Volby že vyhrál jen Babiš? Ani náhodou. U nás jsem vyhrál já, říká Babišův poslanec Brázdil

Osmasedmdesát poslanců. Pouze jednou měla jedna strana ve sněmovně více mandátů, než má teď hnutí ANO. V roce 2006 to byla ODS. Nejsilnější politický subjekt je uskupením lidí, kteří do politiky vstoupili nedávno. Stejně jako lídr Babiš. „Pořád slyším, že Babiš jediný je ten, který vyhrál volby. Tak to ani náhodou. Volby jsem si ve svém kraji vyhrál sám,“ říká dva dny po volbách v rozhovoru pro ČT24 poslanec ANO Milan Brázdil. 

Poslanec Milan Brázdil z hnutí ANO
Zdroj: ČT24

Lékař Milan Brázdil pracuje sedmadvacet let u letecké záchranné služby v Olomouci. Osobně neměl s politikou nikdy nic společného. Byl však nespokojený, jak politika vypadá. Sledoval kauzy politiků v médiích, s korupcí se setkal v práci.

„Vadily mi ty klientelistické vazby politiků na podnikatele, na policajty. Domlouvání kšeftů. Říkal jsem si, že už to takhle dál není možné. Slušní lidé chodí do práce a oni tady rozkrádají republiku,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.

V roce 2013 lidé z hnutí ANO nabídli lékaři místo na kandidátce ve volbách do sněmovny. Souhlasil, ale nepočítal s tím, že by se mohl stát poslancem. Byl na desátém místě. Jenže dostal tolik preferenčních hlasů, že všechny přeskočil a stal se politikem. Stejným způsobem ho voliči vystřelili do sněmovny také letos.

„Samozřejmě že značka ANO byla vymyšlena Babišem, který do toho dal peníze. Já tam ale nejsem díky tomu, že bych se tam tak nějak dostal. Jsem poslancem, protože mne lidé znají, věří mi a mají mne rádi,“ říká Milan Brázdil.

Jak hodnotíte tyhle volby?

Byly ve znamení revolty popírající tradiční strany. Voliči dali najevo, že chtějí silné lídry. Zdá se, že národ hledá někoho, kdo se tady toho chopí tvrdší rukou. Je to patrné u mladých voličů, kteří podpořili Pirátskou stranu, a je to samozřejmě vidět u nás. Andrej Babiš chce státu šéfovat jako firmě a to lidem imponuje.

Vám se tento přístup také líbí?

Považuji se za demokrata, ovšem nepochybuji, že šéf je nezbytný. Třeba u nás v rodině to tak je. Někdo říká, že tohle má na starost manželka, tohle zase manžel. Samozřejmě. Ale vždy musí někdo mít rozhodné slovo. Mám prostě rád, když je tu vůdčí osoba, která to strhne a vezme na sebe odpovědnost.

Pocházíte ze Slovácka, z katolického regionu. Jste věřící?

Všichni u nás doma byli věřící. Babička, děda, rodiče. Od dětství jsem chodil do kostela, byl jsem u svatého přijímání a také své děti jsem nechal pokřtít. Dnes už ale věřící nejsem.

Jak k tomu došlo?

Za dvacet sedm let u záchranky jsem ohledal asi tři tisíce mrtvých lidí. Byl jsem často u toho, když mi při resuscitaci umírali pod rukama. Díval jsem se jim do očí, ale nic jsem tam dál neviděl.

Kdy jste se rozhodl jít do politiky?

Bylo to asi před pěti lety, když jsem si všimnul hnutí ANO. Napsal jsem jim e-mail, že se mi hnutí líbí a že chci, aby u nás nastaly nějaké změny. Když potom v roce 2013 sestavovali v Olomouckém kraji kandidátku, souhlasil jsem, aby mě tam dali.

Byl jsem na desátém místě a neměl vlastně žádné ambice být poslancem. To mne tenkrát ani nenapadlo. Spíš jsem chtěl hnutí ANO podpořit. Jenže lidé mi dali tolik preferenčních hlasů, že jsem všechny přeskočil a z prvního místa se stal poslancem.

Co vás vedlo k tomu, že jste to přijal?

Obrovská nespokojenost s politickým prostředím a vládnutím v naší zemi. Vadily mi ty klientelistické vazby politiků na podnikatele, na policajty. Domlouvání kšeftů. Jistě víte, že Olomouc je tím známá. Říkal jsem si, že už to takhle dál není možné. Slušní lidé chodí do práce a oni tady rozkrádají republiku.

