Kuchař: Cesta je pro přijetí uprchlíků, ale ne ekonomických migrantů

Rozhovory s volebními lídry: Jaroslav Kuchař (Cesta) (zdroj: ČT24)

Cesta odpovědné společnosti je pro uprchlíky, ne migranty. V pořadu Události, komentáře to řekl předseda strany Jaroslav Kuchař. Uprchlík míří z nebezpečné zóny do nejbližší země, pokud se posunuje dále, pak je to již ekonomický migrant, míní. A pokud by EU držela schengenské hranice tak, jak má, tak bychom podle něho měli mnohem menší problém.

Jste pro přijetí eura?

Nejsme. Argument je jednoduchý: eurozóna dnes je na tom tak, že má devadesátiprocentní míru zadlužení, tedy 90 % HDP je průměrná hodnota zadlužení, což si můžeme představit tak, že kdyby to státy teď měly všechno splatit, tak reálně to budou splácet z celé té hodnoty dva až tři roky.

Má Česká republika přijímat uprchlíky z muslimských zemí?

Dobrá otázka. My v programu máme – uprchlíky ano, migranty ne. Ale musím to doplnit, protože uprchlík je člověk, který přišel z nebezpečné zóny do bližší země a potom tedy nemůže být dále uprchlík, takže je to ekonomický migrant, pokud jde dále. Kdyby EU držela schengenské hranice tak, jak má, tak bychom tady měli problém daleko menší.

Jste v zájmu vyšší obrany země pro znovuzavedení povinné vojenské služby?

Pokud se bezpečnostní situace bude vyvíjet takhle nadále, což znamená, že kolem Evropy a i v Evropě roste nebezpečí, tak budeme pro to, aby mladí muži nastupovali na tři až šest měsíců do základní vojenské služby.

Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádnou cenu nešli do vlády?

Máme tři kritéria. První kritérium je hájení národních zájmů, druhé kritérium je řekněme jakási korupční odolnost, tím myslím i to, že je to ochota nebo neochota podléhat jakýmsi lobbistickým tlakům korporací a oligarchů. A třetí je samozřejmě soulad s programem.

A kdo to splní, s tím půjdete?

Tak.

Víte, koho podpoříte v prezidentské volbě?

Tam je to vlastně úplně analogické, a protože není ještě jasný seznam všech kandidátů, tak si počkáme a budeme postupovat podle stejných kritérií.

Pokud parafrázuji váš web, říkáte tam, že pokud se někomu nelíbí slovo politika, tak tomu říkejme společná péče o společný prostor. Co to znamená? 

To snad nemusíme vysvětlovat. Společná péče o společný prostor, třeba společná péče o dům nájemníků nebo vlastníků nějaké bytové jednotky, to je srozumitelné, tak to je čistá analogie.

To znamená, že kdo pečuje, jak pečuje, kdo rozhoduje o tom, kdo pečuje, a tak?

No to je otázka dohody. Ale v tom okamžiku, kdy dnes je politika ve stavu, že lidé na ni koukají skrze prsty, nevěří politikům a…

No počkejte, to je klišé, to je heslo. Mě zajímá, kdo bude o co pečovat v té vaší představě?

Základem našeho programu je decentralizace. To znamená podle principu subsidiarity dosáhnout toho, aby co nejvíce prostředků, co nejvíce pravomocí, bylo vlastně v té logice co nejníže, jak je to potřebné.

Takže třeba v tom domě, o kterém jste mluvil.

Je to analogie.

Ne, já se to snažím pochopit – co myslíte tím, že by se společně pečovalo o společný prostor? Každý dům si bude o něčem rozhodovat, nebo každá obec si bude o něčem rozhodovat, každé město si bude o něčem rozhodovat?

Dnes je největší problém toho, kam svět spěje, centralizace moci. To znamená, že se propojuje ekonomická a politická moc, jsou tam obrovské peníze na úrovni centrál, center, takže řešení je právě decentralizace. Máme to tedy tak, že na úrovni obce se rozhoduje o více věcech než teď, je tam také dost výrazně více prostředků, starosta nemusí v uvozovkách žebrat o dotace, aby si postavila obec kanalizaci nebo něco podobného.

V programu píšete, že chcete skutečnou podporu malého a středního podnikání a zaměstnanosti. Který krok byste pro podporu toho udělal jako první?

To se takhle nedá říct, je to celý komplex opatření.

Ale něco je nejdůležitější, něco musí být první.

To, co je první, nemusí být nejdůležitější a opačně, takhle to nefunguje.

No ale otázka zněla první. Představte si, že sedíte na nějakém ministerstvu, že budete mít vládní odpovědnost a rozdáte práci. A nejdřív z vašeho úřadu odejde do legislativního procesu co?

První bude ta decentralizace, teda v oblasti malého a středního podnikání, to znamená změnit parametry toho, jak jsou dávány investiční pobídky, a jejich přesměrování od zahraničních firem směrem k domácímu podnikání, domácím středním, především středním a menším firmám.

