Po 22 letech by se v Česku mohla změnit pravidla voleb do Senátu. Pokud dnes hlasování nemá jasného vítěze, jdou lidé k urnám s týdenním odstupem ještě jednou. Nově část politiků prosazuje jen jedno kolo s odůvodněním, že to zvýší zájem lidí o volby. Změnu slibuje programové prohlášení současné vlády v demisi a počítá s ní i připravovaná koalice ANO a ČSSD.
Senátor jedním vrzem. Část politiků chce změnit volební systém po australském vzoru
Události: Část politiků chce změnit volby do Senátu (zdroj: ČT24)
Změna volebního systému má zastánce i v současném složení Senátu. Horní komora v dubnu podpořila návrh, který chce zavést jednokolový systém podle australského vzoru. Podle něj by lidé nově na jednom lístku stanovovali pořadí vybraných kandidátů.
Jedním kolem zvýšit účast
Změnu navrhlo čtrnáct předkladatelů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO. Poukazovali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními či krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent.
Naposledy šli lidé k urnám v květnu na Zlínsku, když v doplňovacích volbách do Senátu vybírali nástupce Františka Čuby. V prvním kole přišlo necelých 16 procent voličů, o týden později jen desetina. K řádným volbám před dvěma lety během prvního víkendu přišlo přes 33 procent voličů, konaly se ale současně s krajskými volbami. V druhém kole byla účast poloviční, dorazilo jen 15 procent voličů.
Jednokolová volba by podle jejího iniciátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD) výběr senátorů zatraktivnila a mohla by zvýšit i volební účast. Podle australského modelu by lidé na jednom hlasovacím lístku číslicemi označili v pořadí podle svých preferencí nejméně tři kandidáty. Pokud některý kandidát dostane nadpoloviční většinu prvních pořadí, bude zvolen. V opačném případě je v každém kole po sečtení hlasů vyřazen ten nejslabší (více o tzv. alternativním hlasovacím systému zde).
„Když dám někomu hlas a on v nějaké fázi počítání vypadne, tak hlas nepropadne, ale je přiřazen tomu, kdo je následující v pořadí. Voliči proto můžou označit i více než tři kandidáty, aby měli jistotu, že jejich hlas nepropadne,“ vysvětluje Dienstbier.
Lidé by proto k volbám znovu nemuseli. „Protože už dopředu volbu provedli tím pořadím. To znamená pro případ, že vypadne jejich kandidát, tak se jejich hlas započte tomu, koho označili jako druhého, případně vypadne-li i ten, tak třetího v pořadí,“ pokračuje Dienstbier.
V Senátu návrh zatím prošel prvním čtením. Další podporu napříč stranami ale nemá zaručenou. Před změnou varují třeba hlasy z ODS. „Při té jedné volbě, jedním vrzem, bychom mohli být překvapeni tím výsledkem. A něco měnit zpátky, to už obvykle nejde,“ uvedl senátor Jiří Oberfalzer.
Babiš zjednodušení podporuje
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se chce s novým systémem ještě seznámit, zavedení jednokolové volby ale podporuje. „Lidi Senát nezajímá, volba je komplikovaná, dvoukolová, určitě bychom ušetřili čas a peníze a zvedlo by to možná zájem o volby do Senátu,“ uvažuje Babiš.
Možnostmi, jak zvýšit zájem o senátní volby, se zabývá také ministerstvo vnitra. „Nyní je potřeba skutečně s rozvahou říct, co povede k danému efektu, aby lidé začali chodit k volbám, protože jenom samotná změna volebního systému pro změnu volebního systému může při nedomyšlenosti přinést velmi neblahé negativní důsledky,“ uvedl k tomu náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy Petr Mlsna.
I kdyby nový volební systém nakonec prošel parlamentem, letošních podzimních voleb by se ještě nedotkl. Podle Dienstbiera jsou reálným termínem pro případnou změnu senátní volby v roce 2020.