Dokud se o platech učitelů jedná, nechtějí odbory vyhrožovat stávkou. Chystají protest

Školské odbory zatím nechtějí vyhrožovat stávkou za zvýšení platů, dokud se o nich ještě vyjednává. Své požadavky zopakují na protestním setkání 1. září v Betlémské kapli zástupcům vlády. Odbory chtějí docílit zvýšení mezd v regionálním školství tak, aby do roku 2020 vzrostly na 130 procent průměrné mzdy v Česku.

Video 90’ ČT24 - Protest učitelů proti nízkým platům
video

90’ ČT24: Protest učitelů proti nízkým platům

Už od letošního listopadu by měly mzdy podle odborů vzrůst o 15 %, jinak se podle nich nepodaří do roku 2020 zvýšit mzdy dostatečně. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) sice podporuje navýšení platů, ale až od ledna. V návrhu rozpočtu na rok 2018 ovšem podle něj stejně nebude možné současné požadavky na zvyšování mezd zcela uspokojit.

Odbory chtějí své požadavky na růst platů zopakovat na protestní akci, která proběhne 1. září v Betlémské kapli v Praze. Té se má zúčastnit i ministr financí, premiéra pak zastoupí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka bude o platech jednat vláda a odbory se zařídí podle výsledku tohoto jednání: „Jsme připraveni se k tomu postavit čelem,“ dodal Dobšík.

Vyloženě vyhrožovat ale podle něj není taktické a zodpovědné, pokud se zatím vyjednává. „V současné době se státní rozpočet připravuje a říkat natvrdo, že chceme v září nebo říjnu vyhlásit stávku, by k našim partnerům nebylo solidní,“ uvedl Dobšík.

Video Studio ČT24
video

Školské odbory chystají na začátek září protestní akci

Situace je podle něj kritická především v regionálním školství, kde chybí učitelé nejvíc: „Začíná to být velmi vážné. Nikdo z rodičů nechce, aby jejich děti učil někdo, kdo nemá odpovídající kvalifikaci,“ varoval už dřív šéf odborů. Odboráři chtějí od listopadu přidat učitelům 15 procent, nepedagogickým pracovníkům deset. 

Více peněz chtějí také vysoké školy 

Dobšík poukázal i na vysoké školy, kde je podle něj rozpočet také nedostatečný. Podle šéfa odborů jsou na vysokých školách tak nízké platy, že asistenti odcházejí učit na střední školy, protože dostanou víc peněz.

Podle předsedy České konference rektorů a a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy jde na mzdy 70 až 80 procent výdajů z rozpočtu vysokých škol. V současnosti je to částka kolem 17 miliard. Pokud by vysokoškolští učitelé dostali o 15 procent víc, znamenalo by to navýšení rozpočtu o 2,5 až tři miliardy korun, uvedl.

Navýšení rozpočtu vysokých škol o 700 milionů korun oproti letošnímu roku, se kterým v současnosti počítá ministerstvo financí, je podle Zimy naprosto nedostatečné. Bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) navrhovala přidat pět miliard.

Celkové výdaje vládních institucí na vzdělávání v zemích EU a zbytku Evropy (2015)
Zdroj: Eurostat

Vysoké školy jsou proto připraveny podniknout v září a říjnu nátlakové akce. Jednání o rozpočtu na úrovni vlády se zřejmě uskuteční 4. a 11 září. Až podle toho, o čem vláda rozhodne, se rektoři dohodnou na dalších krocích, dodal předseda České konference rektorů Zima. 

Podíl výdajů státu na vysoké školy na HDP od roku 2009 klesá

Podíl výdajů státu na české vysoké školy na hrubý domácí produkt (HDP) v Česku od roku 2009 klesá. Zatímco tehdy dával stát na vysoké školy více než 0,6 procenta HDP, nyní je to 0,45 procenta, uvedl dále Zima.

Rozpočet českých vysokých škol se podle Asociace evropských univerzit snížil od roku 2010 o 16 procent. V důsledku toho klesají reálné mzdy vysokoškolských pedagogů a někteří učitelé ze škol odcházejí.

Od roku 2010 klesá i počet vysokoškolských studentů, ale v uplynulém akademickém roce jich bylo pořád víc než v roce 2000. Jejich počet byl srovnatelný se stavem v roce 2006 a činil zhruba 282 tisíc.

„Výdaje na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol jsou v roce 2017 ve vztahu k HDP nižší než v roce 2000,“ říká předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. HDP přitom v současnosti roste.

Podle studie OECD, která vychází z posledních dostupných dat z roku 2013, plynuly v Česku do vzdělávání přibližně čtyři procenta HDP. Nižší procento HDP na vzdělávání zjistila studie v rámci OECD pouze v Maďarsku, na Slovensku a v Itálii. Průměr OECD byl 5,2 procent HDP.

„V absolutních číslech činí rozdíl asi 70 miliard korun, které by bylo třeba přidat, pokud bychom se chtěli dostat na průměrnou úroveň klubu vyspělých zemí,“ uvedl Jakub Fischer.