Představitel šumavského parku prý nutil podřízené použít chemikálie

Praha - Protikorupční policie obvinila vedoucího pracovníka šumavského národního parku ze zneužití pravomoci úřední osoby. Údajně v roce 2011 nutil podřízené k protiprávnímu postupu, který spočíval v rozsáhlém použití chemických látek proti kůrovci. Informoval o tom mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej. Obviněným je údajně náměstek pro státní správu Václav Braun, který se zatím k případu odmítl vyjádřit.

Pracovník Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava podle policie nepřípustným a nepřiměřeným způsobem nutil své podřízené, aby v souvislosti s kůrovcovou kalamitou legalizovali v té době již uskutečňované, avšak nepovolené použití biocidů na ploše národního parku.

  • „Několika svým podřízeným měl opakovaně oznámit, že pokud nebudou postupovat podle jeho předchozích pokynů, budou jim zrušena pracovní místa,“ popsal policista Ibehej.

Úředníci sice nátlaku nepodlehli, nicméně obviněný pracovník na začátku června 2011 použití látek ničících živé organismy povolil i bez jejich potřebného stanoviska. Obviněný je stíhán na svobodě, v případě prokázání viny mu hrozí tři až deset let vězení.

V kauze nezákonného použití chemických látek zřejmě figuruje také bývalý ředitel parku Jan Stráský. „On vydal tiskovou zprávu, ve které napsal, že rozhodl, aby se bojovalo proti kůrovci i chemicky, a dokonce se i přiznal, že k tomu nemá povolení,“ připomíná editor ČT Pavel Baroch.

„Doufám, že je to začátek vyšetřování,“ komentuje to Jaromír Bláha z Hnutí Duha: „Mám vážné pochybnosti, že Václav Braun měl osobní zájem na povolení rozsáhlého použití pesticidů. Tomu rozhodnutí předcházel tlak ze strany politicky dosazeného ředitele Stráského.“

Vedení parku Brauna hájí

Vedení šumavského parku považuje trestní stíhání za neoprávněné. „Pokud v rámci své působnosti vydával jako nadřízený pokyny svým podřízeným zaměstnancům, nelze v této skutečnosti shledávat trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby,“ tvrdí mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.

Podle Pěchouška by potom žádní nadřízení v jakékoliv společnosti nemohli ani metodicky usměrňovat práci svých podřízených: „Na tom nic nemění ani skutečnost, že obsahem práce podřízených je výkon státní správy.“ Mluvčí dodal, že obviněný pracovník podá proti trestnímu stíhání stížnost. Podle Pechouška vyvolali celý spor lidé, které národní park v minulosti propustil.

„Nevím, o jaký nátlak ze strany pana Brauna se jednalo. Ale pakliže nutil své podřízené k porušování zákona nebo k sepsání stanovisek, které jsou v rozporu s odbornými poznatky, pak je to na zváženou a obhajoba pana tiskového mluvčího by nebyla namístě,“ kometuje to Jaromír Bláha.

Podle ředitele parku Jiřího Mánka stíhaný vedoucí pracovník nastoupil do funkce 9. května 2011. V tu dobu byl proces správního řízení o udělení výjimky na použití chemie už započatý. „Nastoupil vlastně do rozjetého vlaku a nijak ten stav nemohl ovlivnit,“ řekl Mánek. Vedení šumavského parku dále uvedlo, že chemii na hubení kůrovce stále používá, i když se postup snaží omezit. Letos použije desítky litrů této látky, které aplikuje na takzvané lapáky.

  • „Vyzvali jsme pane ředitele Mánka, aby neprodleně s používáním veškeré chemie přestal,“ kritizuje pokračující využívání chemikálií Jaromír Bláha a odvolává se na rozhodnutí budějovického soudu.

Hubení kůrovce s využitím chemikálií bylo protizákonné

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl minulý měsíc o tom, že v roce 2012 bylo hubení kůrovce s využitím chemických postřiků v šumavském parku protizákonné. Ministerstvo životního prostředí a správa národního parku totiž chybovaly při potvrzení výjimky na užití chemie, protože si nenechaly posoudit vliv pesticidů na chráněnou přírodu. Chemické postřiky mohou podle rozsudku způsobit uhynutí dalších druhů hmyzu, ptáků, vodních živočichů a ohrozit i chráněného tetřeva.

Aktivisté z Hnutí Duha chápou rozsudek jako potvrzení toho, že protizákonné bylo jakékoliv použití chemie v národním parku. To ale ředitel NP Šumava Jiří Mánek odmítl. Uvedl také, že původně byl proti použití chemie, nicméně odborníci ho prý ujistili, že pokud by ji letos nepoužili, muselo by být na ochranu proti kůrovci pokáceno až šestkrát více stromů.

Kůrovec se na Šumavě ve velké míře vyrojil po ničivém orkánu Kyrill v roce 2007. Od té doby se k jeho likvidaci používají mimo jiné i chemické prostředky. Šumavský národní park musí kvůli tomuto postupu každý rok žádat o udělení výjimky, loni použil na likvidaci škůdce 93 litrů chemických prostředků. Podle ekologů je však kulminace počtu kůrovce přirozeným procesem a využití chemických látek přírodě škodí mnohem více než kůrovcová kalamita.