Praha - Sociální demokraté, komunisté, Věci veřejné a TOP 09 podali společnou žádost na svolání mimořádné schůze k rozpuštění sněmovny. Připojilo se k ní 126 poslanců. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) stanovila termín schůze na pátek 16. srpna 2013 ve 14.00 hodin. Hlasování o rozpuštění poslaneckého sboru bude jediným bodem schůze. Vyvolání předčasných voleb, jež musí následovat do 60 dnů od rozpuštění sněmovny, je reakcí na včerejší rozpad většiny bývalé vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM.
O rozpuštění sněmovny se bude hlasovat přesně za týden
Vedle 54 podpisů sociálně demokratických poslanců souhlasí s návrhem na rozpuštění sněmovny také 42 členů klubu TOP 09 a STAN, 26 komunistů a čtyři členové Věcí veřejných. Pro tento akt je potřeba třípětinové podpory v dolní parlamentní komoře, tedy 120 hlasů. TOP 09 se k opozici přidala po středečním hlasování o důvěře Rusnokova kabinetu, při němž se neprokázala soudržnost stojedničky bývalé koalice.
„Součet poslanců poslaneckého klubu ČSSD, KSČM a TOP 09 poskytuje spolehlivou většinu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny a já velmi doufám, že nezůstane pouze u hlasů těchto tří politických stran,“ nechal se slyšet šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Jeho stranický kolega Jeroným Tejc předpokládá, že prezident Miloš Zeman sněmovnu rozpustí do několika dní, maximálně týdnů od schůze, takže volby bude možné uskutečnit do konce října.
Sněmovna se podle novely ústavy už v minulosti rozpustit pokoušela: V roce 2009 se k hlasování nedostala a letos v červenci se pro návrh nevyslovilo dostatečné množství poslanců - více o tom, jak se poslanci pokoušeli zkrátit volební období, čtěte zde:
Miroslav Kalousek (TOP 09) o předčasných volbách:
„Já bych si je přál co nejdříve, protože čím dříve budou předčasné volby, tím větší je šance, že nová sněmovna stihne do konce roku schválit návrh státního rozpočtu na rok 2014, což je v zájmu stability i v zájmu občanů České republiky.“
Michal Hašek (ČSSD) o předčasných volbách:
„Myslím si, že taktika, kterou jsme zvolili, byla správná. Rusnokův kabinet už bude hrát pouze epizodní roli přechodného správce běžných provozních záležitostí státu.“
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů nicméně vyloučil, že by TOP 09 po předčasných volbách vstoupila do koalice s ČSSD. Chce prý být věrohodnou pravicí a nechce „kolaborovat“ s levicovými stranami. Těžko si takovou spolupráci dokáže představit i šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.
U faktického rozpadu koalice ODS, TOP 09 a LIDEM stáli dva poslanci ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián, kteří v rozporu s postojem strany nehlasovali proti Rusnokově vládě. Oba již byli vyloučeni z klubu a Florián už opustil i stranu. V reakci na postoj členů ODS odešla ze sálu při hlasování o důvěře Rusnokově vládě také Karolína Peake.
Jan Florián (38) a Tomáš Úlehla (48) patřili k rebelujícím poslancům při schvalování daňového balíčku. Na rozdíl od trojice Tluchoř, Šnajdr a Fuksa zvedli ruku pro Nečasovy daňové změny, poslední rebelující poslanec Radim Fiala (z ODS vystoupil) se tehdy hlasování zdržel. Florián je od roku 2002 členem zastupitelstva městské části Praha 10 a poslancem od roku 2010 - z posledního místa na pražské kandidátce jej tehdy voliči kroužkováním posunuli až na osmou pozici. Bývalý primátor Zlína Úlehla zasedá ve sněmovně od roku 2006 a je členem dozorčí rady VZP, ve správní radě největší zdravotní pojišťovny je i exposlanec Marek Šnajdr.
Kabinet Jiřího Rusnoka i tak ale důvěru Poslanecké sněmovny nezískal, po několikahodinovém jednání jej podpořilo 93 poslanců, naopak 100 zákonodárců bylo proti. Premiér následně oznámil, že on a spolu s ním celá vláda podá demisi, a to pravděpodobně do konce týdne.
- Prezident Miloš Zeman na svém facebookovém profilu: „Jediná cesta, jak vyvolat v České republice předčasné volby, je právě jmenování vlády odborníků…. těmto mým slovům z 25. června tehdy málokdo věřil,“ napsal Zeman. Uvedeného dne jmenoval premiérem ekonoma a bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka bez dohody parlamentních stran.
