Praha - Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) se senátorem Miroslavem Antlem (za ČSSD) požadují přezkoumat odmítnutí trestního oznámení, které už dříve podali na premiéra v demisi Petra Nečase. Podle nich zneužil pravomoc úřední osoby, když nenechal ve vládě projednat návrh na novoroční amnestii. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 jejich oznámení v dubnu odložilo.
Štěch a Antl podávají stížnost kvůli amnestii, Kubera to má za předvolební kampaň
„Stále se domníváme, že předseda vlády znemožnil posouzení dopadu amnestie tím, že tento návrh nenechal projednat ve vládě a tím překročil svou pravomoc a rezignoval na úlohu ústavní pojistky,“ uvedl Štěch. Podle něj amnestie způsobila mnoho zla řadě občanů.
Šéf ústavně-právního výboru Antl argumentuje tím, že obvodní státní zastupitelství mělo věc nechat prošetřit, a ne ji hned zamítnout. Zmínil také nedávné zatýkání několika bývalých poslanců a dalších lidí, což chápe jako aktivizaci státního zastupitelství a plnění povinností. „Jsem rád, že je plní i ve vztahu k ústavním činitelům, i těm nejvyšším – proto doufám, že se v tuto chvíli změní náhled státního zastupitelství na naše podání,“ vysvětlil Antl důvod podání.
Kubera: Je to mediální hra
Žádost adresovali městskému státnímu zastupitelství v Praze. Žalobci z Prahy 1 o odložení Štěchova a Antlova podání rozhodli kvůli tomu, že „zákon striktně neukládá, aby předseda vlády projednával záležitosti tohoto obsahu s vládou“. Podle Štěcha je to ale problematické zjednodušení, neboť vláda je podle ústavy za provedení amnestie odpovědná, a měla by tedy s ní být předem seznámena. Štěch a Antl poukazovali na to, že Úřad vlády neeviduje žádnou formu komunikace s Kanceláří prezidenta republiky ohledně amnestie, a také členové vlády přiznali, že amnestii neprojednali.
Šéf senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera se ale domnívá, že Štěchova a Antlova stížnost je jen součást předvolební kampaně. „Podle mého názoru žádnou takovou povinnost neměl, on kontrasignoval správně, bylo to tak ve všech minulých amnestiích. Myslím, že to je mediální hra, nemá to racionální základ,“ uvedl ve Studiu ČT24.
Trestní oznámení na Nečase podala v minulosti také skupina lidí kolem miliardáře Karla Janečka. Podle nich mohl předseda vlády podpisem amnestie zneužít pravomoc nebo se dopustit trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Skupina senátorů podala před časem Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, ale neuspěla. Stejně tak žalobu na bývalého prezidenta Václava Klause pro velezradu Ústavní soud neprojednal a řízení zastavil, neuspěl ani návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie.
Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let.
Největší kontroverze vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýkalo trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody i několika velkých hospodářských kauz. Klaus se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil je za kampaň proti své osobě. Rovněž se dlouhou dobu probíralo autorství amnestie, Klaus k tomu několikrát řekl, že autorem je on sám.
Z českých věznic bylo v důsledku amnestie propuštěno zhruba šest a půl tisíce odsouzených. Plošná milost se vztahuje také na tisíce nepodmíněných a alternativních trestů. Na základě aboličního článku byla do konce března zastavena trestní stíhání 757 lidí v 415 kauzách.
GALERIE
videogallery_348964