Praha – Exministr zdravotnictví Tomáš Julínek se v Interview ČT24 vůbec poprvé pro televizi vyjádřil ke svému obvinění. Protikorupční policie tvrdí, že předražil zakázku na provozování letecké záchranné služby o 792 milionů. Julínek řekl, že při uzavírání smlouvy v roce 2008 neměl jinou možnost, než ji se soukromými firmami uzavřít. A obvinění jednoznačně odmítl.
Julínek: Obvinění odmítám, musel jsem se řídit zákony
Hlavní důvod, proč chtěl v době vykonávání postu ministra zdravotnictví celou leteckou záchrannou službu zabezpečovat soukromníky, je podle Julínka soulad se zákony. Policii ani armádě totiž zákon neumožňuje, aby tuto službu poskytovaly. „Musel jsem se řídit zákony a ty byly hlavní. Já jsem ani nemohl, abych se nedostal do sporu se zákony, nasmlouvat deset stanic pro stát,“ vysvětlil Julínek. Zároveň je podle něj létaní police a armády v rozporu s Ústavem pro civilní letectví. „Tyto subjekty jsou silové složky státu a mají jiné úkoly, než létat civilní službu,“ uvedl.
Armáda i soukromníci stojí v helikoptéře stejně
Navíc by stát podle něj tuto službu létal dráž. Letová hodina soukromých společností stojí 135 tisíc korun, zatímco u policie jde podle šetření detektivů jen o 35 tisíc korun a u armády o 50 tisíc korun. To již Julínek dříve popřel a nazval „míchání hrušek s jablky“. „Tuto částku nelze považovat za celou sumu, která vystihuje, kolik to armádu či policii stojí,“ dodal. „Stát by tuhle službu létal spíše dráž. A teď z těch posledních vyjádření, kdy armáda dala svoje náklady na létání, kdy hovoří o 130 až 160 tisících, se ukazuje, že to tak je,“ uvedl.
Tomáš Julínek:
„Mezi ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra se přeúčtovávají pouze ty náklady na samotný provoz té stanice, ve kteých je letecký benzin, ty základní náklady osobní, které tam mají, ale není v tom započítáno nic dalšího. To znamená, že nelze tuto částku považovat za celkovou sumu, která vystihuje to, co to armádu nebo policii stojí. (…) Nechci soudit, jaké motivy měla policie, že neví, že se vrtulník musí koupit, že vrtulník musí někdo obsluhovat, že má náhradní díl, že policie a armáda mají výsluhy, které se musí zaplatit, že mají nějaké náklady na provoz letiště apod.“
Julínkova slova dokládá i ministerstvo obrany, které vyčíslilo celkové náklady na provoz armádních záchranářských vrtulníků. Výdaje armády jsou srovnatelné s částkou, kterou stát platí za službu soukromníkům.
Tomáš Julínek
Julínek také zdůrazňuje, že letecká záchranná služba byla svěřena do soukromých rukou od roku 1992, nicméně ne na všech stanicích. Minoritní část vždy obsluhovala policie nebo armáda. „Když já jsem přebíral agendu, lítaly tehdy soukromé subjekty šest stanic a čtyři armáda a policie,“ upřesnil Julínek.
Tomáš Julínek:
„Jde mi teď o to, abych ochránil sebe a svou pověst a dokázal, že to rozhodnutí nejen že nebylo trestné, ale že bylo dokonce dobré a že záchranná služba funguje bez problémů."
Bývalý ministr zdravotnictví již proti obvinění podal stížnost a v současnosti závisí podle něj na státním zastupitelství, jak se k celé situaci postaví. „Ve stížnosti jsme se opírali o to, že policie vychází z chybného předpokladu, že by stát měl létat všech deset stanic. Ty ale nikdy před tím nelétal, a nešlo tedy o nějakou zvůli, kdy já jsem převezl ze státu na soukromé subjekty provozování těchto leteckých záchranných služeb, což předpokládalo obvinění,“ podotkl.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)