Praha – Dětí s poruchami povážlivě přibývá, slýcháváme stále častěji. V pátrání po příčinách se řada lidí domnívá, že děti jsou z nejrůznějších důvodů zkrátka jiné, než byly dříve. Uznávaný dětský psycholog Václav Mertin s tím ale polemizuje. S dětmi pracuje už více než 40 let a nabízí jiný pohled: za větším procentem dyslektiků či dětí s poruchou soustředění mohou méně striktní kritéria pro diagnostiku. Zjednodušeně řečeno: podle nových norem se dyslektikem často stává dítě, které by do stejné diagnózy dříve nespadalo.
Více dětských poruch je možná jen kvůli měkčím kritériím, tvrdí psycholog
„Ta kritéria pro poruchy se změkčila, takže například pro určitou specifickou poruchu chování stačí, abyste ty problémy měl 6 měsíců a vyskytovaly se alespoň ve dvou prostředích a už to stačí pro diagnostiku té poruchy. Čeští psychologové si v tomto nevymýšlejí, ale respektují celosvětová pravidla,“ tvrdí psycholog Mertin.
Ruku v ruce s tím ale nastává i další fenomén, a to stále větší očekávání a nároky ze strany rodičů. Ti by místo jednoduchého trestání měli spíše dítěti číst, vyprávět, snažit se, aby ono samo vyprávělo. Možná by se podle Mertina sami divili, že leckteré „poruše“ je možné předejít nebo ji úplně vymazat. „Z mé zkušenosti tak u 30 procent klientů si říkám, že kdyby s tím rodiče víc pracovali, kdyby třeba paní učitelka poradila, půjčila jim některé pomůcky, tak možná by k tomu vůbec nedošlo. Jestliže řada rodičů s dětmi moc nemluví, tak se nedivme, že mají třeba problémy se čtením, nemají slovní zásobu, neznají řadu slov,“ komentoval Mertin v pořadu Hyde Park ČT24.
Mertin také tvrdí, že ve výchově jsme moc orientovaní na to, jak děti trestat. Dospělí mají podle něho hlavně pomoct dětem se rozvíjet a učit se. Fyzické tresty jsou někdy skutečně potřeba, ale samy o sobě nic nenaučí. „Dítě by mělo dostat hlavně zpětnou vazbu. Ono leckdy ví lépe něž my, že udělalo něco, co nemělo. Někdy poskytovat mu výklad už je nadbytečné, ale mělo by vědět, že tohle ne. Co by ale mělo vědět spíš? Co dělat, až se dostane do podobné situace. My bychom mu uměli říct, jak se s tím má vypořádat. Ono to koneckonců platí i někdy pro dospělé,“ dodává psycholog.
Třetina malých školáků má řečové problémy
Zneklidňující jsou nejnovější statistiky ohledně řečových schopností dětí. Logopedické problémy má každé třetí dítě v předškolním věku či v první třídě. Kromě technických problémů s vyslovováním hlásek se také horší slovní zásoba. Podle Asociace logopedů ve školství řada dětí neumí vyprávět příběh nebo smysluplně vyjádřit své myšlenky ve větách. Příčina je zřejmá – změna životního stylu a čím dál častější pasivní sledování televize nebo monitoru.
Václav Mertin, psycholog:
„Jestliže dítě nevezme knížku, nejde ven, nejezdí na kole a nechodí do nějakého kroužku a jenom ho zajímá, jak se dostat do vyššího levelu ve hře, tak to je nepochybně už moc, čili klíčová je pestrost aktivit. V tu chvíli totiž ani ty dvě nebo tři hodinky na počítači tak úplně nevadí.“
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Největší potíž dělá předškolákům, ale i školákům r, ř a l a taky sykavky. Podle logopedů i učitelů čím dál častěji. Příčinu vidí učitelé i logopedové hlavně v tom, že rodiče mají na děti málo času a dost se jim nevěnují. „Dětem se nezpívá, nevypráví se jim, děti tráví mnoho času před televizní obrazovkou, před počítačem. V podstatě spolu ani neumějí komunikovat,“ říká logopedka Kateřina Deremarková.
Časté poruchy řeči
- Mutismus - ztráta schopnosti mluvit
- Patlavost - vadná výslovnost jedné nebo více hlásek
- Huhňavost
- Breptavost
- Koktavost
K odborníkům se pak děti většinou dostávají, až když je pozdě, často se na problémy s řečí přijde až při nástupu do první třídy. Do školy by přitom měly nastupovat jen ty, které už mluví dobře a maximálně neumějí vyslovovat správně jednu hlásku.
V jakém věku by dítě mělo umět…
- Opakovat jednoduchá slova - do 1 roku
- Tvořit jednoduché věty - do 2,5 let
- Používat širší slovní zásobu - do 3,5 let
- Chápat složitější děje - do 6,5 let
Čím dřív přitom dítě k logopedovi přijde, tím větší je šance vadu řeči odstranit. Pokud si ale rodiče na pravidelné cvičení nenajdou čas, ani logoped nic nezmůže. Logopedů je přitom dost a jejich služby hradí zdravotní pojišťovny.
Rozhovor s Kateřinou Denemarkovou (zdroj: ČT24)