Praha – Zrušení poplatků za pobyt dětí v nemocnici podporuje většina politiků. Poté, co je Ústavní soud kvůli nesrozumitelnosti zákona pozastavil, tak dětské poplatky za nemocniční služby zřejmě nikdo neobnoví. Neuvažuje o tom žádná ze stran s výjimkou ODS. Proti vybírání peněz za dětské pacienty se staví také ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát.
Většina stran souhlasí se zrušením nemocničních poplatků u dětí
Nejen sociální demokraté a komunisté, ale třeba i TOP 09 – tyto strany České televizi sdělily, že poplatky dětí v nemocnicích nechtějí znovu zavádět. Například bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger přiznal, že jde o velkou zátěž pro rodiny. Hospitalizovaných z řad dětí podle něj navíc není tolik, aby se to výrazněji promítlo do poklesu příjmů.
S ministrem ale někteří ředitelé zdravotnických zařízení nesouhlasí. Každý rok v českých nemocnicích ulehne na více dní zhruba 220 tisíc dětí. Rodiče za ně zaplatí celkově 100 milionů korun. Právě o ně by nemocnice zrušením poplatků pro děti přišly. „To bude pro nás velkým ekonomickým problémem, protože zatím to bylo jednou z důležitých součástí našich příjmů,“ přiznává ředitel nemocnice v Roudnici nad Labem Josef Krajník.
Jedinou větší stranou, která připouští, že by mohly dál platit v nemocnicích i děti, je ODS. Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky prý každá výjimka spouští řetězec snah o další ústupky. Naopak levicové strany u rušení poplatků pro děti rozhodně zůstat nechtějí a plánují mazat i další platby. „Jediné, co bychom ponechali u dospělých při hospitalizaci, je poplatek 60 korun maximálně třicet dní v roce,“ zmiňuje stínový ministr zdravotnictví za ČSSD Svatopluk Němeček.
S poplatkem za dospělé souhlasím, děti by ale v nemocnicích neměly platit vůbec, tvrdí například Milada Houserová, která je se svým synem Pavlem v motolské nemocnici od začátku srpna. Za pobyt potomka, který je po transplantaci jater, zaplatila při pátečním odjezdu skoro čtyři a půl tisíce korun. Stejnou částku pak musí uhradit i za sebe.
„Já neberu moc, protože mi skončila mateřská. Mám jenom sociální dávky, takže pro nás je to hodně… Za jídlo by taky nemuseli vybírat, protože on tady sní oběd, sem tam rohlík, co dostane, ale jinak mu sama kupuju, protože všechno, co dostane, tak tady nejí,“ tvrdí Houserová.
Podle nejnovějších dat ministerstva zdravotnictví čeští pacienti vloni zaplatili za poplatky přes pět miliard korun. Nejvíce, téměř dvě miliardy, dali právě za pobyt v nemocnici, kolem jedné a půl miliardy za recepty a za návštěvy u lékaře a za pohotovost 170 milionů. Pacienty před vysokou spoluúčastí částečně chrání celkový roční strop. Důchodci a děti ho mají 2 500 korun, ostatní pět tisíc korun. Do ročního limitu se ale nepočítají třeba právě poplatky v nemocnicích.
- Dosažení ročního limitu se loni týkalo téměř 300 tisíc lidí, kterým pojišťovny vrátily 485 milionů korun.
Češi si v porovnání s lidmi z okolních států přesto připlácí méně: necelých 17 procent z celkových nákladů na léčení. Němci a Rakušané platí ze svého přes dvacet procent. Slováci s Maďary pak hradí ze své peněženky dokonce téměř třetinu všech zdravotnických nákladů.
Místa ve školkách? Více peněz vs. sousedské hlídání
A další „dětská agenda“: málo míst v mateřských školách. I to je pro politické strany jedno z velkých předvolebních témat. Do veřejných školek se totiž letos nedostalo na 60 tisíc dětí. Stranám ve volbách půjde i o hlasy jejich rodičů. Recept sociálních demokratů a komunistů pro takové děti je jasný - stavět nové nebo rozšiřovat staré školky. „Připravili jsme fond, který bude na rozšíření kapacit, a ročně budou 2 miliardy korun vyčleněny právě na tento fond,“ tvrdí stínový ministr školství Marcel Chládek.
Stavět se ale podle ČSSD musí tak, aby až dětí ubude, školky mohly sloužit například jako domovy pro seniory. ODS by ale raději, aby fungovalo sousedské hlídání. „Spíš je tou cestou třeba malá školka, kde se tři čtyři kamarádky domluví, že jedna z nich bude děti hlídat,“ zmínila místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová.
S podobným řešením přichází i TOP 09. „Budeme i nadále prosazovat vznik dětských skupin, firemních školek i podporu částečných úvazků pro rodiče, vnímáme to jako vysokou prioritu,“ řekla Helena Langšádlová. Usnadnit rychlý vznik firemních školek chtějí i lidovci, stejně jako hnutí Úsvit Tomia Okamury nebo Babišovo ANO. Zemanovci by je chtěli dokonce daňově zvýhodnit tak, aby byli zaměstnanci motivováni k zakládání. Zelení pak chtějí stejná práva pro všechny – pokud se dítě nedostane do školky, měli by podle nich rodiče dostávat do ruky stejné peníze, jaké na dítě ve školce posílá stát.
Nemocniční poplatky u dětí mají zřejmě vale (zdroj: ČT24)