Poslanci počítají. Na vládnutí jim prý stačí hlasy

Praha - ODS, TOP 09 a LIDEM mají dohromady 100 poslanců a přesně tolik stačí, aby vláda s novým šéfem, ale stejnými stranami ve sněmovně prošla. A byť se nikomu z partnerů nehodí předčasné volby, koalice se přesto nemůže spolehnout na loajalitu svých členů. Pád Petra Nečase oprášil některá nepřátelství a osobní války a sehnat potřebnou podporu v dolní komoře bude dvakrát tak těžké.

Jedním z komplikujících elementů je poučení ze současné aféry. Úřad pro odhalování organizovaného zločinu totiž právě kvůli podpoře vlády výměnou za členství v orgánech státních firem zatkl někdejší poslance ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a exministra zemědělství Ivana Fuksu a stíhá je pro obvinění z korupce. Poslance vládního trojlístku, váhající se svojí podporou, anebo nezařazené politiky bude proto těžší přesvědčit, aby při hlasování o důvěře odešli ze sálu.

V současné době má ve Sněmovně ČSSD 54 poslanců, ODS 50, TOP 09 a Starostové 42, KSČM 26, nezařazení (včetně 8 poslanců LIDEM) 18 a Věci veřejné 11. To jsou ale oficiální čísla, pravidelně zasedá jen 198 poslanců. Hlasovat nemůže David Rath za ČSSD, který je ve vazbě, ani Roman Pekárek jako nezařazený odsouzený za korupci. Koalice má tudíž 100 členů a přesně tolik stačí pro nadpoloviční většinu.

Vládnoucí strany nicméně zatím počítají s tím, že se jim většinu ve sněmovně podaří sehnat. „Čistě koaličních poslanců je přesně sto. To jsou ti, kteří jsou buďto členy poslaneckých klubů nebo politických stran, které byly součástí koalice doteď,“ vypočítává pro web ČT24 Karolína Peake. Dodává navíc, že s vládou by mohli hlasovat i další. „Nevidím do hlavy nezařazeným poslancům, je to otevřené,“ upozorňuje.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: Viktor Chlad/isifa/Lidové noviny

„Stoprocentní jistotu nemáte nikdy,“ říká Ladislav Mrklas, politolog a prorektor vysoké školy CEVRO Institut, k perspektivě posvěcení nové vlády poslanci. „Společný zájem většiny poslanců je ale dovládnout. Často proto, že si můžou být jisti, že příště už své mandáty neobhájí,“ vysvětluje. Navíc i ti, kterým nejde o vlastní kariéru či plat, budou chtít podpořit svoji stranu. „Třeba pro LIDEM neexistuje alternativa. Strana není zakotvená, Karolína Peake není populární, a právě proto se jí hodí pozdější volby. Čím později, tím lépe,“ dodává Mrklas.

Peake přesto ve vysílání České televize naznačila, že je možné, že osm členů její strany bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny, pokud se s dalšími koaličními partnery nedohodnou na podmínkách spolupráce. Její prioritou je prý ale zatím udržet současnou vládu. „Nový premiér pro nás znamená zasednout k jednacímu stolu a vyjasnit si podmínky a předpoklady, za kterých může spolupráce fungovat. Necháváme to otevřené a čekáme na jméno premiéra. A nejenom na návrh ODS, ale i na reakci prezidenta, protože ta bude klíčová,“ uvedla Peake pro portál ČT24.

Nejistá je pak podpora nové vlády lidmi jako Pavel Bém či Boris Šťastný. Oba poslanci za ODS patřili k protinečasovskému křídlu v ODS, jejímž neoficiálním lídrem byl ministr průmyslu Martin Kuba. O Kubovi se nyní mluví jako o jednom z kandidátů na příštího premiéra, jeho jméno je však zároveň těžko přijatelné pro TOP 09. Jaká bude strategie Béma a Šťastného, pokud Kuba nebude nominantem na premiéra, ani jeden z mužů neprozradil.

„Rozumná varianta“

Poslanci bez stranické příslušnosti také zatím v drtivé většině případů rozhodnuti nejsou. Například bývalý poslanec občanských demokratů Michal Doktor uvedl, že pokud se nenajde „rozumná varianta vládnutí“, podpořil by předčasné volby. Doktor vystupuje po odchodu z ODS jako nezávislý poslanec. Dřívější favorit na post ministra průmyslu a obchodu tak dal najevo nesouhlas se jmenováním svého rivala Martina Kuby na tento post.

Neloajalitu z vlastních řad by přitom koalice mohla nahradit lidmi jako Doktor či exministr školství za Věci veřejné a nyní nezařazený Josef Dobeš. Ten připravuje vlastní politickou stranu, a proto by také upřednostnil co nejpozdější volby. Uvedl ale, že se bude rozhodovat podle toho, jak se k věci postaví prezident. Stejně to vidí třeba Jaroslav Škárka či Kristýna Kočí. Většina z nezařazených poslanců ale při posledním hlasování o nedůvěře současné vládě koalici podržela.

Místopředseda ODS Martin Kuba
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Solidarita alespoň kvůli platu

Poslanecké počty i politologové se kloní k tomu, že současné koaliční uskupení má šanci. Především protože poslanci zřejmě nebudou mít zájem končit svůj mandát – jednoduše proto, že si nebudou chtít vypustit vlastní rybník. „Myslím si, že koaliční poslanci zůstanou solidární s vedením stran. Byť někteří jen proto, že by jim ještě chyběly ty měsíce do voleb, co se týká příjmu,“ řekl pro portál ČT24 Karel Schwarzenberg.

Hlasování o nedůvěře by se vláda nevyhla, ani pokud by Petr Nečas ze svého postu neodstoupil. K němu by vyzvala ČSSD, která to už oznámila 14. června. Pro současnou vládu by bylo takové hlasování už šestým, které by iniciovala opoziční strana. To je nejvíce za historii České republiky. Pod podobným tlakem byla vláda Mirka Topolánka, které nakonec Sněmovna – v pátém hlasování o pokračování vlády – vyslovila nedůvěru.

Rozložení sil ve sněmovně (zdroj: ČT24)
Vydáno pod