Povolební počty: Bez ANO koalice nevznikne, strany ale odmítají stíhaného Babiše

Povolební aritmetika: ANO stojí o pokračování dosavadní koalice (zdroj: ČT24)

Bez hnutí ANO, které zvítězilo ve sněmovních volbách, není reálné sestavit v dolní komoře fungující koalici. Jakákoliv jiná kombinace by totiž zahrnovala komunisty nebo SPD – a obě strany většina zbylých subjektů odmítá. Stejně odmítavá slova zaznívají ale i na adresu hnutí Andreje Babiše kvůli tomu, že se o něj v kauze Čapího hnízda zajímá policie.

Do dolní komory se v letošních volbách dostalo devět uskupení, což je vůbec nejvíc v moderní historii Česka. Pokud by jejich lídři měli dodržet prohlášení, která vydávali v předvolební kampani i bezprostředně po volbách, nemůže žádná vládní koalice vzniknout. ODS, Piráti, sociální demokraté, lidovci, TOP 09 i Starostové a nezávislí vládní spolupráci s hnutím ANO z různých důvodů a s různou intenzitou odmítli a výhrady (byť už ne tak silné) zaznívají i od KSČM a Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury. 

Vytvořit v dolní komoře ale nepůjde ani koalici na principu „všichni proti Babišovi“. Vzhledem k roztříštěnosti nové sněmovny by ji tvořilo minimálně sedm stran s velice rozdílnými programy a vždy by v ní museli zasednout okamurovci. A vůči těm zaznívají od většiny výše uvedených uskupení stejně odmítavé hlasy jako vůči hnutí ANO. Situace z předminulých voleb, ve kterých sice zvítězila ČSSD, kabinet ale sestavily ODS, TOP 09 a Věci veřejné, se tak nezopakuje. 

Hnutí ANO svůj nízký koaliční potenciál momentálně řeší tím, že všechny strany zve na jednání o ustavující schůzi sněmovny a obsazení sněmovního vedení a očekává, že souběžně s tím se rozeběhnou i hovory o možné vládní spolupráci. Jaké hypotetické možnosti tedy dává povolební aritmetika? 

Modrá dvojkoalice – ANO a ODS (103 křesel)

Koaliční spolupráce hnutí ANO s občanskými demokraty dává v nebývale pestré sněmovně jedinou možnost na vytvoření dvoukoaliční vlády, se 103 křesly navíc relativně těsné. Ve všech ostatních případech by ale partnerů muselo být víc a ANO se jednání s občanskými demokraty nebrání, na regionální úrovni s nimi ostatně vládne v několika krajích.

ODS si ovšem už před volbami jako ze svých programových zásad vytkla zrušení elektronické evidence tržeb (která naopak platí za vlajkovou loď Babišova působení na ministerstvu financí) a předseda Petr Fiala jakékoliv vyjednávání o vládě s ANO odmítl před volbami – i po nich. Stejně tak zamítl případnou podporu Babišovy menšinové vlády. 

Staronová koalice – ANO, ČSSD a KDU-ČSL (103 křesel)

Další spolupráci se sociální demokracií připouštěl už před volbami lídr ANO Andrej Babiš a záhy po volbách se pro zachování současného trojkoaličního modelu vyslovil i druhý muž hnutí Jaroslav Faltýnek. V první řadě by tak podle něj mělo ANO jednat s lidovci a ČSSD a zjistit, jestli mají zájem v projektu pokračovat, třebaže v jiném silovém poměru.

Jak křesťanští, tak sociální demokraté ale odmítají sedět ve vládě, jejímž členem by měl být i obviněný politik – a to je případ jak Andreje Babiše, tak Jaroslava Faltýnka, které policie stíhá kvůli podezření ze spáchání padesátimilionového dotačního podvodu v kauze Čapího hnízda. Faltýnek sice uvádí, že nemá zájem na funkci v exekutivě, Babiš ale zároveň už před volbami oznámil, že se premiérského křesla vzdávat nehodlá. 

Bahamská koalice – ANO, Piráti a KDU-ČSL (110 křesel)

Případná koaliční spolupráce ANO, lidovců a Pirátů by s ohledem na stranické zbarvení kopírovala vlajku Bahamských ostrovů a disponovala solidnější většinou než nynější koalice. Šéf hnutí ANO navíc už před hlasováním projevil o spolupráci s Piráty zájem, zejména kvůli jejich plánům na elektronizaci státní správy.

Odmítavé stanovisko, které směrem k ANO zaznívá od sněmovního nováčka, je ale ještě razantnější než postoj lidovců. „Vládu s panem Babišem, panem Faltýnkem a ani Agrofertem bychom si nedokázali představit,“ prohlásil šéf strany Ivan Bartoš den před volbami, aby po vyhlášení výsledků dodal: „Spolupráce s ANO na vládní úrovni pro nás není správná.“ Důvodem je Babišovo stíhání i programové neshody. 

Modro-černo-oranžová koalice – ANO, Piráti a ČSSD (115 křesel)

Díky necelým jedenácti procentům hlasů drží Piráti v nové sněmovně třetí nejsilnější poslanecký klub, a kdyby v případné trojkoalici zastoupili lidovce, vytvořili by podstatně stabilnější vládní koalici 115 hlasů. K 78 mandátům ANO a patnácti křeslům ČSSD by přidali sílu dvaadvaceti poslanců.

Kromě výhrad, které od ČSSD zaznívají k Babišovi („Nepůjdeme do vlády s nikým, kdo by chtěl do ústavních funkcí instalovat někoho trestně stíhaného nebo obviněného,“ prohlásil v ČT Lubomír Zaorálek), jsou tu ovšem i pirátské výhrady – a to jak k Babišovi (viz výše), tak k sociální demokracii. Volební lídr Pirátů Ivan Bartoš už před volbami odmítl účast na vládě, ve které by seděl stávající šéf ČSSD Milan Chovanec. 

Koalice proti establishmentu – ANO, SPD a KSČM (115 křesel)

Média před volbami spekulovala o možném vytvoření koalice s demokratickým deficitem, kdy by ANO přizvalo k vládě okamurovce, komunisty nebo obě formace zároveň. V nové dolní komoře by se muselo jednat jedině o trojkoalici, protože se silnější SPD by se Babiš zastavil na patových sto poslancích.

Vznik této, „stopatnáctkové“ sestavy má ale řadu limitů, a tentokrát i ze strany ANO, které spolupráci s SPD odmítlo před volbami i po volbách. Okamurův program považuje za hospodářsky nesplnitelný, protože by důchodový plán SPD zatížil rozpočet více než třemi sty miliardami. Vítězi voleb vadí i plán na vystoupení z Evropské unie. SPD naopak spatřuje slabinu v Čapím hnízdě. „Máme problém být ve vládě, která má trestně obviněného premiéra,“ prohlásil Okamura, souběžně s tím ale dal najevo, že velmi stojí o vládní křesla, aby mohl realizovat svůj program.

Možnost vládní spolupráce s Babišem zpochybňují i komunisté, podle jejichž předsedy Vojtěcha Filipa je kabinetní spolupráce „autentické komunistické levice“ s pravicovým hnutím téměř vyloučená. Možnost, že by KSČM existenci Babišovy vlády tiše podpořila, ovšem neodmítl. „Tolerance je otázka jiného charakteru,“ uvedl. Na to, aby ANO s tichou podporou komunistů dosáhlo na „stojedničku“, chybí ale osm poslanců.