Praha – Novela vyhlášky změní ochranu dřevin v zahradách a alejích. Zatímco podmínky pro kácení alejí novela zpřísňuje, pokácet strom ve vlastní zahradě bude výrazně jednodušší. Pokud je zahrada oplocená, nebude třeba žádat o povolení ve správním řízení. „Bojujeme o veřejnou zeleň. Zpřísňujeme podmínky pro kácení alejí. Na druhou stranu respektujeme nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Kdo si strom zasadil, může si ho pokácet,“ řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).
Aleje: součást české krajiny, nebo zabiják motoristů?
MŽP: Aleje je třeba chránit, pro kácení na zahradě povolení netřeba
„Rozhodně nejsme zemí, kde si lidé chtějí své zahrady vybetonovat. Stát by neměl mít ambici diktovat lidem, co si na svém pozemku mohou vysázet a co pokácet. Majetek na soukromém pozemku je nedotknutelný a nikdo jiný než majitel o něm nesmí rozhodovat,“ dodal Chalupa. Výjimkou budou památné stromy, těch se povolení bude týkat i nadále, stejně jako stromů na pozemcích, které oplocené nejsou, například v horských oblastech.
Zahradu vyhláška nově definuje jako pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti.
Novela výrazně ulehčí život i obcím, kterým se sníží počty vedených správních řízení. Předseda Svazu měst a obcí ČR a kladenský primátor Dan Jiránek předpokládá, že by se měly snížit o třetinu až polovinu. Vyhláška by měla vstoupit v účinnost letos v červenci. Ministerstvo ji chce v následujících dnech odeslat do komise legislativní rady.
Nová vyhláška MŽP tématem Událostí (zdroj: ČT24)
Také zahrádkáři ministrovi tleskají. Podle nich bylo dosavadní povolování jen byrokratickou komplikací. „Jsou i sousedské spory, že padá listí, nebo jehličí z obrovského stromu, teď je problém ten strom pokácet, takže já si myslím, že většina zahrádkářů tohle uvítá,“ myslí si Miroslav Šmoranc z Českého zahrádkářského svazu. Naopak ekologové nadšení nejsou, bojí se zbytečného kácení zdravých stromů.
Stromořadí je podle vyhlášky souvislou řadou nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Pokud bude chybět v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, bude také tento úsek považován za stromořadí.
K pokácení alejí bude nutný souhlas i v případě, že obvod kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí bude menší než 80 centimetrů. Historická funkce alejí a jejich umístění tak bude ještě více ochráněna, a to zejména díky tomu, že nebude záležet na obvodu stromu.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa:
„Ta situace je složitá, v řadě případů je to o zanedbané údržbě.“
„Ochrana dřevin, které jsou součástí stromořadí, se týká de facto jakéhokoliv jejich věku, od zasazení až po dospělý strom. Zákon zavádí pravidla, která orgány mají zvažovat, když vydávají povolení ke kácení dřevin,“ vysvětlila ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Alena Vopálková. Je to podle ní hlavně funkční a estetický význam a závažnost důvodu, proč má být dřevina v aleji pokácena.
GALERIE
Javorovou alej nahradily mladé lípy autor: ČT24, zdroj: ČT24
Aleje jako součást české kulturní krajiny
Česká republika je protkána tisíci kilometrů cest a silnic, které lemují stovky kilometrů alejí. Aleje vysazovali lidé od nepaměti, poprvé se o jejich výraznější rozvoj zasadil Karel IV., který v Čechách zavedl silné cesty - silnice - široké 5 metrů, které lemovaly stromové porosty. První alej v dnešním slova smyslu vznikla v době Rudolfa II. a spojovala Pražský hrad se Stromovkou.
Aleje usnadňují lidem orientaci a v době, kdy se většina lidí po krajině pohybovala pěšky, poskytovaly poutníkům také stín a později, hlavně v devatenáctém století, hojně vysazované aleje ovocných stromů také chutné ovoce. Další z funkcí alejí se v plné míře ukázala při letošní dlouhé zimě - stromové aleje lemující vozovky totiž slouží částečně jako ochrana před sněhem i větrem a zároveň pomáhají jako orientační body podél silnic.
Opravdový rozvoj alejí ale nastal až v období baroka, které mělo potřebu dát krajině určitý řád. Aleje v této době pohledově uzavřely cesty před okolní krajinou a zároveň pohledově zdůraznily krajinné dominanty jako hrady a kostely. Právě šlechta a církev byly zpočátku hlavními subjekty budujícími aleje, brzy se ale přidali i běžní lidé, kteří začali na venkově sázet aleje vedoucí od vesnice k vesnici, často to byly aleje ovocných stromů, které zároveň přinášely hospodářský užitek.
