Babiš, Faltýnek nebo Svoboda. Stíhaným poslancům se s obhájením mandátu obnoví imunita

Kauza Čapí hnízdo či Opencard. Těmito případy se pravděpodobně budou muset znovu zabývat poslanci. V nové sněmovně totiž usednou i politici, o které se zajímá policie, a dolní komora parlamentu by tak musela znovu řešit, zda je vydá ke stíhání. Týká se to především lídra nejsilnější strany Andreje Babiše a jeho stranické dvojky Jaroslava Faltýnka z hnutí ANO či bývalého primátora Prahy Bohuslava Svobody z ODS. Na seznamu pro vydání se může objevit i jméno libereckého hejtmana Martina Půty.

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Zdroj: ČT24/ČTK

Občanský demokrat Bohuslav Svoboda čeká na konečný rozsudek v případu Opencard, kde je stíhaný společně s ostatními pražskými radními, už čtyři a půl roku. Sněmovna jeho případ a vydání už jednou řešila. Teď se jí tato kauza pravděpodobně vrátí na stůl znovu – Svoboda totiž obhájil poslanecký mandát a získal tak imunitu.

„Pokud v kterékoliv fázi trestního stíhání vznikne znovu mandát, vznikne znovu překážka v podobě imunity. Pokud jde o pana poslance Svobodu, byla by sněmovna znovu požádána, aby ho vydala k trestnímu stíhání,“ uvedl nedávno na dotaz ČT ústavní právník Jan Kysela.

Exprimátor Bohuslav Svoboda a bývalý náměstek primátora Ivan Kabický u soudu
Zdroj: ČTK

Svoboda už při prvním jednání sněmovny o jeho kauze sám s vydáním souhlasil, ačkoli stíhání označil za nesmyslné a politické. Nyní případ čeká na projednání před odvolacím Vrchním soudem v Praze, tam případ zamířil od městského soudu, proti jehož rozhodnutí se Svoboda a další obvinění odvolali.

Liberecký hejtman se chce vzdát poslaneckého mandátu

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta „jistil“ kandidátku Starostů z posledního místa. Přeskočil všechny a jako jediný z této strany získal v Libereckém kraji poslanecký mandát. Půta, který je stíhaný policií, se plánuje místa ve sněmovně vzdát. Zatím však neuvedl, kdy tak učiní.

„Před volbami jsem všude říkal, že chci zůstat hejtmanem a nechci být poslancem. A tento slib dodržím. Nevím ještě, jak to bude technicky nebo kdy tak učiním. Musím se poradit s kolegy. Jen si prostě myslím, že sedět na dvou židlích dlouhodobě není možné, protože dělat pořádně oboje lze těžko,“ řekl ČT Půta s tím, že pokud by do sněmovny v mezičase dorazila žádost o jeho vydání, souhlasil by prý s uvolněním pro pokračování stíhání.

„I kdybych čistě náhodou zůstal poslancem, tak ta má kauza vznikla ještě předtím než poslanecký mandát. A myslím, že tohle je přesně ukázka toho, na co by se imunita neměla vztahovat. Já sám bych žádal o své vydání. Můj případ je veselá záležitost. Státní zástupce od února čte spis, na který jsme my s obhájcem dostali dvě dopoledne. Pokud by požádali o mé vydání, tak aspoň budou něco dělat v té mé kauze,“ říká Půta s odkazem na to, že je obviněný už tři roky kvůli podezření policie, že přijal úplatek v souvislosti s rekonstrukcí kostela Máří Magdalény v Liberci. 

Případ už je těsně před rozhodnutím o obžalobě – státní zástupce musí v blízké době rozhodnout, zda hejtmana pošle k soudu či nikoliv. Půta i přes obvinění policií uspěl ve volbách – nejen v těch současných, ale třeba i v loňských krajských, kdy jím vedení Starostové v Libereckém kraji zvítězili a Půta obhájil post hejtmana.

Policie bude muset o vydání Babiše a Faltýnka požádat ještě jednou

Policejní obvinění a vyšetřování se nestalo překážkou ani pro zvolení Andreje Babiše či poslance Jaroslava Faltýnka z hnutí ANO, jejichž strana s přehledem zvítězila. Novou policejní žádost o vydání tak lze očekávat i v jejich případě, kde jde o podezření na dotační podvod při žádání o evropskou dotaci na Čapí hnízdo. Ačkoliv je sněmovna už jednou vydala, platilo to pro starý mandát, nyní by tak sněmovna musela rozhodnout o jejich vydání policii znovu.

Tento případ je však teprve v začátcích. Policie zatím čekala na doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněným, aby mohla rozjet vyšetřování. Andrej Babiš i Jaroslav Faltýnek již označili stíhání za nesmyslné.

Vyšetřovatelé naopak nebudou muset za poslanci znovu například kvůli Jaroslavu Borkovi, který jako lídr KSČM v Karlovarském kraji neobhájil poslanecký mandát. Letos v červenci ho totiž sněmovna vydala ke stíhání v kauze ROP Severozápad, kde je přes dvacet obviněných kvůli podezřením na machinace s dotacemi z programu pro severozápad Čech.

Omezení imunity řeší politici už od devadesátých let

O vydávání poslanců může sněmovna rozhodnout teprve ve chvíli, kdy bude znovu zvolený sněmovní mandátový a imunitní výbor. Imunita se vztahuje na poslance obecně. Už od devadesátých let politici řeší, zda imunitu neomezit. Doživotní ochrana zákonodárců byla zrušena před čtyřmi lety – a to až na osmnáctý pokus.

Teď již tedy poslance a senátory chrání imunita jen po dobu mandátu. Nicméně debaty o omezení této zvláštní ochrany neskončily. Ve sněmovně poslední tři roky ležel návrh, který by zachoval imunitu zákonodárců jen v případě projevů a hlasování v parlamentní komoře. Vedle toho by byli chráněni i v případě, kdyby jim hrozilo okamžité zadržení nebo vazba. Pak by se k tomu musela vyjádřit příslušná parlamentní komora. Nicméně návrh byl letos stažen.

Právě kvůli změně v platnosti imunity, tedy že poslance chrání jen po dobu výkonu mandátu, může nyní policie začít stíhat poslankyni Zuzanu Kailovou (ČSSD). Té totiž skončí mandát, na kandidátce se letos neobjevila.

S vydáním Kailové poslanci nesouhlasili. Policie ji chtěla obvinit v souvislosti s jejím působením ve funkci ústecké radní kvůli projektu vítání občánků. Zakázka za více než pět milionů korun podle vyšetřovatelů odporovala požadavku na hospodárnost a byla zbytečná. Hned jak Kailové skončí poslanecký mandát, policie se může jejím případem začít zabývat.