ODS: S předčasnými volbami jsme nepočítali
Grémium ODS už jedná o tom, jak se bude strana připravovat na případné předčasné volby, s nimiž dosud nepočítala. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury bude muset rychle vyřešit, jak sestaví kandidátky.
GALERIE
Karolína Peake zdroj: ČT24
„Musíme promyslet, jakým mechanismem budeme sestavovat kandidátky, toho času bude neuvěřitelně málo, musíme to rychle rozhodnout,“ poznamenal Stanjura. Zároveň označil vyloučení dvojice „rebelů“ Tomáše Úlehly a Jana Floriána, kteří včera při hlasování o důvěře Rusnokova kabinetu odešli ze sálu, za „hotovou věc“.
„Tím rozhodnutím se nechali koupit a nemají v ODS co dělat,“ myslí si Stanjura. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová soudí, že poslanci Úlehla a Florián „píchli kudlu do zad ODS“. Vyvolání předčasných voleb považuje za nejlepší řešení.
HN: „Vykroužkovaný“ a „dívka z plakátu“ rozložili sněmovní většinu
Komentátor Hospodářských novin (HN) upozornil, že Florián a také představitelka koaliční strany LIDEM Karolína Peake se do sněmovny dostali jako výsledek společenské poptávky po nových stranách a politicích, první jako produkt „kroužkovací revoluce“ ze zadních míst kandidátky, druhá jako nadějná mladá „dívka z plakátu“ Věcí veřejných.
Ukazuje se tak, že krize ODS je opravdu hluboká. „ODS může ze současné krize dostat jen pobyt v opozici. Pouze to, když se tato strana odstřihne od vlivu na různé vládní úřady a toky peněz, tak teprve potom se od ní tyto pijavice odsají. Bohužel se přisají zase na jinou stranu, to tak bývá. Ale pro samotnou ODS to bude nejlepší terapie,“ míní zástupce šéfredaktora MF Dnes Jiří Kubík.
GALERIE
videogallery_361038
Co s občanským zákoníkem?
Navzdory napjaté politické situaci pokračují poslanci také v běžné práci. Na právě probíhající schůzi by měli schvalovat třeba návrh na zrušení kontroverzní sKarty, normy o zpřísnění boje s nelegálním alkoholem či o omezení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Na programu schůze jsou dvě desítky předloh a otázkou zůstává, které z nich se podaří schválit ještě do doby, než se dolní komora rozpustí. V takovém případě totiž návrhy zákonů, které nestihly projít schvalovacím procesem, spadnou pod stůl.
Klíčové bude v tomto ohledu zejména schválení doprovodných norem k novému občanskému zákoníku, který má platit od ledna 2014. Pokud by je nestihla schválit sněmovna v nynějším složení, nastal by podle šéfky sněmovny Němcové v občanském právu po Novém roce „gigantický chaos“.
FAKTA: JAK ROZPUSTIT SNĚMOVNU
S návrhem na rozpuštění sněmovny musí souhlasit třípětinová většina všech poslanců, tedy 120 zákonodárců. Rozpuštění dolní komory je potom na prezidentovi, kterému ale ústava nedává žádnou lhůtu, do kdy tak musí učinit. Volby se pak musí uskutečnit do 60 dnů.
Na Senát do té doby přechází pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu, a to výhradně na návrh vlády. Pokud by sněmovna v povolebním složení tato opatření nepotvrdila, normy by pozbyly platnosti.
Zákonná opatření se nesmějí týkat ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona. O návrzích zákonů, které sněmovna stihne schválit ještě před svým rozpuštěním, by senátoři rozhodovali ve stejném režimu jako před volbami. Upravené nebo zamítnuté předlohy by ale „spadly pod stůl“.
Poslanci přijdou rozpuštěním sněmovny nejen o plat, jehož základní výše činí 55 900 korun měsíčně, ale také například o náhrady. Jen na reprezentaci a stravování dostává řadový poslanec 8 300 korun měsíčně a k tomu ještě náhradu na dopravu v rozmezí od 20 700 do 31 400 korun.
Možnost rozpuštění sněmovny zavedla ústavní novela přijatá před čtyřmi lety. Poslanci se na ní shodli po verdiktu Ústavního soudu, který na podnět tehdejšího poslance Miloše Melčáka zrušil předčasné volby po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS). Poslanci k nim chtěli dospět ústavním zákonem o zkrácení volebního období. Melčák ale tehdy zákon úspěšně napadl se zdůvodněním, že zasahuje do jeho poslaneckých práv.