Praha - V léčebnách dlouhodobě nemocných a v ostatních zařízeních končí ročně kolem 40 tisíc seniorů. Podle odborníků je to ale třikrát více, než je nutné. Častou příčinou umisťování seniorů do trvalé ústavní péče je malá informovanost veřejnosti o alternativních službách. To by mohla změnit kampaň občanského sdružení Život 90 ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí.
V léčebnách končí třikrát více seniorů, než je nutné
„Devět z deseti lidí si přeje dožít doma. Devět z deseti lidí umírá v ústavech. Změňte to.“ Tak zní heslo kampaně občanského sdružení Život 90. „Podle našich zkušeností rodiny často umisťují seniory do ústavní trvalé péče proto, že jsou málo informované o jiných službách, což chceme změnit. Chceme, aby staří lidé mohli zůstávat doma a žít v okruhu svých blízkých. Vždyť dnes i zdravotní péče seniorům může být poskytována doma. Zařízení trvalé péče jsou totiž traumatizující a senioři je často hodnotí negativně. Připadají si v nich odložení, nepotřební a nechtění,“ vysvětlil Jan Lorman z občanského sdružení Život 90.
Jan Lorman, ředitel občanského sdružení Život 90:
„Většina populace se domnívá, že stáří se jí netýká. Žijeme v současnosti. Rodina i senior samotný začíná řešit těžkou situaci až v okamžiku, kdy nastane. Když se například zdraví skokově zhorší. Nepřipravujeme se dopředu a pak nás to stáří zaskočí. To je základní problém.“
Podle Lormana je možné využívat takzvanou sdílenou péči, kdy se senior dočká jak pomoci svých blízkých, která je emocionálně nejpřijatelnější, tak pomoci profesionálů. Život 90 o možnostech péče podrobně informuje na stránkách zitdeledoma.cz.
Seniory, kteří bydlí sami, může hlídat také chytrý čip, který monitoruje pohyb a pozná tak například, že člověk spadne a nemůže sám vstát. Poplachová zpráva se během několika vteřin objeví na počítači na dispečinku tísňové služby, který funguje nepřetržitě, 24 hodin denně. Na dispečinku jsou zdravotní sestry, které mohou vyhodnotit situaci a zorganizovat pomoc.
Holmerová: V péči o seniory je chaos, vznikají prapodivná odkladová oddělení
„Za neutěšený stav může i špatná informovanost a chaos v této oblasti,“ myslí si ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová, která poukázala na roztříštěnost péče mezi zdravotnickými a sociálními zařízeními. „V léčebnách by lidé neměli končit, měli by tam začínat. Rehabilitací, doléčením pro další život. Jestliže jsou léčebny dobře vedené, tak se lidé do dalšího života skutečně vrací. Naopak v pobytových zařízení pro seniory ti lidé dlouhodobě žijí, ale zdravotní péče v těchto zařízeních je velmi nedostatečná. To je velký problém,“ uvedla Holmerová.
GALERIE
videogallery_372706
Jestliže se situace nebude řešit, vytvoří se podle Holmerové „prapodivná odkladová oddělení“, která nebudou dobře definována. „Je dokázáno, že tam třetina lidí nepatří, třetina by se mohla léčit doma a třetina by se mohla vrátit v dobrém stavu,“ dodala Holmerová.
Populace České republiky vysokým tempem stárne. „Naděje na dožití u nás je 80 let. Naděje na zdravé dožití je 60 let. Je zřejmé, že čím dál tím více budeme potřebovat dlouhodobou péči - zdravotní i sociální. Institucionální péče máme ve srovnání s Evropou dost, ale co nám skutečně chybí, jsou služby v domácnosti. Naše země patří v žebříčku OECD až na konec, co se týče alokace peněz do této oblasti. Je to sektor u nás dlouhodobě zanedbávaný a podceněný jak finančně, tak personálně,“ uzavřela Holmerová.
GALERIE
Nová kampaň sdružení Život 90 zdroj: ČT24
Sehnat místo pro seniora, který nemůže zůstat doma, není ovšem dnes jednoduché. Koncem loňského roku jim služby nabízelo zhruba 500 různých domovů nebo penzionů dohromady se čtyřiceti tisíci lůžky. Pořadníky jsou přesto dlouhé a čeká se i několik let. Prostor tak získávají soukromí podnikatelé. Například u Brna vznikla první vesnice pro seniory v republice. Domek se zahrádkou vyjde na milion tři sta tisíc korun, v ceně je navíc údržba areálu i bytů plus týdenní nákupy.