Odkud jste o tom věděl?

Z televize, z novin. Mezi chlapy v práci jsme to probírali. Také ovšem z vlastní zkušenosti ze záchranky. No, a pak se objevilo hnutí ANO.

Čím vás oslovilo?

Nelhat. Nekrást. Chovat se slušně. Celý život jsem pomáhal lidem. Zachraňoval jsem životy a snažil se být slušný. Proto se mi to líbilo.

S jakými pocity jste se v roce 2013 stal poprvé poslancem?

Rozklepala se mi kolena. Pochopil jsem, že jde do tuhého a uvědomil si obrovskou odpovědnost.

Začal jste se více zajímat, co je hnutí ANO? Proč ho Andrej Babiš založil a že tím vstupuje do politiky jeden z nejbohatších lidí v Česku s obrovským vlivem v byznysu?

Imponovalo mi to. Miliardář, který má, na co si pomyslí, byl ochoten jít do politiky, aby ji změnil. To mne nadchlo.

Nikdy vás nenapadlo, že by mohl mít jiné úmysly?

Aby ještě víc zbohatl?

Nebo třeba aby měl ještě větší moc. Pochyboval jste někdy o motivech, se kterými šel Andrej Babiš do politiky?

Nepochyboval.

Od té doby nikdy?

To by se už projevilo. Já ho vidím, já v té sněmovně jsem. Vím, jak pracuje, a zažil jsem s ním také jiné situace. Na jednom výjezdu jsme třeba byli v nějakém zařízení pro důchodce. Babiš se paní ředitelky ptal, jak to tam funguje a zda mají všechno, co potřebují. Chyběla jim elektrická polohovací lehátka.

Když to skončilo, vzal si ředitelku bokem a chtěl vědět, kolik by to stálo. Bez problémů jí to ze svých peněz slíbil. Měl ale jednu podmínku, aby o tom nikde nevykládala. Aby si lidé nemysleli, že si něco kupuje.

Objevují se informace, že by to s Andrejem Babišem mohlo být také jinak. Říkal jste, že před rozhodnutím vstoupit do ANO jste znal kauzy politiků z novin a televize. A že jste tím byl znechucený. Zrovna tak můžete mít z novin informace o Andreji Babišovi. Jak privatizoval, jak rozšiřoval své firmy, v jakém byl kontaktu s politiky i policisty. O tom všem se píše. Tehdy jste novinářům věřil a teď už jim nevěříte?

Je to asi dáno situací. Pokud by se nakonec skutečně prokázalo, že vědomě spolupracoval s StB, bylo by to pro mne obrovské zklamání a musel bych zvážit spoustu věcí. Zatím to ale vidím tak, že je to snaha dostat Andreje Babiše z politiky.

Na jedné straně jsou tu pochybnosti, někdy dokonce velmi vážná podezření, že Andrej Babiš není takový, za jakého se vydává. A na druhé straně mnoho schopných profesionálů, oblíbených mezi lidmi, kteří se rozhodli pro hnutí ANO pracovat, být jeho členy a místo své profese zastupovat ANO v politice. Dovedete si představit ANO bez Babiše?

Teď ještě ne. Možná za chvíli. Až se tam vykrystalizují další osobnosti. Teď je to prostě vůdčí osoba a zatím si to bez něj nedokáži představit.

Je to takhle v pořádku? Hnutí ANO vyhrálo volby, má ve sněmovně 78 poslanců. Má obrovskou politickou odpovědnost za naši zemi. Co by se stalo, kdyby zítra Andrej Babiš nedej Bože zemřel?

Jako že by ho zastřelili?

Ptám se, jestli je zodpovědné budovat tak vlivný politický subjekt postavený na jednom jediném člověku.

Sám jste uznal, že má ANO hodně schopných lidí. Tak by to asi nějak pokračovalo s nimi. Možná by ale začaly větší rozbroje.

Vy už s tím přece máte zkušenost. Před čtyřmi lety jste všechny přeskočil z desátého místa, ve volbách do olomouckého zastupitelstva pak dokonce z patnáctého. Přesto jste letos nejprve na kandidátce do sněmovny chyběl.

