě, že strany mají věrohodnost na bodě nula, potom osobnosti jsou to poslední, co zbývá.
Rozhovor s Jacquesem Rupnikem a Jaromírem Volkem pro OVM (zdroj: ČT24)