Krizový plán v Praze má bílá místa, na radnicích vládne chaos

Praha/Litoměřice – Se stavbou protipovodňových opatření v Praze se mnohde začalo pozdě, jak ukazují svědectví místních a přiznání členů krizového štábu. Městské části hází vinu na magistrát, samy však často nevědí, co musí zajistit a proč. Vychází také najevo, že hlavní město má špatný protipovodňový plán - nepočítá se v něm například s rozvodněním malých vodních toků, které Prahu ohrožují právě teď.

K nejpostiženějším oblastem na území metropole patří Záběhlice. Domy tu přitom nezaplavovala voda z Vltavy, ale rozvodněný potok Botič. „Pražský magistrát nás nechal totálně na holičkách. Záběhlice jsou pod vodou. Nikdo z naší radnice nebyl nejen přizván na pražský krizový štáb, ale jsme i bez jakékoliv jiné podpory,“ upozornil v rozhovoru pro Krajské listy místostarosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík. Městská část si podle něj musela sama sehnat pytle s pískem i autobusy potřebné k evakuaci obyvatel ze zaplavených oblastí.

Že se situaci v Záběhlicích nepodařilo zvládnout, připouští i pražský magistrát. Na zaplavení Záběhlic Botičem se podepsalo odpouštění Hostivařské přehrady. Ta byla zcela zaplněna už v sobotu kolem poledne a muselo se začít s odpouštěním, což vyústilo v zaplavení Záběhlic. Přestože hrázný údajně o odpouštění informoval Povodí Vltavy, na magistrát ani k vedení městské části se informace nedostala včas.

„Občanům, kteří byli poškozeni, se omlouváme, ale bohužel informaci o odpouštění Hostivařské přehrady jsme zjistili až ex post. V rámci krizového štábu jsme o něm informováni nebyli,“ řekl ČT24 člen krizového štábu hlavního města Prahy Jiří Vávra (TOP 09) s tím, že za špatnou informovaností zřejmě stála „chyba v komunikaci“. „Zjistíme, kdo za to byl odpovědný, a vyvodíme z toho důsledky,“ tvrdí.

Město však trvá na tom, že sehnat pytle s pískem a zajistit evakuaci obyvatel by i tak musel Zoufalíkův úřad sám. "Na tak malých tocích, jako je Botič, se protipovodňové bariéry (jejichž stavba je v kompetenci magistrátu - pozn. red.) nestaví," řekl pověřený primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09).

Zbraslavští: Se stavbou zábran se začalo pozdě

Ostrá kritika proti úřadům zaznívá také z úst obyvatel zatopené Zbraslavi. I ti tvrdí, že se se stavbou protipovodňových zábran začalo pozdě. „Když jsme včera odpoledne kontrolovali stav Vltavy a dívali jsme se na ty zábrany, tak ne všude stály, byly ještě otevřené. Teprve večer se začaly zábrany na poslední chvíli montovat, což mi přišlo dost pozdě. Potom z toho vyplývaly ty věci, které jsme se dozvěděli, že zábrany netěsnily,“ popsala v rozhovoru pro ČT24 obyvatelka Zbraslavi Zdeňka Eliášová.

Průběh protipovodňových opatření na Zbraslavi pečlivě sledoval také starosta Smíchova Miroslav Zelený (TOP 09). Jeho městská část je totiž na protějším břehu Vltavy, a tak chtěl její situaci srovnat se sousedy. „Jak jsem viděl, na Zbraslavi se začalo stavět pozdě. Každý, kdo má možnost se podívat do plánů, tak ví, při jakých průtocích se mají stavět zábrany. Každému je to jasné,“ sdělil v rozhovoru pro ČT24 s tím, že důvodem zdržení byl nedostatek lidí, kteří by mohli zábrany stavět.

Smíchovská radnice se snažila na zkušenosti ze Zbraslavi reagovat a zajistila si dostatek dobrovolníků na stavbu stěn. Ty jí ale byly v průběhu odpoledne k ničemu, magistrát totiž nedodal hliníkovou konstrukci pro stavbu povodňových stěn. Místy proto musela radnice provizorně použít pytle s pískem. To je i případ Hořejšího nábřeží u železničního mostu, tedy místa, kudy se při povodních v roce 2002 valila na Smíchov voda.

Na Smíchově stojí zábrany tam, kde být neměly

„Paradoxně máme zábrany pod Palackého mostem, kde ale podle původního krizového plánu měly být instalovány až jako poslední, protože po instalaci těchto zábran se zneprůjezdní silnice pod Palackého mostem,“ sdělil portálu ČT24 Luděk Sefzig z tiskového oddělení Prahy 5.

Na řadě dalších míst smíchovského nábřeží hraje městská část s magistrátem na čekanou. Několikrát vyslala své zaměstnance a dobrovolníky na místa, kam měl magistrát dodat materiál na stavbu hliníkových bariér, aby s jejich budováním pomohli. Ještě v 19:30 však všechny takové pokusy podle Sefziga skončily neúspěchem, na materiál od magistrátu se čekalo marně.

Na podobné zmatky a bezradnost si stěžuje také radnice Prahy 8. Na pevném protipovodňovém valu u zahrádkářské kolonie v Libni stále chybí mobilní zábrany, na což městská část upozorňuje magistrát už od neděle. „Magistrát to původně nechtěl uzavírat, pan starosta pak ale dostal od magistrátu příslib, že se průchod uzavře. Nicméně zatím zůstává otevřený,“ řekla portálu ČT24 mluvčí Prahy 8 Helena Šmídová. Zda je však uzavření vrat z důvodů ochrany majetku nezbytné, nedokázala říci. „My nevíme, co otevření toho průstupu může způsobit. Nevíme, do jaké míry je to zásadní,“ podotkla.