To bylo zatím v hnutí ANO moje největší rozčarování. Že se úspěch neodpouští. Vstoupil jsem do ANO s čistými úmysly, pracoval a choval se tak, jak nejlépe jsem uměl. A najednou jsem zjistil, že někomu vadím. Sněhová koule se valí a oni se na ni také chtějí nabalit. Najednou jsem překážel. Ten Brázdil zase skočí a zase bude první. Místní organizace v Olomouci mne na kandidátku nominovala, ale v zákulisí jiní zařídili, že jsem tam vůbec nebyl.

Co jste s tím dělal?

Požádal jsem nejvyšší vedení ANO, aby to dali do pořádku. Andrej Babiš má podle stanov možnost zasahovat do konečné podoby kandidátky. Podle mých informací prosadil, abych byl na pátém místě. Nakonec mne zase nějak šoupli na šesté, ale to už mi bylo jedno. Znovu jsem všechny ve volbách přeskočil a byl první.

Jak to budete dál řešit?

Mám informace, že takhle to chodí před volbami ve všech stranách, které mají velkou šanci na úspěch. Pro mne z toho vyplývá, že musím být ostřejší. Dávat si větší pozor, co se kolem děje.

Z Olomouckého kraje je vás ve sněmovně z hnutí ANO pět. Jsou mezi nimi ti, kteří s tím mají něco společného?

Až na jednoho všichni.

Jak s nimi teď budete spolupracovat?

To zatím nevím.

Znáte se s Andrejem Babišem osobně?

Jistě. Stejně jako všichni naši poslanci ve sněmovně.

Mluvili jste spolu někdy mezi čtyřma očima?

Pouze jednou. Zajímal se o můj názor na dodavatele vrtulníků pro letecké záchranné služby. A vůbec na to, jak by měla státní letecká záchranka fungovat.

Jak jste hlasoval o vydání Babiše k trestnímu stíhání?

Byl jsem proti.

Proč?

Krátce před volbami to nedávalo smysl. Bylo jasné, že po volbách bude zase poslancem s imunitou a trestní stíhání bude automaticky zastaveno.

Dá se předpokládat, že se v nové sněmovně bude hlasovat znovu.

Budu pro.

Co si myslíte o kauze Čapí hnízdo?

Bylo to načasované před volbami.

Zajímá mne váš názor na faktickou stránku věci. Nejdříve bylo Čapí hnízdo Babišovo. Pak nebylo. Získalo 50 milionů dotace, aby se pak po čase do Agrofertu zase vrátilo.

Není to morální. Je to přesně na té hraně, kam všichni byznysmeni jdou. Přesně až tam, kde je to třeba ještě povolené, ale není to morální. Díky tomu mají miliardáři takové majetky, protože to umí. Pokud by se opravdu prokázalo, že to byl podvod nebo nějaká nezákonnost, pak by to bylo špatné.

Kdyby se Čapí hnízdo dostalo před soud a Babiš byl uznán vinným, co by to pro vás znamenalo?

Zklamání.

Co byste udělal?

Ještě víc bych se utvrdil, že to v politice není v pořádku.

Dobře, ale co byste prakticky podnikl?

Ptáte se, jestli bych se opil? Nebo co máte na mysli?

Zůstal byste v hnutí ANO a dál se věnoval politice?

Myšlenky hnutí ANO, jeho program a cíle jsou dobré. Nemusí být dobří všichni lidé. Takoví by měli odejít.

Sám jste ale říkal, že zatím to na Andreji Babišovi stojí a padá.

To je pravda. Ovšem na druhou stranu všichni pořád opakují, že on jediný je ten, který vyhrál volby. On, že je ten, koho lidé volili. To ale tedy ani náhodou. Za sebe musím říct, že volby za hnutí ANO jsem si vyhrál já sám.

Samozřejmě že značka ANO byla vymyšlena Babišem, který do toho dal peníze. Já tam ale nejsem díky tomu, že bych se tam tak nějak dostal. Jsem poslancem, protože mne lidé znají a dali mi své preferenční hlasy. Věří mi a mají mne rádi.

Máte k Andreji Babišovi respekt?

Mám.

A neobáváte se to říkat s vědomím, že si to přečte?

Ne. Já mu věřím. A i kdyby to bylo jinak, nikdy nebudu litovat, že jsem řekl, co si myslím. Dělal jsem to tak vždycky.