K registracím prezidentských kandidátů už se soud nevrátí. Povolební stížnosti k tomu neslouží, vzkázal

Spor o senátorské a poslanecké podpisy na kandidátních listinách uchazečů o Pražský hrad je nadobro uzavřen. Nejvyšší správní soud rozhodl, že se výhradami k procesu registrace prezidentských kandidátů již nebude vracet, a zamítl volební stížnosti, které se ho týkaly. Další stížnosti ale ještě na vyřízení čekají. NSS na ně má ještě déle než týden.

Poražení kandidáti prezidentské volby
Zdroj: ČTK/ČT24

Autoři povolebních stížností se chtěli vrátit k dění dávno před volbami, podle Nejvyššího správního soudu na to ale je nyní již pozdě. K tomu totiž podle jeho stanoviska neslouží řízení o neplatnosti voleb, nýbrž samostatné řízení již před volbami. Ve fázi posuzování platnosti volby prezidenta se už nelze zabývat tím, zda v registračním řízení byl či nebyl porušen zákon, uvedl soud.

„NSS ostatně již ve svém usnesení ze 13. prosince 2017 uvedl, že na všechny kandidáty je třeba hledět jako na řádně registrované, a tudíž oprávněné zúčastnit se volby prezidenta republiky,“ podotkl předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek.

Před volbami přitom nepřišla stížnost od nikoho, komu to zákon umožňuje. Přišla sice stížnost od Terezie Holovské, tou se však NSS věcně nezabýval a odmítl ji, protože se Holovská nedomáhala vlastní registrace, pouze zpochybňovala registraci pěti jiných kandidátů s vícenásobnými podpisy.

Soud se nyní již k tématu vracet nebude, přestože při odmítnutí stížnosti Holovské kritizoval Ministerstvo vnitra za to, že vydalo stanovisko, podle kterého byly vícenásobné podpisy poslanců a senátorů na prezidentské kandidatury v pořádku.

S podpisy zákonodárců za zády šli do prezidentské volby Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek. Předvolební stížnost Terezie Holovské mířila proti registraci většiny z nich s výjimkou Pavla Fischera.

NSS rozhoduje o porušení zákona, ne o tom, co je vhodné 

K 6. únoru, kdy končila lhůta pro jejich doručení, obdržel Nejvyšší správní soud 61 stížností na prezidentské volby. Lidé si v nich kromě registrací stěžovali i na průběh předvolební kampaně nebo na podmínky ve volebních místnostech.

Přestože je vedle odmítnutí či zamítnutí stížnosti možný jediný výsledek, tedy zneplatnění výsledku voleb, přišly i stížnosti proti kampani neúspěšného finalisty voleb Jiřího Drahoše. Většinou se ale týkaly kampaně vítěze voleb Miloše Zemana.

NSS přitom zdůraznil, že není arbitrem vkusu. „Úkolem volebního soudu není hodnotit, zda je to vhodné či nevhodné, ale pouze to, zda byl či nebyl porušen zákon,“ stojí v usnesení volebního senátu ke stížnosti, jejíž autor kritizoval umístění podobizny obhájce prezidentského úřadu ve volební místnosti, která vznikla ve školní třídě. Portrét Miloše Zemana nepovažuje soud za hrubé ovlivnění výsledku voleb.

Další stížnosti odmítl volební senát NSS z procesních důvodů – pro opožděnost, neodstraněné vady nebo nepřípustnost.

Miloš Zeman zvítězil 

V letošní prezidentské volbě získal nejvíce hlasů dosavadní prezident republiky Miloš Zeman, který ve druhém kole porazil bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. Z prvního kola nepostoupilo dalších sedm kandidátů. Výsledek byl poměrně těsný, prezident Zeman získal zhruba o 152 tisíc hlasů více než Jiří Drahoš, rozdíl tedy činil 2,7 procenta odevzdaných hlasů. 

Nejvyšší správní soud by se měl ke všem povolebním stížnostem vyjádřit do 21. února. Dalším termínem v povolební proceduře by již měl být 8. březen, kdy se uskuteční inaugurace znovuzvolené hlavy státu.

Před pěti lety NSS dostal 109 stížností. Žádné nevyhověl, přestože v kampani našel přinejmenším tři protizákonnosti. Ty ale podle soudů nemohly ovlivnit celkový výsledek voleb.