Praha - Prezident se rozhodl navzdory prakticky všem parlamentním stranám jmenovat premiérem Jiřího Rusnoka. Podle Miroslava Kalouska vede Zemanův krok dokonce k „putinovskému režimu“. Teď je na tahu Poslanecká sněmovna. Ta může vyslovit vládě nedůvěru ještě předtím, než sama o důvěru požádá. Pak by prezident musel bezodkladně jmenovat premiéra nového. O české politické kultuře a ústavním právu mluvil v Hyde Parku ČT24 ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze.
Prezident má v ruce silné trumfy, klíče od celého systému ale drží parlament
Nedošlo k nastolení prezidentského systému? Lidé z nové vlády přeci nevzešli z voleb a občané se k jejich výběru nemohli vyjádřit.
Rozhodně ne. Ústava počítá s tím, že jsme parlamentní republika a vrcholným orgánem výkonné moci je vláda, nikoliv prezident. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, to znamená, že nemůže vládnout bez toho, že by si do třiceti dnů nedošla do sněmovny pro důvěru. Prezident má v ruce velmi silné trumfy - tím, že jmenuje premiéra a na jeho návrh vládu a pak ještě i druhou vládu. Až třetí vláda je jmenována na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Ale nakonec ten, kdo má klíče od celého systému, je parlament. Ústavní třípětinová většina poslanců a senátorů může kdykoliv změnit ústavu a prezidentské pravomoci.
Domnívám se, že by teď měla přijít razantní reakce Poslanecké sněmovny, ať už nevyslovením důvěry v těch třiceti dnech, nebo dokonce v podobě vyslovení nedůvěry vládě hned poté, co bude jmenována.
Jde vyslovovat nedůvěru vládě, která bude existovat po jmenování, ale ještě nemá důvěru, protože o ni nepožádala?
Ano, je to možné. Ústava říká, že Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru, to znamená kdykoliv. Je to důležitý princip parlamentní republiky. Vláda musí mít permanentně podporu Poslanecké sněmovny, a ta svou nedůvěru může vyslovit v jakémkoliv okamžiku. Vláda je po vyslovení nedůvěry povinna okamžitě podat demisi.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Co znamená termín „ústavní zvyklost“? Není to jen alibismus, že se tu léta něco dělalo a je to proto správně?
Ústava je relativně stručná, ale to, co jí dává stabilitu, jsou právě ústavní zvyklosti. Může nastat spousta nepředvídatelných situací, které se nějak vyřeší, a poté budeme postupovat tímto způsobem. Ústavními zvyklostmi se stávají v momentě, kdy se to stane několikrát a zároveň se vytvoří přesvědčení, že se to takto dělat má. Pak je povinností tímto způsobem postupovat a pokud někdo poruší ústavní zvyklost, jedná protiústavně.
Myslím, že na jmenování premiérů nikdy ústavní zvyklost jasná nebyla. Kromě ústavních zvyklostí ale vznikají ještě úzy, způsoby, jak bylo jednáno. Jedná-li se jiným způsobem, což je i případ jmenování premiéra, není to protiústavní, ale může to být předmětem kritiky.
Dosud byl premiérem jmenován ten, kdo v daném okamžiku měl největší šanci sestavit většinovou vládu. Ať už vítěz voleb, nebo v roce 2010 předseda druhé nejsilnější strany, který měl předjednanou většinovou koalici. Nebo úřednický premiér, u kterého bylo jasné, že za ním stojí podpora poslanecké většiny.
Co vlastně znamená pojem úřednická vláda?
Termín úřednická vláda pochází z první republiky. Úřednická vláda se lišila od politické tím, že mohla i bez důvěry sněmovny vládnout, protože platilo, že vláda vládne, dokud jí není vyslovena nedůvěra. Zatímco dnešní vláda, aby mohla vládnout, musí získat aktivně důvěru do třiceti dní. To znamená, že v současnosti je každá vláda politická, pokud vládne déle než měsíc.
Miloš Zeman
Může proti dnešnímu jednání zasáhnout Ústavní soud?