V Holešovicích část zábran chyběla ještě v pondělí odpoledne

Zatímco na Praze 1 byly zábrany hotové v pondělí brzy ráno, o kousek dál v Praze 7 - Holešovicích byly ještě kolem 13:30 bariéry děravé, na což poukazovali místní i na Facebooku ČT24. „Praha 7 - Holešovice, ulice V Přístavu - budovy Prague Marina: Pod domem stále nejsou postavené zábrany. Prý nedorazil materiál. Vedle tohoto areálu přitom už zábrany jsou,“ napsala Ivana Altmanová. Podobná byla situace také například v ulici Varhulíkové. Voda zatím v Holešovicích zkomplikovala dopravu, k obytným domům se nicméně nedostala.

„Není to nic nestandardního, výstavba probíhá v souladu s povodňovým plánem, tak aby to kopírovalo průběh toku s tím, že je ještě počítáno s velkou rezervou. Definitivně hotovo bude v nejbližších několika málo hodinách,“ reagoval mluvčí městské části Praha 7 Martin Vokouš. Při jakém průtoku se podle povodňového plánu začíná s budováním protipovodňových bariér v Holešovicích, však nebyl schopen sdělit.

Člen krizového štábu: Protipovodňový plán má nedostatky

Zvládat povodně má Praze pomoci krizový plán, který magistrátu i městským částem mimo jiné radí, jak správně postupovat při stavbě protipovodňových zábran. Město si ho sepsalo po povodních v roce 2002.

Jenže jak přiznal i člen krizového štábu Vávra, plán v současné situaci selhává. Letošní povodně se totiž od těch v roce 2002 značně liší. Největší komplikace nyní způsobily malé vodní toky typu Rokytka nebo Botič. „Při koncipování krizového plánu se vycházelo z povodní, které byly podstatně pomalejší než ty, které tady máme nyní. Tehdy tady nebyl dopad žádných malých vodních toků,“ uvedl Vávra.

Současné povodně jsou od těch z roku 2002 v mnohém odlišné také podle hydrologa Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jakuba Langhammera. „V roce 2002 povodeň přišla od jihu po Vltavě, kdežto letos pršelo na podstatně širším území – nejen na jihu, ale i ve středních Čechách a na severu, to znamená, že se voda sbírala z různých částí republiky, což zásah proti velké vodě komplikovalo,“ míní.

Podle pražského krizového plánu se začíná s výstavbou prvních protipovodňových bariér v centru města bezprostředně u řeky ve chvíli, kdy Vltava dosáhne druhého stupně povodňové aktivity - tedy ve chvíli, kdy korytem protéká 1 000 kubíků vody za vteřinu. Toho bylo dosaženo v neděli brzy ráno. Se stavbou zábran se tak postupně začínalo už od nočních hodin. Například na Smetanovo nábřeží u Novotného lávky však přišla řada až okolo páté odpoledne.

Vávra si rychlost výstavby protipovodňových opatření chválí. Bezpečnostní složky v terénu podle něj odvedly „perfektní práci“, na stavbu zábran jim místy stačila jen třetina plánovaného času. Naopak chaos panoval mezi úředníky - na magistrátu údajně chyběly telefony na rozhodující lidi z ostatních radnic.

Některá území ochránit nelze

V některých částech Prahy, které musely být evakuovány, protipovodňové bariéry vůbec nejsou. Co stavět tedy nebylo například v Lahovicích, Lahovičkách nebo v Závisti, které spadají pod Zbraslav. Výstavba protipovodňových opatření by zde kvůli těsné blízkosti Vltavy s Berounkou byla extrémně nákladná a prostorově složitá, proto magistrát po povodních v roce 2002 lidem raději nabídl odkup domů. Toho však ne všichni obyvatelé využili.

Podle hydrologů je tento postup v pořádku. „Je potřeba se smířit s tím, že ne všechna obydlená území je možné chránit před velkou vodou. Některá území, zejména ta na soutocích, jako je to v případě Lahovic, jsou přirozeně rozlivová. Z hlediska charakteru toho místa můžeme říci, že sem budou směřovat povodně vždycky,“ vysvětlil v rozhovoru pro portál ČT24 Langhammer.

Voda překvapila na Litoměřicku i Táborsku

Evakuace přišla ke slovu nejen v některých částech Prahy, ale i na jiných místech republiky. Jednou z evakuovaných obcí byly i Křešice na Litoměřicku. Tam ke stavbě protipovodňových zábran svolával dobrovolníky dokonce městský rozhlas. „Oslovili jsme všechny, kteří by mohli přiložit ruku k dílu,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 místostarosta Křešic Ondřej Štědrý.

Už v noci na dnešek však bylo jasné, že zábrany dimenzované na hladinu Labe ve výši 750 centimetrů nebudou stačit a 1 400 obyvatel obce se muselo evakuovat. Podle očekávání by totiž měla hladina řeky vystoupat až na 800 centimetrů. „To je asi o 1,2 metru víc, než bylo při povodni v roce 2006,“ informoval starosta obce Václav Kovařík. Na to překvapivě není obec připravena, přestože ji povodně postihují pravidelně. Velká voda křešické obyvatele potrápila v letech 2002, 2003, 2005, 2006 i 2010.

Velké škody voda způsobila také v Bechyni. Tam se podle místních nepodařilo dobudovat protipovodňové zábrany včas. Voda zde zaplavovala domy jen několik málo metrů od místa, kde nevyužitě ležel materiál na stavbu bariér.

Vydáno pod