Alej v Mařížském parku
Jiří Sádlo: Česká barokní krajina: Co to vlastně je?
„V baroku se nevídaně velkorysým způsobem použilo alejí k rozdělení krajiny, krajina se stává dokonale průchodnou, že v ní posléze bez mapy vandruje kocour Mikeš, Mácha nebo Švejk.“
Nejvíce alejí vzniklo za vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy se do popředí se dostávají více důvody praktické: ať už právě pěstování ovoce, nebo i vojenská strategie. Šíření alejí a stromořadí - později dokonce nařízených zákonem - pak pokračovalo jak v době výstavby císařských cest v 19. století, tak i ve století dvacátém. Aleje byly v té době tvořeny hlavně ovocnými stromy, jejich obliba se postupně přenáší i do měst.
Zákon o povinnosti výsadby stromů kolem silnic z roku 1884:
„Podél veškerých silnic říšských, zemských, okresních a obecních musejí býti aleje, anebo kde by nemohly býti, aspoň jednoduchá stromořadí.“
Aleje kolem českých cest pomalu mizí
V období po druhé světové válce byla řada stromořadí vykácena kvůli rozšiřování silnic,nové byly vysazovány jen málo. A jinak tomu nebylo ani v poslední době. Sdružení Arnika zjistilo dotazníkovým šetřením u krajských silničních správ, že od podzimu 2003 do konce roku 2010 bylo podél silnic II. a III. třídy v České republice vykáceno celkem 106 670 stromů. Vysázeno bylo přitom pouze 63 196 stromů. Značná část stromů byla navíc vysázena jinde než v alejích – například v obecních parcích. Náhradní výsadby totiž nemusí být automaticky umístěny na místo kácení.
GALERIE
videogallery_327678
Na našem území se nachází 193 památných alejí, v nichž roste 15 600 stromů. Nejvíce z nich je ve Středočeském kraji (38), druhým krajem nejbohatším na aleje je Vysočina (35).
Nejhorší je podle ekologů situace kolem silnic Jihočeského a Jihomoravského kraje. Ekologové to vysvětlují nedostatečnou péčí o dřeviny. „V uplynulých dvaceti letech se o ty stromy nikdo nestaral, nebyly prořezávány,“ upozorňuje Jana Vitnerová. Když je stav stromů podél komunikací natolik špatný, že ohrožují bezpečnost, silničáři je jednoduše pořežou. Obnovování alejí a stromořadí podél silnic není vůbec jednoduché. A finanční stránka věci je přitom tou nejmenší komplikací, obrovský problém je třeba získat souhlas majitelů okolních pozemků.
Správci silnic odmítají podezření, že by se v posledních letech kácelo i tam, kde to není nutné. „Buď je to důvod zdravotní, nebo bezpečnostní, kdy ty požadavky vzniknou buď ze strany policie, nebo silničního správního úřadu,“ vysvětlil Marián Cvrkal ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Kácet, nebo nekácet - otázka, která rozděluje společnost
Kácení alejí na řadě míst v České republice vyvolává neshody mezi lidmi. Ti, kteří by silnice raději viděli bez stromů, argumentují jednoznačně: aleje jsou rizikem pro řidiče. „Když je tam strom a narazí do něj, má to tragické následky,“ varoval ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. A někdy bohužel i pro kolemjdoucí, jako ve Zlíně v roce 2009, kdy se asi dvacetimetrový strom zřítil poblíž trolejbusové zastávky. Při tragické nehodě zemřeli dva školáci.
Desatero hlavních funkcí alejí podle Arniky
Desatero hlavních funkcí alejí podle Arniky:
- Stromořadí utvářejí typický ráz české krajiny.
- V létě alej chrání pěší, cyklisty i řidiče cestovatele před slunečním žárem.
- V noci nebo za deště či mlhy usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr.
- Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr a omezuje víření prachu z polí.
- V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.
- Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily.
- Průměrný strom spotřebuje za život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého.
- Stromořadí omezuje hluk.
- Stromořadí jsou po někdejším zničení remízů posledním zbytkem přírody mezi chemicky ošetřovanými monokulturními poli a asfaltovou vozovkou.
- Každý strom je domovem desítek druhů rostlin a živočichů.