Prezidentští kandidáti Petr Hannig, Jiří Hynek i Vratislav Kulhánek v debatě Událostí, komentářů shodně odmítli možnost vzniku evropské federace. Požadavek na vytvoření Spojených států evropských vznesl počátkem měsíce šéf německé sociální demokracie Martin Schulz, podle uchazečů o Pražský hrad je ale nepřijatelný a jde proti národní identitě.
Shoda Hanniga, Hynka i Kulhánka: Evropská federace je nepřijatelná
Události, komentáře: Petr Hannig, Jiří Hynek a Vratislav Kulhánek (zdroj: ČT24)
Česká televize zve prezidentské kandidáty do debaty Událostí, komentářů po trojicích podle toho, s čí podporou do boje o Pražský hrad vstoupili. V pondělí spolu diskutují kandidáti podpoření poslanci, v úterý uchazeči, které do volby vyslaly podpisy senátorů, ve středu proti sobě zasednou registrovaní kandidáti, kteří sbírali podpisy občanů.
Petr Hannig
„Je to arogance nejvyššího stupně,“ uvedl na adresu Schulzova návrhu český prezidentský kandidát Petr Hannig. „Evropa jako federace není přijatelná myšlenka, nejsme Spojené státy, které drží pohromadě jedna řeč. Státy mají různé zájmy a Francouz je jiný než Portugalec, než Fin,“ dodal s tím, že jeho představa Unie je představa spolku svobodných států před přijetím Lisabonské i Maastrichtské smlouvy, které spolu tvoří jen hospodářské společenství.
„S evropskou federací naprosto nesouhlasím. Evropská unie je spojení národů a států, které spolu chtějí komunikovat, ale nelze je unifikovat. Evropští lídři se tyto národy unifikovat snaží a to je hloupý sociální experiment,“ konstatoval Jiří Hynek, podle kterého snaha o užší integraci občany spíše odrazuje a vede k tomu, že na Unii nadávají stejně, jako za Rakouska-Uherska nadávali na Vídeň.
Odmítavý postoj zazněl i od Vratislava Kulhánka. „Pro mě je to vyloučená záležitost. Ve federaci by měly mít všechny účastnické státy stejnou váhu a sílu a v evropské federaci, když je Británie venku, by to byla federace Francie a Německa. A to je nepřijatelné,“ prohlásil s tím, že předpokladem pro vznik funkční federace je navíc společný, jednotný jazyk – státy by se tak musely své řeči vzdát a ani to si Kulhánek neumí představit.
Výhrady k reformě Dublinu
Od prezidentských kandidátů souběžně zazněla výhrada i k fungování Evropské unie v její stávající podobě. Pozornost se stáčela především k migraci, a to kvůli poslednímu bruselskému summitu unijních lídrů.
Nejvyšší představitelé Evropy včetně nového premiéra Andreje Babiše jednali minulý týden o možné reformě dublinského systému, podle něhož EU přiznává cizincům mezinárodní ochranu, a Praha na summitu odmítla návrh, který počítá se zavedením stálého přerozdělovacího mechanismu imigrantů mezi členskými zeměmi.
Stejný postoj v debatě ČT24 zaujala i trojice uchazečů o Pražský hrad. Podle Hanniga jsou problémy s migrací dědictvím někdejších koloniálních velmocí nebo, v případě Německa, důsledkem vítací politiky. „Kdyby nás někdo nutil přijímat, pak referendum o Evropské unii a raději vystoupit,“ prohlásil.
Jiří Hynek
Hynek má za to, že reforma řeší důsledky, a ne příčinu, navrhuje zřizovat uprchlické tábory už na území Afriky; problém s migrací podle něj mají řešit hlavně země, kterých se týkají, tedy Itálie a Řecko: „Nesmíme připustit salámovou metodu, kdy nám dnes přidělí dvanáct migrantů, pak 120, pak 1200. Jde o princip.“
Podle Kulhánka je pak nutné myslet na budoucnost a připravit se na mnohem masivnější migrační vlnu, než je milion běženců, a záležitost řešit na hranicích společenství. „Evropská unie je unie států, státy mají svá práva a ta nelze narušovat tím, že většina jiných bude toto právo pošlapávat,“ řekl.
První pokus Babišovi
Zájemci o prezidentskou funkci komentovali i stávající politickou situaci, vznik jednobarevné vlády šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, která v pondělí představila své programové prohlášení a na jeho základě chce zahájit jednání s ostatními stranami o případné podpoře. Do sněmovny si chce jít pro důvěru v první polovině příštího měsíce. Pokud neuspěje, prezident republiky Miloš Zeman avizoval, že Andreji Babišovi dá i druhý pokus na sestavení kabinetu.
„Každý by měl zkusit, co umí. Když chce pan Babiš vést stát jako firmu, ať to zkusí. Já mu zatím věřím,“ řekl na adresu premiérské úlohy šéfa hnutí ANO Hannig s tím, že první pokus by Babiš získal i od něho. „Občané znali problémy spojené s panem Babišem, a přesto dali ANO téměř třikrát tolik co druhému na pásce,“ vysvětlil a dodal, že pokud Babiš napoprvé neuspěje, druhý pokus by už měl připadnout druhému v pořadí – čili občanským demokratům.
Vratislav Kulhánek
Také Hynek by své první pověření udělil vítěznému hnutí, odvolává se na ústavní zvyklosti. Výhrady má ale k tomu, že se o Babiše zajímá kvůli kauze Čapí hnízdo policie. „Není v zájmu České republiky, aby ji svět vnímal špatně, protože má trestně stíhaného premiéra,“ konstatoval a současně kritizoval ostatní strany, které spolupráci s ANO z různých důvodů odmítají. „Nelíbí se mi, že nehledají řešení. Jestliže spolu nechtějí komunikovat, tak se řítíme k předčasným volbám a to bych jako prezident nechtěl.“ Druhou šanci by Babišovi už neudělil.
O tradici a zvyklosti se argumentačně opírá i Kulhánek, a také on by proto napoprvé jmenoval premiérem předsedu vítězné strany. „Měl bych s ním diskusi, že by bylo vhodnější, aby byl premiérem místopředseda, než by si předseda vyřešil některé soukromé problémy, ale pokud by to odmítl, jmenoval bych ho i tak,“ dodal. Pokud by nastala situace, kdy dojde ke změně na Pražském hradě a Babiš, již podruhé pověřený, bude zrovna sestavovat vládu, má Kulhánek v plánu požadovat po ministerském předsedovi jistých 101 hlasů v dolní komoře.