Praha - Vrchní soud v Praze zamítl odvolání, které k němu podal údajný „vor v zakoně“ Andranik Soghojan, který si podle obžaloby objednal vraždu arménského podnikatele. Muži, který opustil po prvním osvobozujícím rozsudku Českou republiku, uložil letos v únoru Městský soud v Praze výjimečný dvaadvacetiletý trest vězení. Po verdiktu odvolací instance se stává rozsudek pravomocným, soud potvrdil i tresty od 12 do 18 let dalším čtyřem jeho spoluobžalovaným. Při Soghojanem organizovaném vražedném honu byl podle spisu omylem zavražděn jiný člověk a další byl pobodán.
Soghojanův mnohaletý trest je pravomocný, Vrchní soud neměl důvod něco měnit
Nikdo z obžalovaných se k soudu nedostavil, někteří se včetně Soghojana omluvili ze zdravotních důvodů, jiní požádali o konání jednání v nepřítomnosti. Soghojanův advokát Eduard Bruna po verdiktu novinářům řekl, že hodlá podat dovolání k Nejvyššímu soudu, případně i stížnost k Ústavnímu soudu. „Já o tom asi pochybuju, protože bude čekat, jak dopadne dovolání,“ uvedl advokát k otázce, zda Soghojan dobrovolně nastoupí do vězení.
Prvostupňový soud Soghojana a další čtyři spoluobžalované celkem dvakrát osvobodil, odvolací soud však případ vždy vrátil k novému projednání. Odsuzující rozsudek si pětice obžalovaných vyslechla až poté, co kauzu dostal na starosti jiný soudce. Soghojan je podle policie „vorem v zakoně“, tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Podle obžaloby si vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Najatý vrah podle spisu nejprve omylem na Václavském náměstí v Praze pobodal jiného muže a o několik dnů později, opět omylem, usmrtil řidiče společnosti Sazka. Na likvidaci arménského podnikatele se podle obžaloby dohodl Soghojan s Gilanim Alijevem. Ten pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem jiného Arména, kterému nakonec zachránil život rychlý lékařský zákrok.
Z komentáře kriminiloga Petra Pojmana:
- "Soghojan se v kriminálních kruzích pohybuje od 90. let, není to postava ruským kriminologům a kriminalistům neznámá. Od roku 2006 měl dokonce zákaz pohybu na území Ruské federace. Je tedy zarážející, že jsme ho pustili na území ČR.
- Struktura pozice vora v zakoně se po celé 20. století mění. Vzniklo to někdy ve 30. letech ve stalinských gulazích, kde vory v zakoně mocensky ovládali tyto tábory. V některých táborech měli absolutní moc. Vzešla z toho poměrně složitá zločinecká struktura, která se po Stalinově smrti rozšířila do svobodného světa a po dlouhou dobu určovala to, co bychom nazvali ruským organizovaným zločinem.
- Řada vorů po rozpadu SSSR vyrazila do zahraničí a v kriminální a koneckonců i té legální činnosti pokračovala, protože průnik do legálních forem obchodu patří k definičním znakům moderních forem organizovaného zločinu."
GALERIE
videogallery_380814
Odvolací soud se rovněž ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze v tom, že výpověď korunního svědka obžaloby Tagira Tarsžojeva, který byl nejen informátorem Bezpečnostní informační služby (BIS), ale i odsouzeným v této kauze, je věrohodná. Jeho tvrzení prý dokládaly i další důkazy - výpovědi dalších svědků nebo utajovaná zpráva BIS. "Výpověď svědka Taržojeva je věrohodná, je ve své podstatě stále shodná a osoby obžalované jako
pachatele trestné činnosti svědek Taržojev jednoznačně označil při rekognici hned zpočátku řízení," dodal soudce.