Praha – Veřejné finance by měly podporovat pouze ty výzkumné projekty, které mohou v praxi obohatit českou vědu a tuzemský průmysl. Na slavnostním zasedání předsednictva Grantové agentury ČR to uvedl předseda vlády v demisi Jiří Rusnok. Grantová agentura právě dnes předávala ocenění za nejlepší vědecké počiny, ocenila mj. studii o hlubinách lidského mozku nebo práci věnovanou moravskému pravěku.
Rusnok: „Nelze podporovat výzkum pro výzkum“
Zasedání špiček Grantové agentury otevřel svým projevem premiér v demisi Rusnok, který vyzdvihl význam vědeckého bádání pro rozvoj země. „Všichni, kteří chtějí být úspěšní, jsou zásadně závislí na tom, jak jsou schopni vědecké a výzkumné poznatky přenášet do svého praktického života,“ konstatoval s tím, že „nelze podporovat výzkum pro výzkum“.
„Považuji za podstatné, aby veřejné prostředky směřované do oblasti vědy a výzkumu směřovaly do aktivit, které přinášejí nové poznatky a které naši vědu, náš průmysl a naši zemi mohou posunout dále,“ uvedl premiér.
Jako projekty si odnesly ocenění?
Grantová agentura (GA ČR) patří mezi největší veřejné zadavatele základního výzkumu v ČR. Každoročně rozdělí na více než tři tisíce badatelských projektů přes tři miliardy korun. Dnes z projektů, které finančně podpořila, vybrala tři nejlepší, které si odnesly cenu předsedy.
Antropoložka Martina Galetová z Moravského zemského muzea v Brně ve svém výzkumném projektu vytvářela databázi analýz nejstarších osobních ozdob člověka, které byly nalezeny na Moravě v období paleolitu.
Bioložka Monika Dolejská z brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity se zaměřila na celosvětově aktuální problematiku rezistence bakterií vůči antibiotikům. Jejím cílem bylo zajistit výskyt této odolnosti v různých prostředích, analyzovat její genetický základ a určit cesty šíření.
Tým neurologa Roberta Jecha z První lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabýval metodou používanou k léčbě Parkinsonovy nemoci u pacientů, které se nedaří stabilizovat pomocí farmakologické léčby. Metoda, která spočívá v zavedení neurostimulátoru do přesně určeného místa v mozku, se v české klinické praxi používá už 15 let. Vědci se v oceněném projektu zkoumali, co se v mozku při její aplikaci děje a proč. „Jde skutečně o mezinárodní ohlas, ostatně to je naše poslání, abychom se českou vědu pokusili dostat na mezinárodní úroveň,“ uvedl na Jechovu adresu předseda agentury Petr Matějů.
Zvláštní čestné uznání získal Petr Klán z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Součástí ceny je stotisícová odměna pro laureáty a jejich tým.
GALERIE
videogallery_000241325