Lékař Hilšer potvrdil kandidaturu na prezidenta. Podpořilo ho 11 senátorů

Lékař a aktivista Marek Hilšer získal jedenáct senátorských podpisů. Otevřely mu cestu ke kandidatuře na Pražský hrad, kterou ve čtvrtek úspěšně se svým zmocněncem zaregistroval na ministerstvu vnitra. Přidal se tak k dalším sedmi uchazečům o post prezidenta, kteří mají podle dostupných informací zajištěné zákonem stanovené podpisy občanů, poslanců nebo senátorů. 

Hilšer původně sháněl jen občanské podpisy. Získal jich ale pouze 43 850, což by ke kandidatuře nestačilo. Oslovil proto i senátory, aby podle něj snaha o získání podpisů nepřišla nazmar. Kandidaturu mu podepsali Václav Láska (za Zelené), Jan Žaloudík (za ČSSD), Ladislav Kos (nezařazený), Petr Orel (za lidovce a Zelené) nebo Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL).   

Kandidaturu Hilšer odůvodnil tím, že Česko potřebuje prezidenta, který bude ctít ústavu a bude jejím strážcem, bude stát pevně za veřejností, nebude loutkou milionářů a zákulisních hráčů. „Jsem přesvědčen o tom, že naše společnost potřebuje prezidenta, který bude stát za slabými, protože ti silní si vždy cestu najdou,“ poznamenal.

Prezident by podle něj měl mít i odvahu otevírat důležitá společenská témata. „V neposlední řadě potřebujeme prezidenta, který bude důstojnou reprezentací pro tuto zemi, který bude energický a odvážný,“ dodal. V případě zvolení na Hrad by usiloval o to, aby Česko zůstalo navázané na demokratické západoevropské země. Obává se monopolizace politické moci, zdůrazňoval by proto i důležitost občanské společnosti.

Marek Hilšer
Profil

Marek Hilšer

Narodil v roce 1976, v létě 1989 emigroval s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Hilšer vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Hilšer by také rád otevíral debatu na téma zlepšení zdravotnictví a školství, které jsou podle něj v krizi. Vládu s komunisty považuje za nepřijatelnou a premiérem by podle něj neměl být člověk, u kterého je podezření ze spáchání podvodu.

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek a bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek.

Podle ministerstva podal kandidátní listinu s podporou poslanců i další kandidát, jeho jméno ale zatím není známé. V nejbližších dnech by se pak měli zaregistrovat i další kandidáti. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti chtějí jeho spolupracovníci sdělit na pondělní tiskové konferenci. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chce kandidaturu odevzdat v pátek.

Dostatek senátorských podpisů deklaroval i bývalý šéf úřadu vlády Karel Štogl, o kandidatuře se chce rozhodnout na poslední chvíli. Podnikatel Vladimír Boštík má údajně více než 50 000 občanských podpisů, dosud ale ani nezaregistroval svůj volební účet u kontrolního úřadu.