Sobotka: Soudit mají toho, kvůli komu přišel stát o většinu v OKD

Události: Premiér svědčil v kauze privatizace OKD (zdroj: ČT24)

Stát prodal akcie těžební společnosti OKD za vyšší cenu, než uváděl posudek, a za vyšší cenu, než byly jiné nabídky nebo doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Před Obvodním soudem pro Prahu 2 to v pátek uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který vystoupil jako svědek v trestní kauze spojené s privatizací těžební společnosti OKD.

Sobotka v době prodeje státního podniku zastával funkci ministra financí a bývá kvůli údajně nevýhodnému rozhodnutí terčem kritiky. Výtky dlouhodobě odmítá. Doplnil, že ho mrzí, že před soudem nestojí ten, kdo v roce 1996 rozhodl o tom, že stát přišel v OKD o majoritu. Konkrétní jména však řici nechtěl.

Problém podle něj vznikl o osm let dříve, kdy byl základní kapitál OKD snížen vyřazením 3,5 milionu kusů akcií z oběhu.

„Naprosto bez jakéhokoliv důvodu Fond národního majetku snížil podíl státu v OKD z více než 50 procent na 46 procent, a nic se nestalo. Stát přišel o majoritu, znehodnotil se ten minoritní podíl a nic se nestalo. Aspoň nevím o tom, že by se něco stalo,“ podotkl. To, že si stát sám sebral akcie v OKD, označil za „naprosto neuvěřitelnou věc“.

Souzeni by podle něj měli být „ti, kdo z OKD po roce 2004 vytahali obrovské finanční prostředky“. „Mám pocit, že se tady trošku ztrácí čas na procesu, který byl standardní,“ uvedl k tomu, že obžalováni jsou dva bývalí úředníci z Fondu národního majetku a znalec, který vypracoval posudek na cenu státního podílu v OKD.

Premiér také uvedl, že nevěděl o tom, že by posudek nezahrnoval cenu za celý podnik. „Pokud to tak bylo, tak jsem o tom nevěděl,“ zdůraznil. Znalec, na jehož základě vláda podíl v OKD prodala, ocenil cenu akcií a nezapočítal do ceny majetek dceřiných společností, kam spadaly například desetitisíce bytů.

Při dotazech soudu, státního zástupce nebo advokátů Sobotka popisoval, jak podklady na jednání vlády připravovali jeho podřízení. Na starosti to měl zejména jeho náměstek Zdeněk Hrubý. „Byl jsem v zásadě srozuměn s postupy, které materiál navrhoval,“ odpověděl Sobotka jednomu z advokátů, který se ho zeptal, zda vládnímu materiálu rozuměl.

Neměl jsem důvod pochybovat o profesionální práci, kterou odvedl Fond národního majetku.
Bohuslav Sobotka

Sobotka: Nebyl důvod zkoumat posudek

Sobotka uvedl, že pro něj bylo důležité hlavně usnesení vlády, které k materiálu kabinet přijal. Tvrdil, že nedostal žádné upozornění, že by měl posudek k prodeji OKD nedostatky, a proto neměl důvod zabývat se jím podrobněji.

„Po 13 letech nemůžu přesně uvést, kdo rozhodl o zadání posudku,“ poznamenal Sobotka před soudem. Znalecký posudek považoval za důležitý materiál pro rozhodnutí vlády. Při výpovědi Sobotka často opakoval, že si po dlouhé době nemůže přesně pamatovat, jak se některé věci staly.

Sobotka v úvodu své výpovědi popisoval, jak se privatizace státního podniku chystala. K ceně prodeje uvedl, že na základě informací od ÚOHS měla být cena minimálně 3,5 miliardy korun. Pak se objevily nabídky od firmy Penta, které se podle Sobotky pohybovaly kolem tří až tří a půl miliardy korun. Podíl nakonec získala skupina Karbon Invest. „Žádné jiné nabídky nebyly,“ uvedl Sobotka.

Premiér také uvedl, že cena prodeje převýšila i hodnotu, na kterou akcie vyčíslil posudek objednaný Fondem národního majetku. Sobotka dodal, že jako ministr obdržel až závěrečný posudek.

Při výpovědi Sobotka také sdělil, že vláda jednala o prodeji OKD exkluzivně se skupinou Karbon Invest. Důvodem bylo to, že chtěla zachovat sociální stabilitu v regionu, a tato jednání podle Sobotky preferovaly také odbory.

Prodej 46 procent akcií schválila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse (ČSSD) za 4.1 miliardy korun. Podle státního zástupce však byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, jimž Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun.

