Praha – V Česku každoročně přibývá párů, které podstupují umělé oplodnění. Důvodem je mimo jiné i vyšší věk matek. Lékaři nicméně upozorňují, že hormonální léčba, kterou ženy musí podstoupit, zdaleka není bez rizika. Někteří poukazují na fakt, že právě umělé oplodnění může mít jistou souvislost s nárůstem případů rakoviny prsu. Situace se zhoršuje hlavně ve vyšším věku žen, kdy výskyt rakoviny prsu stoupá tak jako tak - a navíc v kombinaci s enormní dávkou umělých hormonů. Ženy, které hormonální léčbu prodělaly, by tak měly být opatrné a nepodcenit prevenci.
Lékaři: Mezi umělým oplodněním a rakovinou prsu může být souvislost
Ročně se u nás pomocí umělého oplodnění pokouší otěhotnět zhruba dvacet tisíc žen, často opakovaně. Pro mnohé páry se jedná o jedinou možnost, jak mít vlastní dítě. Umělé početí pod zkratkou IVF mnohé z nich vnímají jako běžnou součást plánovaného rodičovství. Podle některých odborníků je ale víc než zjevné, že tato cesta zároveň není bez rizika. „Zdá se nám, že přibývá těch pacientek, které prodělaly hormonální přípravu před umělým oplodněním. Ale nevíme, jestli je to proto, že obecně přibývá žen, které podstupují umělé oplodnění, nebo proto, že to s sebou nese riziko karcinomu prsu,“ vysvětluje Petra Tesařová z onkologické kliniky Vinohradské fakultní nemocnice v Praze.
Přesnou příčinu rakoviny prsu medicína s jistotou určit ani vyloučit nedokáže. Podíl má i věk a rodinná anamnéza. Jakou roli hraje hormonální léčba neplodnosti, zkoumala už řada vědeckých studií. V tuto chvíli mezi nimi mírně převažují ty, které vyšší riziko karcinomu prsu v souvislosti s hormonální léčbou nepotvrzují. Lékaři jsou přesto obezřetní.
Podle primářky onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Jany Prausové při hormonální stimulaci dochází nejen k vyplavení většího počtu vajíček, ale stimulovány jsou i nádorové buňky, které mají hormonální receptory. „Podnítí je to k většímu růstu, a proto může rakovina vzniknout. Takže bohužel ano, tam taková příčinná souvislost může být, zvlášť pokud se to dělá opakovaně,“ dodala.
Umělé, oplodnění
Počet pokusů na umělé oplodnění může být nekonečný
Problémy s neplodností má u nás asi každý šestý pár. „Ženy, které se rozhodují pro léčbu sterility za pomocí IVF, by měly být od začátku informovány, že ta kombinace léčby, ale hlavně toho vysokého nebo vyššího věku pro to první těhotenství, je celkově rizikovější balíček pro eventualitu vzniku rakoviny prsu,“ upozorňuje radioložka Miroslava Skovajsová. Ženy by tak v těchto případech měly být varovány a vyzvány k důkladné prevenci. „Máme určitý počet mladý žen, které toto prodělaly, a bohužel u nich k rozvoji té choroby došlo,“ upozornila Prausová.
Pojišťovny u nás hradí maximálně 4 pokusy umělého oplodnění a jen ženám do 39 let. Ostatní cykly si ale mohou na klinikách platit samy. Jeden v průměru zhruba za 40 až 60 tisíc korun. Přestože jde o náročný zásah do hormonálního systému těla, je pouze na ženě, kolik se jich na klinice rozhodne podstoupit. Přitom - čím více dávek, tím větší zátěž pro organismus. „Takové doporučení by mělo být, aby si ženy uvědomily, že tato léčba není normální situace,“ podotkla radioložka Skovajsová.
Pohled Anny K.: Touha po vlastním dítěti přivedla na kliniku v devětatřiceti letech i zpěvačku Annu K. Ani po opakovaných pokusech se jí počít nepovedlo, několik let po zákroku onemocněla rakovinou prsu. „Sama za sebe říkám, že velký podíl na mé nemoci, minimálně na tom, že se tak urychlila, byla v takové fázi a v tak agresivní formě, mělo to, že jsem do sebe vlastně hlava-nehlava prala hormony. To je můj názor. Cítím to tak. Třeba jsem nemocná měla být a byla bych i bez podstoupení IVF. To mi už dneska nikdo neřekne. Jen si prostě myslím, že by dámy, ženy, dívky měly být rozhodně obezřetnější, že by v tomhle směru měla fungovat větší osvěta. A hlavně prevence.“
Riziko umělého početí (zdroj: ČT24)