Téměř polovina lidí volila Drahoše jen proto, aby nevyhrál Zeman

Pro 47 procent lidí, kteří hlasovali pro Jiřího Drahoše, šlo o protestní volbu, aby nevyhrál Miloš Zeman. Cíl skutečně zvolit na Hrad přímo Drahoše mělo jen 52 procent lidí, kteří mu dali hlas. U Zemana bylo rozložení voličů výrazně jiné. Kvůli tomu, aby se do čela hlavy státu nedostal Drahoš, ho volilo jen 22 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který provedla agentura Kantar TNS pro ČT.

Už od prosince si Miloš Zeman a Jiří Drahoš drželi vyrovnaný podíl voličů. Oběma v průběhu času narůstal počet zcela rozhodnutých, ale ani v týdnu před volbami nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu. Zemanovi voliči v druhém kole měli častěji volbu jasnou už dlouho před prvním kolem. Značná část Drahošových voličů se zase rozhodla po oznámení výsledků prvního kola. V posledních dvou týdnech narostl elektorát o větší podíl Zemanovi než Drahošovi.

Volba kandidátů v druhém kole - vývoj
Zdroj: Kantar TNS

S blížícím se závěrem volby příštího prezidenta ubývalo Zemanovi i Drahošovi nejistějších voličů. Zatímco před prvním kolem by Zemana v případném duelu s Drahošem volilo určitě 30 procent lidí a dalších 14 procent spíše, naopak u Drahoše bylo určitě rozhodnutých 35 procent a spíš se k němu klonilo 13,5 procenta.

V týdnu po prvním kole výrazněji posílila podpora Zemana, rozhodnutých bylo už 34,5 procenta, zatímco podíl rozhodnutých u Drahoše narostl mírně na 36,5 procenta. V uplynulém týdnu pak Zemana chtělo určitě volit 38 procent lidí a spíše pak dalších 7,5 procenta. Drahoše určitě chtělo 41 procent, a dalších pět procent spíše.

Období, kdy došlo k rozhodnutí o volbě pro druhé kolo prezidentské volby
Zdroj: Kantar TNS

Bývalého šéfa Akademie věd podporovali častěji mladí lidé do 40 let, lidé s vyšším vzděláním a z větších měst. Dosavadní prezident nacházel své podporovatele naopak mezi lidmi staršími 50 let, lidmi s nižším vzděláním a z menších měst nebo vesnic.

Mezi oběma kandidáty po celou dobu zůstával výrazný pruh nerozhodných, který stále bránil tomu, aby jeden z nich získal nadpoloviční většinu.

Z posledních dvou týdnů přitom vykazoval větší podíl voličů Zeman – 13 procent z jeho celkového elektorátu, zatímco Drahoš získal za tuto dobu 9,5 procenta voličů. Zemanovi voliči ale byli nejčastěji rozhodnutí už dlouho před prvním kolem letošní volby – konkrétně to bylo 64 procent. Naopak s volbou Drahoše v druhém kole počítalo dlouhodobě jenom 42,5 procenta.

Drahošovi byli více nakloněni voliči dalších nejsilnějších soupeřů

Pro Zemanova vyzyvatele byly zásadní výsledky první kola. Z tohoto momentu totiž pocházelo 37,5 procenta jeho voličů pro druhé kolo. U Zemana to bylo 14,5 procenta. To souvisí mimo jiné s tím, že Drahoš získal významnou část podporovatelů ostatních prezidentských kandidátů.

Největší podíl nakonec Drahoš podle odpovědí z uplynulého týdnu získal mezi voliči Pavla Fischera (81 procent). U dalších tří kandidátů, kteří se umístili za Fischerem, je podíl podobný – u Michala Horáčka 72 procent, u Marka Hilšera 71 procenta a u Mirka Topolánka 73 procent (právě u Topolánka je vidět výrazný nárůst oproti týdnu po prvním kole, kdy se k Drahošovi klonilo pouze 50 procent Topolánkových podporovatelů).

Volební chování v druhém kole podle volby v prvním kole
Zdroj: Kantar TNS

Všichni čtyři neúspěšní kandidáti osobně po prvním kole vyjádřili podporu Drahošovi a někteří ho v další kampani podpořili i osobní účastí. Z voličů této čtveřice se k Zemanovi klonil největší podíl u Horáčka – 18,5 procenta. Nejméně to bylo u Topolánka – 10,5 procenta. U voličů dalších kandidátů – Jiřího Hynka, Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka – pak byla větší podpora vyjádřena Zemanovi – 52 procenta.

Podle průzkumu ale docházelo ke změnám i přímo mezi voliči Zemana a Drahoše. Z těch, kteří své kandidáty volili v prvním kole, je v druhém kole chtělo shodně volit už jenom 89,5 procenta. Část řekla, že nepůjde volit nebo neví, část ale přešla k soupeři.

U nevoličů z prvního kola pak vykazoval větší podporu Zeman – 25 procent, zatímco pro Drahoše bylo 15 procent. Dalších šest procent ještě nevědělo, zatímco polovina nevoličů neměla v úmyslu jít volit ani v druhém kole.

Podle zpracovatele průzkumu Pavla Ranochy Zemanovi pomohli k vítězství zejména jeho voliči v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kteří přispěli k celkovému nárůstu účasti na 66,6 procenta v porovnání s prvním volebním kolem. Zemana volily i čtyři pětiny podporovatelů KSČM a SPD, v menší míře pak také voliči ANO, kteří se k hnutí přiklonili od sociální demokracie.

  • Výzkum realizovala společnost Kantar TNS pro Českou televizi. Sběr posledních dat probíhal ve dnech 22. 1. až 25. 1. 2018 na vzorku 1500 respondentů. Vzorek odráží základní sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Sběr probíhal telefonicky (CATI). Pro volbu kandidáta v druhém kole činí vzorek 1156 respondentů, kteří deklarovali, že se určitě nebo spíš druhého kola zúčastní. Data pro graf období, kdy došlo k rozhodnutí o volbě, vychází ze vzorku 1060 respondentů.
  • Statistická odchylka se pohybuje od +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů, až +/- 3,3 procentní body u postojů, které zastává 50 % respondentů.