Zrušit dotace deformující tržní prostředí, které dotace byste zrušili?

Všechny, které jsou nenárokové, a přitom upřednostňují nějaké konkrétní podnikatelské subjekty proti jiným.

Tomu nerozumím.

Když dostane jedna firma dotaci, třeba na hotel, a dostane 70 milionů, nebo 50, ta kauza je známá všeobecně, a jiný nedostane, no tak je to podpora, která není správně. Takže zjednodušeně řečeno, když už dotace pro hotely, pokud použiji váš příklad, tak všechny hotely v zemi musí dostat stejnou dotaci. No a my jsme pro zrušení těchto typů dotací.

Tyto by nebyly vůbec?

Ano, přesně tak.

V programu taky píšete, co všechno byste podporovali, jaké systémy, motivace zajišťující rovnováhu mezi příjmy zaměstnanců, pracovním výkonem, jím vytvořenou hodnotou, organizační modely zvyšující odpovědnost zaměstnanců za ekonomiku podniku a tak dále. To není nějaký typ dotace, který formuje tržní prostředí?

Co z toho, co jste teď říkal, jste měl na mysli? Já tam nic neslyším. Protože vy jste řekl poměrně dlouhou větu.

V programu píšete, co byste podpořili. Ve vašem programu jsem si přečetl, cituji: budeme podporovat systémy motivace zajišťující rovnováhu mezi příjmy zaměstnance, jeho pracovním výkonem a jím vytvořenou hodnotou. A ptám se, jestli podpora tohoto není deformací tržního prostředí, když o větu předtím píšete, že chcete odstranit dotace deformující tržní prostředí.

No ale teď mluvíme o tom, jak to funguje v jednom konkrétním podniku vevnitř, a ne mezi podniky navzájem.

Ale jak tedy chcete podporovat tento fakt? A jestli ho chcete podporovat, nedeformujete tím tržní prostředí?

Určitě ne, protože to vnímám tak, že když vezmeme dnes platy zaměstnanců v nějakém konkrétním regionu, tak se často stává, že ty platy jsou velmi nízké. Sociální demokracie na to má vlastně nyní hlavní kampaň a jen využívá situace, kdy v daném regionu je třeba málo práce a navíc nekvalifikované práce a výsledek je, že tam je určitá nerovnováha mezi podílem toho, co inkasuje podnik a majitelé, a tím, co dostává zaměstnanec. A využívá se té nepřiměřené síly, není tam rovnováha.

Vrátit původní hodnotu roli matky a otce, opět citace z vašeho programu. Co je původní hodnota té role a jak je dnes jiná?

Dnes celá společnost směřuje do určitého systému, kde role matky není to nejdůležitější. Hodně lidí jde po kariéře, po tom, aby si užili. Mít dítě je odpovědnost v podstatě na celý život, minimálně na těch 18 let. Do toho se lidem nechce.

No, a do čeho by se to mělo vrátit, když říkáte vrátit původní hodnotu roli matky a otce?
Aby matka byla pro ženu nejprestižnější povolání vůbec.

Ve vašem programu, pokud jde o bezpečnost, píšete taky jednu věc – zahrnout domobranu do koncepce bezpečnostní politiky státu. To si představujete jak? Každý bude mít doma zbraň?

Já jsem neřekl každý, domobrana je domobrana. Domobrana je nějaká organizace, je to nějaká skupina lidí, která se rozhodne, že chce, já nevím, cvičit a dělat nějaké věci, a jde o to, protože dneska existují nějaké domobrany, ale nejsou vůbec napojeny na bezpečnostní systém státu, nejsou nijak regulovány, kontrolovány. Ale jsou to občané, kteří mají zájem o obranu, to znamená, že je dobré je zapojit do toho systému.

Je dobře, že je Česká republika v Evropské unii?

Ano, ale v této Evropské unii, kam se teď vyvíjí, to určitě není to pravé ořechové. My si představujeme Evropskou unii jinak a věříme tomu, že, řekněme, národní reprezentace budou do budoucna trošku pozměněné a budou formulovat evropskou politiku tak, aby pro nás byla přijatelná a akceptovatelná.

Jak pozměněné? Že tam budou jiní lidé nebo že budou mít jiná práva, pravomoci?

My interpretujeme situaci v Evropské unii tak, že mnoho národních reprezentací, ale i Evropská unie nebo orgány Evropské unie jako takové nereprezentují zájmy občanů zemí Evropské unie, ale spíše korporací a různých nátlakových a lobbistických skupin. A to znamená, pokud tohle se nezmění, tak v takové instituci asi těžko můžeme dlouhodobě existovat.

A to se mění čím?

No, já věřím tomu, že si tohle uvědomuje čím dál tím víc lidí v západní Evropě a že právě dojde k výměně politických reprezentací, budou volby.

Které odříznou korporace?

Takhle jednoduché to asi nebude, ale které postupně vytvoří podmínky pro to, aby tento vliv byl omezen.