Vě věku nedožitých 96 let zemřela veteránka z druhé světové války Marie Kvapilová. Jako zdravotnice se zúčastnila závěrečných bojů u Sokolova. Po válce působila jako vedoucí tajné spisovny na ministerstvu obrany. V roce 1954 byla přeložena do zálohy. Rozloučení se uskuteční v pátek od 08:00 ve Velké obřadní síni strašnického krematoria.
Zemřela válečná veteránka Marie Kvapilová. Zažila Sokolovo i dobývání Kyjeva
Plukovnice Marie Kvapilová se narodila 28. listopadu 1921 v Malé Zubovštině ve Volyni na severozápadě Ukrajiny. V červenci 1942 se stala příslušnicí 1. čs. samostatného praporu. Jako zdravotnice se účastnila závěrečných bojů u Sokolova, kde byla raněna do nohy.
„Němci začali střílet na Arťjuchovku, tam, kde jsme měli zdravotnické středisko, padly tři miny. Mě ranila střepina do stehna. Tak jsem se sama obvázala a s raněnými mě odvezli do Charkova,“ vzpomínala na Sokolovo na webu Paměť národa.
Poté se do bojových operací 1. čs. brigády v SSSR zapojila jako telegrafistka spojovací roty. Účastnila se i dobývání Kyjeva: „Když byl dán útok na Kyjev, to je zemětřesení hadr proti tomu, to hřmělo ve vzduchu, všechna vojska se dala do pohybu a Kyjev byl dobyt. Naši vojáci byli první, Sochorova a Tesaříkova rota se první dostaly do Kyjeva. To bylo veliký slávy… Lidé vylézali z podzemních úkrytů, vítali nás, objímali, radostí skákali.“
Jako telegrafistka spojovací roty u 1. čs. brigády
Konec války zastihl Marii Kvapilovou v Košicích, kam přijel i prezident Beneš. S kamarádkou byly součástí vojenské delegace. „V noci nás vzbudil takovej hluk, rakety, smích, radost, celá ulice se pohybovala. My jsme se probudily a podívaly se z okna a říkáme: ,Jémináčku, co se to děje?‘ A ono to bylo zrovna konec války,“ vzpomínala. „Druhý den jsme se šly k holiči nechat učesat a vyfotografovat.“
Učitelka ruštiny i vedoucí tajné spisovny
Po válce zůstala v armádě, nejdříve jako učitelka ruštiny v Odborné škole pro ženská povolání v Praze a později na Hlavním týlu ministerstva národní obrany jako pobočník náčelníka – vedoucí tajné spisovny. Služební poměr vojákyně z povolání ukončila v listopadu 1954, kdy byla v hodnosti kapitánky přeložena do zálohy.
Marie Kvapilová (uprostřed) se sestrou na Dukle v roce 1944
V roce 1994 byla Kvapilová mimořádně jmenována do hodnosti podplukovnice ve výslužbě a v roce 2000 do hodnosti plukovnice ve výslužbě. V roce 2003 obdržela Záslužný kříž ministra obrany III. st. a v roce 2016 Záslužný kříž ministra obrany II. st.
Byla dlouholetou členkou Československé obce legionářské, aktivní členkou jednoty v Praze 6 a pravidelně se účastnila vzpomínkových akcí pořádaných v Praze. Životní příběh Marie Kvapilové zmapoval web Paměť národa.
Vydáno pod