Probační a mediační služba podepsala smlouvu s vítězným uchazečem tendru na elektronické náramky pro vězně. Informovalo o tom ministerstvo spravedlnosti. Zařízení dodá izraelská firma SuperCom, která v soutěžním dialogu uspěla už v únoru, avšak další uchazeči o zakázku následně výběr dodavatele zpochybnili u antimonopolního úřadu.
Česká justice začne používat elektronické náramky pro vězně. Dodají je Izraelci
Pelikán: Špatná zpráva pro milovníky nekonečných seriálů. Tendr uzavřen (zdroj: ČT24)
„Trvalo to osm let, ale je to tady,“ oznámil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Mám špatnou zprávu pro všechny milovníky nekonečných seriálů a dobrou pro všechny ostatní. Konečně jsme podepsali smlouvu s dodavatelem systému elektronických náramků.“
Krabičku o velikosti nabíječky na mobil budou mít vězni nebo obvinění připoutanou na noze. Náramky jsou voděodolné, měly by vydržet teplotu od minus dvaceti do plus padesáti stupňů a je potřeba je denně dobíjet.
Součástí technologie je také monitorovací stanice, které se instalují v domě nebo bytě odsouzeného, a každý náramek obsahuje GPS zařízení, které monitoruje pohyb odsouzeného v předem určených „povolených“ a „zakázaných“ zónách.
Jestliže se domácí vězeň z určených zón vychýlí, monitorovací stanice vyšle varování do monitorovacího centra v budově ministerstva, kde bude nepřetržitý dozor. Centrum bude obsluhovat celkem 17 lidí.
Monitorovací náramek na lýtku
Náramky budou hlídat pachatele trestných činů odsouzené k domácímu vězení, a nahradí tak dosavadní namátkové kontroly prováděné probačními úředníky. České právo totiž sice zná trest domácího vězení už sedm let, soudci ho ale ve větší míře nevyužívají.
Nejvíce trestů domácího vězení soudci rozdali před pěti lety (514 případů), poté už ale jejich počet setrvale klesal až k loňským 169 případům; důvodem může být právě to, že kontrola odsouzených není nepřetržitá. To mají náramky změnit.
Alternativa za vazbu
V některých případech by technologie také měla monitorovat obviněné, kteří by jinak ze svobody zamířili do vazební cely. Za jednu z hlavních výhod zařízení ministerstvo ostatně už v minulosti označilo to, že obviněný či odsouzený bude moct místo vazby zůstat v kontaktu s rodinou a docházet do zaměstnání.
„S příchodem elektronického monitoringu přichází velmi moderní technologie, která precizně a v krátké době zjistí, zda nedošlo k porušení povinnosti, které jsou s výkonem trestu spojené,“ dodala ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková; náramky podle ní mohu sloužit i ke kontrole toho, zda se pachatel navzdory zákazu nepřiblížil ke své obětí.
UDÁLOSTI: Česká justice může začít používat elektronické náramky (zdroj: ČT24)
Necelých sto milionů na šest let
Resort se o zavedení monitoringu snažil dlouhodobě, několik předchozích tendrů však zrušil, naposledy proto, že nepřišla žádná nabídka. Aktuální veřejnou zakázku s předpokládanou cenou 100 milionů korun bez DPH vypsala probační služba loni v únoru.
Vítězná izraelská firma SuperCom vzešla ze soutěžního dialogu se šesti zájemci, protože ale další uchazeči o zakázku následně výběr dodavatele zpochybnili u antimonopolního úřadu, k podpisu smlouvy došlo až teď.
Podle dřívějších informací zaplatí stát za pořízení náramků a za šestiletý provoz monitorovacího centra 93 milionů korun. Rozhodujícím kritériem výběru dodavatele byla právě nabídnutá cena. Ministr Pelikán na aktuální tiskové konferenci dodal, že ročně stát za elektronické náramky utratí 15,5 milionu korun, zatímco dřívější tendry počítaly i s částkou desetinásobně vyšší.
„Náklady na jednoho člověka budou asi 120 korun za den. Ve věznici za takového člověka vycházejí denní náklady na 1100 korun,“ doplnil ministr s tím, že na začátku Česko získá 280 kusů, další pak bude přikupovat podle potřeby. Použít jich může až dva tisíce.
Dodavatelská společnost SuperCom se sídlem v izraelské Herzlii se pohybuje na trhu už devětadvacet let, působí ve více než stovce zemí a má asi třicet tisíc korporátních zákazníků včetně vlád dvaceti zemí.
Firma poskytuje služby a technologie v oblasti digitální identity, elektronických průkazů, elektronického zabezpečení, e-governmentu, platebních terminálů, bezdrátového připojení nebo systému M2M (machine-to-machine), což je komunikace průmyslových a jiných zařízení mezi sebou.
Elektronické náramky využívají od loňského roku Slováci. Předpokládané uvolnění míst v přeplněných věznicích se tam ale zatím nekonalo, protože monitoring se v praxi příliš neujal. V prvním roce fungování systému monitorovaly náramky jen 25 lidí. Slovenský nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že systém vykazuje vysokou míru neúčinnosti a neefektivnosti, a to mimo jiné kvůli pozdnímu proškolení soudců a dalších pracovníků justice.