  • Stát prodal zbývajících 46 procent akcií OKD v září 2004 za 4,1 miliardy – společnosti Karbon Invest, které už patřila většina těžební firmy. O čtyři měsíce dříve odsouhlasila prodej za 2,25 miliardy, ale po zásahu antimonopolního úřadu cenu zvýšila.
  • Obžalovaní podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 5,7 miliardy. Vychází z rozdílu ceny, za kterou stát OKD prodal, a odhadu tržní ceny. Ta měla být nejméně 9,8 miliardy. Podle některých zdrojů až 12 miliard.

V trestní kauze čelí obžalobě znalec Rudolf Doucha, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu a dále dva bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek, kteří měli privatizaci na starosti. Všichni vinu odmítají. 

Kuta v reakci na výpověď premiéra uvedl, že v podstatě potvrdil jeho obhajobu, která je založena na tom, že Fond národního majetku byl pouhým administrátorem privatizace. Tvrdí, že odpovědnost za cenu prodávaného státního podílu nesla ministerstva financí a průmyslu. Státní zástupce Tomáš Černý nechtěl Sobotkovo vystoupení komentovat. Podle něj jsou svědecké výpovědi v kauze na začátku, k případu se chce vyjádřit až při závěrečné řeči.

Kauza OKD před soudem
Zdroj: ČT24

Evropská komise, která prodej posuzovala, dospěla roku 2011 k závěru, že státní podíl byl prodán za tržní cenu. Oponenti však tvrdí, že neměla všechny podklady

Čím déle řízení probíhá, tím delší je čekání nájemníků bývalých bytů OKD, které byly v privatizaci prodány průměrně za 40 tisíc korun. Majitel se zavázal převést je přednostně na nájemníky, což ale dosud neudělal.

Rozsudek by podle nájemníků mohl vést třeba i ke zrušení celé privatizace. „Teoreticky by se mohl vrátit i privatizovaný majetek, nebo by mohlo dojít k nějakému narovnání,“ řekla už dříve jejich právní zástupkyně Hana Marvanová.

OKD již má reorganizační plán

Věřitelé černouhelné společnosti OKD již v srpnu u Krajského soudu v Ostravě schválili přijetí reorganizačního plánu firmy, jež je od loňského května v úpadku. Doly a provozní majetek budou vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická, v níž by 100 procent akcií měl získat za zhruba 80 milionů korun státní podnik Prisko. S postupným uzavíráním dolů bude klesat i počet zaměstnanců. V původní OKD zůstanou jen pohledávky za bývalými majiteli.

Reorganizační plán ještě musí schválit insolvenční soud, který kromě stanoviska věřitelů přihlíží k dalším skutečnostem. Plán mimo jiné musí být v souladu s insolvenčním zákonem a dalšími právními předpisy a schválen může být v případě, že jím není sledován nepoctivý záměr. Soud pro schválení plánu nemá stanovenou lhůtu. Poté navíc běží patnáctidenní lhůta pro nabytí právní moci a až po ní je reorganizační plán účinný. Proti rozhodnutí soudu je tak možné se odvolat. Mohou tak učinit například věřitelé, kteří hlasovali proti schválení reorganizačního plánu.

Vedení těžební společnosti OKD, která je od loňska v úpadku, dál počítá s uzavíráním dolů a propouštěním zaměstnanců. Vyplývá to z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku. 

OKD jako dlužník v reorganizačním plánu uvádí, že produkce jednotlivých důlních závodů a časový plán jejich útlumu budou konzultovány s investorem. Doly by těžbu měly končit postupně – Darkov a Lazy v roce 2018, ČSA v roce 2021 a ČSM v roce 2023. V OKD nyní i s dodavatelskými firmami pracuje více než 10 000 lidí. Plán předpokládá výrazné snížení počtu pracovních míst. Podle dřívějších informací by z dolů Darkov a Lazy mělo odejít více než 2000 lidí.

OKD se dostalo do úpadku kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Věřitelé pak firmě povolili reorganizaci. Pro její úspěch bylo klíčové nalezení strategického partnera, který by se postaral o další provoz dolů i jejich postupný útlum. Žádného soukromého investora ale firma nenašla, a tak minulý týden uzavřela smlouvu se státní společností Prisko, v níž vykonává vlastnická práva ministerstvo financí.

Podle této smlouvy Prisko získá 100 procent akcií nově založené společnosti OKD Nástupnická, do níž budou vloženy doly a provozní majetek. V původní OKD zůstanou pohledávky za bývalými majiteli.

V posledních měsících učinila firma řadu úsporných opatření, jedním z hlavních bylo na konci března uzavření ztrátového Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Postupně by se měly zavírat i další doly, jako poslední zřejmě Důl ČSM v roce 2023.