Ne. Samotný fakt, že prezident republiky jmenoval Jiřího Rusnoka, který není poslancem ani nemá dojednanou podporu Poslanecké sněmovny, není protiústavní. Ale je to něco, co se systému trochu příčí. Podle mého názoru to nepřispívá k dobrému fungování. Úřednické vlády se hledají jako východisko z nouze, kdy je jasné, že není možnost vytvořit nějakou politickou vládu. A patrně by lépe vyhovovalo, kdyby byl nejprve učiněn pokus tuto vládu sestavit. Ale to je na volbě prezidenta.
Je v pořádku, že existují vlády opřené o přeběhlíky?
U přeběhlíků záleží na motivaci. Pokud jde o přeběhlíky, kteří byli nakoupeni, je to nesprávné a poškozuje to systém. Jedná se o korupci. Může se ale stát, že se poslanec rozejde se stranou z ideových důvodů. V současné době zde nemáme přeběhlíky, máme zde stranu Věci veřejné, která se rozpadla na dvě části. Velmi těžko můžete říct, jestli je lepším reprezentantem vůle voličů Věcí veřejných Vít Bárta nebo Karolína Peake. Systém je založen na volném mandátu. Přestože volíme poslance přes kandidátky stran, tak volíme pořád jednotlivé lidi, a ti odpovídají svému svědomí, jak budou s mandátem zacházet.
GALERIE
Karolína Peake autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK
Jsou podle vás trafiky úplatkem?
Pokud předseda vlády sestavuje vládu a snaží se pro ni dostat důvěru, může některým poslancům, kterým by se nelíbil, slíbit ministerské křeslo. Je to součástí kompromisu a podle mne to korupce není. Ale pokud poslanec přijme nějaké peníze za to, že bude nějak hlasovat, tak to korupce je.
Kauza, kterou máme na stole, je někde mezi. Záleží, jestli budeme posty v orgánech společností vlastněných státem chápat jako posty v exekutivě, které jsou od toho, aby tam měl premiér lidi, jejichž loajalitě a odbornosti věří - aby ve společnosti prosazovali zájem státu tak, jak ho chápe premiér. Pak je to v pořádku. Pokud je to čistě trafika, tedy „něco za něco“, tak to úplatkářství být může.
Nejpodezřelejší na tom je, že se tu patrně kšeftovalo s mandátem. Mandát od voličů je proto, aby politik voliče zastupoval, a ne proto, aby se s ním kšeftovalo. V tom je to problematické.
Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř
Mohou být zákony, které byly přijaty za pomocí korupce obviněných bývalých poslanců, nezákonné?
Nemohou. Poslance nelze postihnout za hlasování v Poslanecké sněmovně. Vychází se z toho, že rozhodnutí parlamentu je konečné. Samotné zjištění, že by některé zákony byly přijaty nějakým tlakem, nevedou automaticky k jejich protiústavnosti. Možná, kdyby se prokázala masová korupce většiny poslanců, ale to je hodně hypotetická úvaha.
Kdyby došlo ke třetímu pokusu, mohla by předsedkyně jmenovat sama sebe?
Podle mého názoru ano. V momentě, kdy by prezident tomuto návrhu vyhověl, což podle ústavy musí, by se uvolnilo křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, který by se následně zvolil.
GALERIE
Miroslava Němcová autor: Taneček David, zdroj: ČTK
Kdyby tu sedělo deset ústavních právníků, budete mít všichni stejné názory? Pokud ne, je naše ústavu v pořádku, umožňuje-li různé výklady?
Domnívám se, že kdyby nás tady sedělo deset, tak riziko, že nebudeme mít stejné názory, je poměrně značné. Každý zastává jinou koncepci ústavy a domnívá se, že jiné principy v ústavě jsou důležité. Někteří zastávají názor, že pravidla mají být stabilní, aby se politika hrála v rámci pravidel a šlo o její obsah. Ne, aby se hrála o pravidlech, protože se pak neřeší reálné problémy. A jsou jiní právníci, kteří přicházejí s novými překvapivými výklady ústavy.
Ústava je napsaná podobně jako v jiných zemích. Je psaná v určitých abstraktních principech, aby zde byl prostor k manévrování. To, co má ústavě dávat stabilitu, je politická kultura, která se u nás buduje trochu pomalu.
GALERIE
videogallery_350222